První člověk dostal očkování proti melanomu. Vakcína funguje na principu mRNA

V polovině června došlo k dalšímu milníku v očkování. První člověk dostal vakcínu proti smrtící rakovině kůže. Je založená na stejné technologii jako některá očkování proti covidu-19.

Už řadu let se výzkum vakcín na principu mRNA považuje za velmi nadějný pro řadu chorob. Pandemie nového koronaviru k nim přitáhla ale poprvé i pozornost širší veřejnosti –⁠ očkování Pfizer/BioNTech a Moderna založená na tomto principu už dostaly stovky milionů lidí a vykazují vysokou účinnost.

Obě společnosti ale upozorňují, že covid je jen začátek –⁠ tato biotechnologie má totiž mnohem větší potenciál.

Další milník byl dosažen v pátek 18. června, kdy dostal první lidský pacient mRNA vakcínu proti melanomu, zhoubné rakovině kůže. Jde o druhou fázi klinické studie, která má zjistit účinnost, spolehlivost a bezpečnost očkovací látky s pracovním jménem BNT111.

První fáze studie už skončila, podle BioNTechu byla velmi nadějná. Podle jejích výsledků na zvířecích modelech a lidských tkáňových kulturách se zdá, že tato látka vyvolá silnou a bezpečnou protilátkovou odpověď.

„Naší vizí je využít sílu imunitního systému proti rakovině a infekčním onemocněním. Podařilo se nám prokázat potenciál mRNA vakcín při řešení pandemie covidu-19. Nesmíme ale zapomínat, že také rakovina je globální zdravotní hrozbou, dokonce horší než současná pandemie,“ uvedla v prohlášení doktorka Özlem Türeci, spoluzakladatelka a hlavní lékařka společnosti BioNTech.

Potenciál mRNA vakcín se otevírá

„BNT111 už prokázala příznivý bezpečnostní profil a povzbudivé předběžné výsledky v počátečním klinickém hodnocení. Zahájení léčby pacientů v naší studii fáze 2 nám dává odvahu pokračovat k využití potenciálu mRNA vakcín pro pacienty s rakovinou,“ dodala vědkyně.

Tato experimentální protinádorová mRNA léčba by neměla fungovat sama o sobě, ale v rámci širší platformy FixVac. Ta zahrnuje několik imunoterapeutických přípravků, které obsahují buněčné instrukce k vytvoření antigenů společných pro různé typy rakoviny, jež jsou podávány nemocným ve snaze přimět imunitní systém k tvorbě protilátek proti nim.

Tímto způsobem se imunitní systém „vycvičí“ ke zničení nádorů dřív, než se stanou problematickými. BNT111 je zatím nejpokročilejší léčbou v rámci projektu FixVac a je zaměřen na čtyři antigeny –⁠ alespoň jeden z nich je přítomen u více než 90 procent případů metastázujícího melanomu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...