Káva se může stát vzácností. Klimatické změny ohrožují místa, kde se nejvíc pěstuje

Klimatická změna v příštích letech pravděpodobně výrazně ztíží pěstování kávy arabica. Vyplývá to z nové studie, která vyšla v odborném časopise Plos One. Výzkum upozorňuje, že pěstování kávy komplikují převážně vyšší teploty a s nimi spojené problémy. Důsledkem mohou být vyšší ceny zrn nebo pěstování jiných odrůd této plodiny.

Studie zkoumala, jak se změní podmínky pro pěstování kávy do roku 2050 na základě prognóz vyplývajících z několika globálních klimatických modelů. Výsledky ukazují, že kávovníky budou do roku 2050 v důsledku dopadů klimatických změn „drasticky“ méně vhodné pro pěstování v oblastech typických pro pěstování kávy.

Kávovník arabský (Coffea arabica), jehož zrna používají velké řetězce a prodejci kávy, je již v současnosti náročnou plodinou. Vyžaduje specifické podmínky, aby se rostlině dařilo.

Podle studie vědců z Curyšské univerzity ve Švýcarsku jsou v současnosti nejvhodnějšími oblastmi pro pěstování kávy Střední a Jižní Amerika, zejména Brazílie, dále střední a západní Afrika a některé části jižní a jihovýchodní Asie.

„Všechny zkoumané země, které jsou hlavními producenty kávy (Brazílie, Vietnam, Indonésie, Kolumbie), jsou vážně postižené změnou klimatu, přičemž do roku 2050 dojde k výraznému úbytku vhodných oblastí a přibývání nevhodných oblastí,“ píše se ve výzkumu.

Studie se zabývala také tím, jak změna klimatu ovlivní pěstování kešu ořechů a avokád. Podle vědců by rostoucí teploty mohly v některých oblastech vytvořit nové životaschopné prostředí pro pěstování těchto plodin. Káva se však „ukázala být nejzranitelnější, přičemž negativní dopady klimatu převažují ve všech hlavních produkčních oblastech“, uvádí zpráva.

Je třeba se přizpůsobit

Autoři dospěli k závěru, že u všech tří plodin „bude ve většině hlavních pěstitelských regionů nutné přizpůsobit se změně klimatu“. To by mohlo zahrnovat šlechtění odrůd, které jsou lépe přizpůsobeny novým podmínkám. V případě kávy to může znamenat i přechod na kávovníky statné (Coffea robusta), které jsou odolnější, ale jejich zrna jsou obecně považována za méně kvalitní než zrna arabica.

„V nejhorším případě by to také mohlo znamenat, že zemědělci budou muset přejít na jinou plodinu,“ nastiňuje hlavní autor studie Roman Grüter. Podle něj je nicméně „těžké říci, v jakém okamžiku a kde k tomu dojde“.

Některé společnosti se již na měnící se podmínky připravují. Například řetězec Starbucks distribuuje farmářům odrůdy kávy odolné vůči změně klimatu. Ceny kávy už v důsledku nepříznivého počasí prudce vzrostly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 1 hhodinou

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 3 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 9 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...