Kdo bude první žena, která vstoupí na Měsíc? Ve hře je nejméně dvanáct jmen

Před padesáti lety dostala americká agentura NASA na Měsíc poprvé v dějinách člověka. Tehdy to byli samí muži, ale při návratu na jedinou přirozenou družici Země plánovaném na rok 2024 se už počítá i se ženou-astronautkou.

Tento program nazvaný Artemis by se měl stát především testem techniky i lidského potenciálu pro budoucí cestu člověka k Marsu. Název Artemis není náhodný – jednak jde o narážku na božské dvojče Apollona, po němž byly pojmenované mise v šedesátých letech dvacátého století. Navíc jméno naznačuje, že tentokrát se na Měsíc podívá poprvé žena.

Experti na kosmonautiku delší dobu řeší, kdo by to mohl být – rok 2024 je poměrně nedaleko, takže by se budoucí návštěvnice Měsíce měla již vybírat.

Je téměř jisté, že volba padne na jednu z dvanácti amerických astronautek, jež má NASA v současné době ve svých řadách. Dalším omezujícím faktorem bude zřejmě věk, přičemž je pravděpodobné, že nejstarší astronautky nebudou mít příliš velké šance.

Potvrdila to i agentura AFP, která oslovila řadu expertů a bývalých astronautů, aby zjistila jejich názor. Většina se shodla, že první žena na Měsíci bude vybrána ze současné dvanáctky.

Velkou roli budou hrát i zkušenosti. „Osobně bych klidně letěla na Měsíc s nováčkem,“ uvedla bývalá astronautka Eileen Collinsová, která létala do vesmíru na palubách raketoplánů od devadesátých let dvacátého století. „Ale když máte dostatek astronautů, kteří už letěli, tak je dobré, že vědí, jak mají reagovat v kosmu,“ uvedla. 

S tím, že by astronautka, která poletí na Měsíc, měla mít nějaké vesmírné zkušenosti,  souhlasí i Ken Bowersox, bývalý velitel v NASA: „Myslím si, že by bylo lepší posílat lidi, kteří už za sebou mají alespoň jeden let.“

Výběr by tedy měl být jednodušší než kdykoliv dříve – NASA totiž nikdy neměla k dispozici tolik žen-astronautek jako v současnosti.

Když tato kosmická agentura v roce 1958 začínala, mohla si vybírat jen z řad ozbrojených sil. A ty se tehdy skládaly pouze z mužů. Proto také všech dvanáct lidí, kteří se prošli po Měsíci, byli muži – první astronautkou Spojených států se stala až roku 1983 Sally Rideová.

Největší naděje má čtveřice z roku 2013

Z analýzy agentury AFP vyplývá, že největší naději dostat se na Měsíc má jedna žena ze čtveřice, která se stala členem programu pro astronauty v roce 2013. V současné době je jim mezi 40 a 41 lety, budou tedy v ideálním věku pro náročnou misi plánovou za pět let.

Je mezi nimi i Anne McClainová, bývalá armádní pilotka vrtulníků. V současné době slouží na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS, na Zemi se vrátí na konci letošního června. Novináři ji hodnotí jako usměvavou, sebevědomou a do značné míry typickou rekrutku NASA.

Další adeptka, Christina Kochová, nyní také slouží na ISS a brzy pokoří rekord v délce pobytu ženy v kosmu – strávila tam už 11 měsíců. Je inženýrka a na vrcholové úrovni se věnuje horolezectví.

McClainová s Kochovou v březnu málem podnikly první čistě ženský výstup do volného vesmíru – nakonec ale kvůli nedostatku vhodných skafandrů McClainovou nahradil Nic Hague.

„Myslím, že Christina Kochová a Anne McClainová by byly dvěma nejlepšími volbami,“ uvedla Janet Iveyová, ředitelka americké vzdělávací a vědecké organizace National Space Society.

Podobně dobře kvalifikované jsou ale také jejich kolegyně Jessica Meirová, vynikající mořská bioložka se specializací na tučňáky a husy, a bývalá pilotka letounů F/A 18 Nicole Mannová, která létala na misích v Iráku i Afghánistánu.

Při rozhovoru roku 2016 všechny čtyři potvrdily, že jsou připravené vydat se na Mars, pokud k tomu bude příležitost. Podle AFP je těžké si představit, že by kterákoliv z nich chystaný let na Měsíc odmítla.

Vyloučit se ale nedá ani některá ze starších astronautek, například velezkušená Sunita Williamsová, která se teď připravuje na svou třetí misi v kosmu a roku 2024 jí bude 58 let. Jen pro srovnání: slavný John Glenn naposledy do vesmíru letěl, když mu bylo 77 let.

Právě Sunita „Suni“ Williamsová má oproti svým mladším konkurentkám jednu zásadní výhodu: je testovací pilotkou, což je role, kterou NASA velmi oceňuje. Suni řídila během své kariéry třináct různých typů strojů a má vynikající vůdčí schopnosti.

Posledními dvěma astronautkami, jež už mají v NASA reálné zkušenosti s vesmírem, jsou Serena Aunon-Chancellorová a Kate Rubinsová. Další pět žen zatím neprošlo tréninkem.

Rozhodne složení týmu

O tom, kdo nakonec poletí, rozhodne velitel mise, který zatím nebyl jmenován. Bude se rozhodovat podle toho, jaké budou kompetence jednotlivých astronautů. Zatím je mise plánovaná pro čtyři osoby, z nichž by dvě měly vystoupit na Měsíc a podle slibů NASA by jednou z nich mohla být žena. Musí být vybrána podle toho, aby se její dovednosti ideálně doplňovaly s těmi, jimiž bude disponovat její astronautický partner.

Agentura AFP podotýká, že je ve hře stále i varianta, že na povrch Měsíce vystoupí dvě ženy současně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 11 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 20 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 22 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...