Kdo bude první žena, která vstoupí na Měsíc? Ve hře je nejméně dvanáct jmen

Před padesáti lety dostala americká agentura NASA na Měsíc poprvé v dějinách člověka. Tehdy to byli samí muži, ale při návratu na jedinou přirozenou družici Země plánovaném na rok 2024 se už počítá i se ženou-astronautkou.

Tento program nazvaný Artemis by se měl stát především testem techniky i lidského potenciálu pro budoucí cestu člověka k Marsu. Název Artemis není náhodný – jednak jde o narážku na božské dvojče Apollona, po němž byly pojmenované mise v šedesátých letech dvacátého století. Navíc jméno naznačuje, že tentokrát se na Měsíc podívá poprvé žena.

Experti na kosmonautiku delší dobu řeší, kdo by to mohl být – rok 2024 je poměrně nedaleko, takže by se budoucí návštěvnice Měsíce měla již vybírat.

Je téměř jisté, že volba padne na jednu z dvanácti amerických astronautek, jež má NASA v současné době ve svých řadách. Dalším omezujícím faktorem bude zřejmě věk, přičemž je pravděpodobné, že nejstarší astronautky nebudou mít příliš velké šance.

Potvrdila to i agentura AFP, která oslovila řadu expertů a bývalých astronautů, aby zjistila jejich názor. Většina se shodla, že první žena na Měsíci bude vybrána ze současné dvanáctky.

Velkou roli budou hrát i zkušenosti. „Osobně bych klidně letěla na Měsíc s nováčkem,“ uvedla bývalá astronautka Eileen Collinsová, která létala do vesmíru na palubách raketoplánů od devadesátých let dvacátého století. „Ale když máte dostatek astronautů, kteří už letěli, tak je dobré, že vědí, jak mají reagovat v kosmu,“ uvedla. 

S tím, že by astronautka, která poletí na Měsíc, měla mít nějaké vesmírné zkušenosti,  souhlasí i Ken Bowersox, bývalý velitel v NASA: „Myslím si, že by bylo lepší posílat lidi, kteří už za sebou mají alespoň jeden let.“

Výběr by tedy měl být jednodušší než kdykoliv dříve – NASA totiž nikdy neměla k dispozici tolik žen-astronautek jako v současnosti.

Když tato kosmická agentura v roce 1958 začínala, mohla si vybírat jen z řad ozbrojených sil. A ty se tehdy skládaly pouze z mužů. Proto také všech dvanáct lidí, kteří se prošli po Měsíci, byli muži – první astronautkou Spojených států se stala až roku 1983 Sally Rideová.

Největší naděje má čtveřice z roku 2013

Z analýzy agentury AFP vyplývá, že největší naději dostat se na Měsíc má jedna žena ze čtveřice, která se stala členem programu pro astronauty v roce 2013. V současné době je jim mezi 40 a 41 lety, budou tedy v ideálním věku pro náročnou misi plánovou za pět let.

Je mezi nimi i Anne McClainová, bývalá armádní pilotka vrtulníků. V současné době slouží na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS, na Zemi se vrátí na konci letošního června. Novináři ji hodnotí jako usměvavou, sebevědomou a do značné míry typickou rekrutku NASA.

Další adeptka, Christina Kochová, nyní také slouží na ISS a brzy pokoří rekord v délce pobytu ženy v kosmu – strávila tam už 11 měsíců. Je inženýrka a na vrcholové úrovni se věnuje horolezectví.

McClainová s Kochovou v březnu málem podnikly první čistě ženský výstup do volného vesmíru – nakonec ale kvůli nedostatku vhodných skafandrů McClainovou nahradil Nic Hague.

„Myslím, že Christina Kochová a Anne McClainová by byly dvěma nejlepšími volbami,“ uvedla Janet Iveyová, ředitelka americké vzdělávací a vědecké organizace National Space Society.

Podobně dobře kvalifikované jsou ale také jejich kolegyně Jessica Meirová, vynikající mořská bioložka se specializací na tučňáky a husy, a bývalá pilotka letounů F/A 18 Nicole Mannová, která létala na misích v Iráku i Afghánistánu.

Při rozhovoru roku 2016 všechny čtyři potvrdily, že jsou připravené vydat se na Mars, pokud k tomu bude příležitost. Podle AFP je těžké si představit, že by kterákoliv z nich chystaný let na Měsíc odmítla.

Vyloučit se ale nedá ani některá ze starších astronautek, například velezkušená Sunita Williamsová, která se teď připravuje na svou třetí misi v kosmu a roku 2024 jí bude 58 let. Jen pro srovnání: slavný John Glenn naposledy do vesmíru letěl, když mu bylo 77 let.

Právě Sunita „Suni“ Williamsová má oproti svým mladším konkurentkám jednu zásadní výhodu: je testovací pilotkou, což je role, kterou NASA velmi oceňuje. Suni řídila během své kariéry třináct různých typů strojů a má vynikající vůdčí schopnosti.

Posledními dvěma astronautkami, jež už mají v NASA reálné zkušenosti s vesmírem, jsou Serena Aunon-Chancellorová a Kate Rubinsová. Další pět žen zatím neprošlo tréninkem.

Rozhodne složení týmu

O tom, kdo nakonec poletí, rozhodne velitel mise, který zatím nebyl jmenován. Bude se rozhodovat podle toho, jaké budou kompetence jednotlivých astronautů. Zatím je mise plánovaná pro čtyři osoby, z nichž by dvě měly vystoupit na Měsíc a podle slibů NASA by jednou z nich mohla být žena. Musí být vybrána podle toho, aby se její dovednosti ideálně doplňovaly s těmi, jimiž bude disponovat její astronautický partner.

Agentura AFP podotýká, že je ve hře stále i varianta, že na povrch Měsíce vystoupí dvě ženy současně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
před 7 hhodinami

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
před 8 hhodinami

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
před 19 hhodinami

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
včera v 07:06

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...