Kdo bude první žena, která vstoupí na Měsíc? Ve hře je nejméně dvanáct jmen

Před padesáti lety dostala americká agentura NASA na Měsíc poprvé v dějinách člověka. Tehdy to byli samí muži, ale při návratu na jedinou přirozenou družici Země plánovaném na rok 2024 se už počítá i se ženou-astronautkou.

Tento program nazvaný Artemis by se měl stát především testem techniky i lidského potenciálu pro budoucí cestu člověka k Marsu. Název Artemis není náhodný – jednak jde o narážku na božské dvojče Apollona, po němž byly pojmenované mise v šedesátých letech dvacátého století. Navíc jméno naznačuje, že tentokrát se na Měsíc podívá poprvé žena.

Experti na kosmonautiku delší dobu řeší, kdo by to mohl být – rok 2024 je poměrně nedaleko, takže by se budoucí návštěvnice Měsíce měla již vybírat.

Je téměř jisté, že volba padne na jednu z dvanácti amerických astronautek, jež má NASA v současné době ve svých řadách. Dalším omezujícím faktorem bude zřejmě věk, přičemž je pravděpodobné, že nejstarší astronautky nebudou mít příliš velké šance.

Potvrdila to i agentura AFP, která oslovila řadu expertů a bývalých astronautů, aby zjistila jejich názor. Většina se shodla, že první žena na Měsíci bude vybrána ze současné dvanáctky.

Velkou roli budou hrát i zkušenosti. „Osobně bych klidně letěla na Měsíc s nováčkem,“ uvedla bývalá astronautka Eileen Collinsová, která létala do vesmíru na palubách raketoplánů od devadesátých let dvacátého století. „Ale když máte dostatek astronautů, kteří už letěli, tak je dobré, že vědí, jak mají reagovat v kosmu,“ uvedla. 

S tím, že by astronautka, která poletí na Měsíc, měla mít nějaké vesmírné zkušenosti,  souhlasí i Ken Bowersox, bývalý velitel v NASA: „Myslím si, že by bylo lepší posílat lidi, kteří už za sebou mají alespoň jeden let.“

Výběr by tedy měl být jednodušší než kdykoliv dříve – NASA totiž nikdy neměla k dispozici tolik žen-astronautek jako v současnosti.

Když tato kosmická agentura v roce 1958 začínala, mohla si vybírat jen z řad ozbrojených sil. A ty se tehdy skládaly pouze z mužů. Proto také všech dvanáct lidí, kteří se prošli po Měsíci, byli muži – první astronautkou Spojených států se stala až roku 1983 Sally Rideová.

Největší naděje má čtveřice z roku 2013

Z analýzy agentury AFP vyplývá, že největší naději dostat se na Měsíc má jedna žena ze čtveřice, která se stala členem programu pro astronauty v roce 2013. V současné době je jim mezi 40 a 41 lety, budou tedy v ideálním věku pro náročnou misi plánovou za pět let.

Je mezi nimi i Anne McClainová, bývalá armádní pilotka vrtulníků. V současné době slouží na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS, na Zemi se vrátí na konci letošního června. Novináři ji hodnotí jako usměvavou, sebevědomou a do značné míry typickou rekrutku NASA.

Další adeptka, Christina Kochová, nyní také slouží na ISS a brzy pokoří rekord v délce pobytu ženy v kosmu – strávila tam už 11 měsíců. Je inženýrka a na vrcholové úrovni se věnuje horolezectví.

McClainová s Kochovou v březnu málem podnikly první čistě ženský výstup do volného vesmíru – nakonec ale kvůli nedostatku vhodných skafandrů McClainovou nahradil Nic Hague.

„Myslím, že Christina Kochová a Anne McClainová by byly dvěma nejlepšími volbami,“ uvedla Janet Iveyová, ředitelka americké vzdělávací a vědecké organizace National Space Society.

Podobně dobře kvalifikované jsou ale také jejich kolegyně Jessica Meirová, vynikající mořská bioložka se specializací na tučňáky a husy, a bývalá pilotka letounů F/A 18 Nicole Mannová, která létala na misích v Iráku i Afghánistánu.

Při rozhovoru roku 2016 všechny čtyři potvrdily, že jsou připravené vydat se na Mars, pokud k tomu bude příležitost. Podle AFP je těžké si představit, že by kterákoliv z nich chystaný let na Měsíc odmítla.

Vyloučit se ale nedá ani některá ze starších astronautek, například velezkušená Sunita Williamsová, která se teď připravuje na svou třetí misi v kosmu a roku 2024 jí bude 58 let. Jen pro srovnání: slavný John Glenn naposledy do vesmíru letěl, když mu bylo 77 let.

Právě Sunita „Suni“ Williamsová má oproti svým mladším konkurentkám jednu zásadní výhodu: je testovací pilotkou, což je role, kterou NASA velmi oceňuje. Suni řídila během své kariéry třináct různých typů strojů a má vynikající vůdčí schopnosti.

Posledními dvěma astronautkami, jež už mají v NASA reálné zkušenosti s vesmírem, jsou Serena Aunon-Chancellorová a Kate Rubinsová. Další pět žen zatím neprošlo tréninkem.

Rozhodne složení týmu

O tom, kdo nakonec poletí, rozhodne velitel mise, který zatím nebyl jmenován. Bude se rozhodovat podle toho, jaké budou kompetence jednotlivých astronautů. Zatím je mise plánovaná pro čtyři osoby, z nichž by dvě měly vystoupit na Měsíc a podle slibů NASA by jednou z nich mohla být žena. Musí být vybrána podle toho, aby se její dovednosti ideálně doplňovaly s těmi, jimiž bude disponovat její astronautický partner.

Agentura AFP podotýká, že je ve hře stále i varianta, že na povrch Měsíce vystoupí dvě ženy současně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 23 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...