Česká republika bude muset do transformace na bezuhlíkovou ekonomiku do roku 2050 investovat 3,2 bilionu korun. Vyplývá to ze studie, kterou představily poradenská firma Boston Consulting Group a Aspen Institute. S investicemi je podle ní potřeba začít okamžitě a musí se zaměřit na podporu technologií, které lze vyvážet do ostatních zemí. Jedině tak si Česko v konkurenci evropských států udrží silnou pozici a vysokou životní úroveň obyvatel, uvedli autoři studie.
Přechod k uhlíkové neutralitě Česka bude stát 3,2 bilionu korun, tvrdí analýza
Dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, ke kterému se zavázaly členské státy EU, povede podle studie v Evropě k výraznému přerozdělení bohatství. „ČR má šanci stát v tomto procesu na straně vítězů a být v řadě odvětví evropským technologickým lídrem, ať už jde o výrobu modulárních jaderných reaktorů nebo výrobu zeleného vodíku,“ uvedl řídící partner Boston Consulting Group Tomáš Wiedermann.
Do roku 2030 bude podle zjištění třeba v souvislosti s dekarbonizací ekonomiky investovat přibližně 1,2 bilionu korun. Nejvíce dotčeným sektorem bude energetika, do níž by měla plynout více než polovina všech investic. Následují průmysl, doprava a automobilový průmysl, v menší míře zemědělství a odpadní hospodářství.
„Pokud firmy nyní nezačnou výrazně investovat do změny svých výrobních technologií, za několik let ztratí svoji konkurenceschopnost. Ať už z toho důvodu, že budou muset platit vysoké částky za emisní povolenky, nebo proto, že například čeští subdodavatelé vypadnou z dodavatelských řetězců nadnárodních firem,“ upozornil Wiedermann. Bez dobře cílených investic může být podle něj ohrožena až desetina českého HDP.
Česko může využít své zkušenosti i tradice
Studie identifikuje pět oblastí, ve kterých může Česko získat náskok nad zbytkem Evropy, a které pro české firmy představují příležitost v hodnotě stovek miliard korun ročně.
Jde o výrobu a vývoj elektromobilů včetně baterií, vývoj a výrobu technologií a softwaru pro obnovitelné zdroje energie či účast na dodavatelském řetězci pro výrobu a vývoj modulárních jaderných reaktorů. Důležitou roli budou hrát také vodíkové technologie nebo výroba tepelných čerpadel. Autoři studie odhadují roční tržní potenciál v těchto segmentech v EU celkově na 1,5 až 2,2 bilionu korun.
„ČR patří mezi země s největší produkcí CO2 (oxidu uhličitého) na obyvatele a nemá ani tak vhodné podmínky pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů jako některé jiné země. Proto se musíme soustředit především na hledání inovativních řešení a jejich následný vývoz do ostatních zemí,“ upozornil výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute Milan Vašina.
„Máme silnou startovní pozici nebo si ji vhodnými kroky vlády můžeme vybudovat. U výroby baterií jde například o to, abychom investorům dokázali nabídnout více vhodných lokalit na stavbu továren a umožnili u nich postavit čisté zdroje energie,“ doplnil.