První člověk dostal očkování proti melanomu. Vakcína funguje na principu mRNA

V polovině června došlo k dalšímu milníku v očkování. První člověk dostal vakcínu proti smrtící rakovině kůže. Je založená na stejné technologii jako některá očkování proti covidu-19.

Už řadu let se výzkum vakcín na principu mRNA považuje za velmi nadějný pro řadu chorob. Pandemie nového koronaviru k nim přitáhla ale poprvé i pozornost širší veřejnosti –⁠ očkování Pfizer/BioNTech a Moderna založená na tomto principu už dostaly stovky milionů lidí a vykazují vysokou účinnost.

Obě společnosti ale upozorňují, že covid je jen začátek –⁠ tato biotechnologie má totiž mnohem větší potenciál.

Další milník byl dosažen v pátek 18. června, kdy dostal první lidský pacient mRNA vakcínu proti melanomu, zhoubné rakovině kůže. Jde o druhou fázi klinické studie, která má zjistit účinnost, spolehlivost a bezpečnost očkovací látky s pracovním jménem BNT111.

První fáze studie už skončila, podle BioNTechu byla velmi nadějná. Podle jejích výsledků na zvířecích modelech a lidských tkáňových kulturách se zdá, že tato látka vyvolá silnou a bezpečnou protilátkovou odpověď.

„Naší vizí je využít sílu imunitního systému proti rakovině a infekčním onemocněním. Podařilo se nám prokázat potenciál mRNA vakcín při řešení pandemie covidu-19. Nesmíme ale zapomínat, že také rakovina je globální zdravotní hrozbou, dokonce horší než současná pandemie,“ uvedla v prohlášení doktorka Özlem Türeci, spoluzakladatelka a hlavní lékařka společnosti BioNTech.

Potenciál mRNA vakcín se otevírá

„BNT111 už prokázala příznivý bezpečnostní profil a povzbudivé předběžné výsledky v počátečním klinickém hodnocení. Zahájení léčby pacientů v naší studii fáze 2 nám dává odvahu pokračovat k využití potenciálu mRNA vakcín pro pacienty s rakovinou,“ dodala vědkyně.

Tato experimentální protinádorová mRNA léčba by neměla fungovat sama o sobě, ale v rámci širší platformy FixVac. Ta zahrnuje několik imunoterapeutických přípravků, které obsahují buněčné instrukce k vytvoření antigenů společných pro různé typy rakoviny, jež jsou podávány nemocným ve snaze přimět imunitní systém k tvorbě protilátek proti nim.

Tímto způsobem se imunitní systém „vycvičí“ ke zničení nádorů dřív, než se stanou problematickými. BNT111 je zatím nejpokročilejší léčbou v rámci projektu FixVac a je zaměřen na čtyři antigeny –⁠ alespoň jeden z nich je přítomen u více než 90 procent případů metastázujícího melanomu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 15 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 16 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 19 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 21 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...