Kdo bude první žena, která vstoupí na Měsíc? Ve hře je nejméně dvanáct jmen

Před padesáti lety dostala americká agentura NASA na Měsíc poprvé v dějinách člověka. Tehdy to byli samí muži, ale při návratu na jedinou přirozenou družici Země plánovaném na rok 2024 se už počítá i se ženou-astronautkou.

Tento program nazvaný Artemis by se měl stát především testem techniky i lidského potenciálu pro budoucí cestu člověka k Marsu. Název Artemis není náhodný – jednak jde o narážku na božské dvojče Apollona, po němž byly pojmenované mise v šedesátých letech dvacátého století. Navíc jméno naznačuje, že tentokrát se na Měsíc podívá poprvé žena.

Experti na kosmonautiku delší dobu řeší, kdo by to mohl být – rok 2024 je poměrně nedaleko, takže by se budoucí návštěvnice Měsíce měla již vybírat.

Je téměř jisté, že volba padne na jednu z dvanácti amerických astronautek, jež má NASA v současné době ve svých řadách. Dalším omezujícím faktorem bude zřejmě věk, přičemž je pravděpodobné, že nejstarší astronautky nebudou mít příliš velké šance.

Potvrdila to i agentura AFP, která oslovila řadu expertů a bývalých astronautů, aby zjistila jejich názor. Většina se shodla, že první žena na Měsíci bude vybrána ze současné dvanáctky.

Velkou roli budou hrát i zkušenosti. „Osobně bych klidně letěla na Měsíc s nováčkem,“ uvedla bývalá astronautka Eileen Collinsová, která létala do vesmíru na palubách raketoplánů od devadesátých let dvacátého století. „Ale když máte dostatek astronautů, kteří už letěli, tak je dobré, že vědí, jak mají reagovat v kosmu,“ uvedla. 

S tím, že by astronautka, která poletí na Měsíc, měla mít nějaké vesmírné zkušenosti,  souhlasí i Ken Bowersox, bývalý velitel v NASA: „Myslím si, že by bylo lepší posílat lidi, kteří už za sebou mají alespoň jeden let.“

Výběr by tedy měl být jednodušší než kdykoliv dříve – NASA totiž nikdy neměla k dispozici tolik žen-astronautek jako v současnosti.

Když tato kosmická agentura v roce 1958 začínala, mohla si vybírat jen z řad ozbrojených sil. A ty se tehdy skládaly pouze z mužů. Proto také všech dvanáct lidí, kteří se prošli po Měsíci, byli muži – první astronautkou Spojených států se stala až roku 1983 Sally Rideová.

Největší naděje má čtveřice z roku 2013

Z analýzy agentury AFP vyplývá, že největší naději dostat se na Měsíc má jedna žena ze čtveřice, která se stala členem programu pro astronauty v roce 2013. V současné době je jim mezi 40 a 41 lety, budou tedy v ideálním věku pro náročnou misi plánovou za pět let.

Je mezi nimi i Anne McClainová, bývalá armádní pilotka vrtulníků. V současné době slouží na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS, na Zemi se vrátí na konci letošního června. Novináři ji hodnotí jako usměvavou, sebevědomou a do značné míry typickou rekrutku NASA.

Další adeptka, Christina Kochová, nyní také slouží na ISS a brzy pokoří rekord v délce pobytu ženy v kosmu – strávila tam už 11 měsíců. Je inženýrka a na vrcholové úrovni se věnuje horolezectví.

McClainová s Kochovou v březnu málem podnikly první čistě ženský výstup do volného vesmíru – nakonec ale kvůli nedostatku vhodných skafandrů McClainovou nahradil Nic Hague.

„Myslím, že Christina Kochová a Anne McClainová by byly dvěma nejlepšími volbami,“ uvedla Janet Iveyová, ředitelka americké vzdělávací a vědecké organizace National Space Society.

Podobně dobře kvalifikované jsou ale také jejich kolegyně Jessica Meirová, vynikající mořská bioložka se specializací na tučňáky a husy, a bývalá pilotka letounů F/A 18 Nicole Mannová, která létala na misích v Iráku i Afghánistánu.

Při rozhovoru roku 2016 všechny čtyři potvrdily, že jsou připravené vydat se na Mars, pokud k tomu bude příležitost. Podle AFP je těžké si představit, že by kterákoliv z nich chystaný let na Měsíc odmítla.

Vyloučit se ale nedá ani některá ze starších astronautek, například velezkušená Sunita Williamsová, která se teď připravuje na svou třetí misi v kosmu a roku 2024 jí bude 58 let. Jen pro srovnání: slavný John Glenn naposledy do vesmíru letěl, když mu bylo 77 let.

Právě Sunita „Suni“ Williamsová má oproti svým mladším konkurentkám jednu zásadní výhodu: je testovací pilotkou, což je role, kterou NASA velmi oceňuje. Suni řídila během své kariéry třináct různých typů strojů a má vynikající vůdčí schopnosti.

Posledními dvěma astronautkami, jež už mají v NASA reálné zkušenosti s vesmírem, jsou Serena Aunon-Chancellorová a Kate Rubinsová. Další pět žen zatím neprošlo tréninkem.

Rozhodne složení týmu

O tom, kdo nakonec poletí, rozhodne velitel mise, který zatím nebyl jmenován. Bude se rozhodovat podle toho, jaké budou kompetence jednotlivých astronautů. Zatím je mise plánovaná pro čtyři osoby, z nichž by dvě měly vystoupit na Měsíc a podle slibů NASA by jednou z nich mohla být žena. Musí být vybrána podle toho, aby se její dovednosti ideálně doplňovaly s těmi, jimiž bude disponovat její astronautický partner.

Agentura AFP podotýká, že je ve hře stále i varianta, že na povrch Měsíce vystoupí dvě ženy současně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
před 2 mminutami

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 2 hhodinami

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 3 hhodinami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 23 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
včera v 13:30

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026
Načítání...