Izrael použil americké bomby proti civilistům v Gaze, řekl Biden

Nahrávám video
Události ČT: Biden zmrazil dodávky tisíce leteckých pum Izraeli
Zdroj: ČT24

Izrael podle amerického prezidenta Joea Bidena použil bomby dodávané Spojenými státy k útokům, při nichž v Pásmu Gazy umírali palestinští civilisté. Biden to řekl ve středu (ve čtvrtek brzy ráno středoevropského času) v rozhovoru pro stanici CNN. Izraelský velvyslanec v OSN Gilad Erdan označil prezidentovo prohlášení za zklamání, premiér Benjamin Netanjahu na nejnovější krok USA zatím oficiálně nereagoval. Mluvčí Bílého domu John Kirby později uvedl, že rozsáhlý útok na Rafah podle USA nepovede k porážce Hamásu. Zdůraznil, že Washington ale sdílí s Izraelem cíl porazit palestinské teroristy.

„Jasně jsem řekl, že pokud vstoupí do Rafahu – to ještě neudělali – nebudu dodávat zbraně, které byly v minulosti v Rafahu použity, které byly použity ve městech,“ cituje CNN amerického prezidenta.

Agentury AP a Reuters podotýkají, že čtvrteční Bidenova prohlášení jsou od začátku současné války v Pásmu Gazy doposud nejsilnějším projevem nesouhlasu s izraelským způsobem vedení války proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás.

„Je to velice silný výrok. V tuto chvíli je namístě mluvit o diplomatické roztržce mezi USA a Izraelem,“ prohlásil zahraniční zpravodaj ČT David Borek. „Bylo k tomu nakročeno od té doby, kdy se Biden ujal prezidentského úřadu,“ uvedl novinář a dodal na vysvětlenou, že Bidena a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua dělí ideologické přesvědčení.

Americká administrativa v uplynulých dnech podle médií pozastavila dodávku bomb, z nichž zhruba polovinu tvoří silné pumy vážící kolem jedné tuny. USA podle Bidena nebudou Izraeli dodávat další pumy ani dělostřeleckou munici, kterou Izrael v posledních měsících v Pásmu Gazy použil, pokud se vláda v Jeruzalémě rozhodne rozšířit invazi do hustě obydleného města Rafah na jihu oblasti, kde se podle Izraele ukrývají poslední větší uskupení Hamásu.

V takovém případě by USA podle Bidena dodávaly jen obrannou munici, například do izraelského systému protivzdušné obrany Iron Dome (Železná kopule).

Nahrávám video
Zpravodaj ČT David Borek komentuje vyjádření Joea Bidena k zabíjení civilistů
Zdroj: ČT24

Austin: Přehodnocujeme některé dodávky

Nyní pozastavená dodávka americké munice podle nejmenovaného zdroje Reuters zahrnuje 1800 kusů pum o hmotnosti 900 kilogramů a 1700 kusů pum o hmotnosti 225 kilogramů. První zmíněné, těžší pumy jsou podle investigace deníku The New York Times (NYT) z konce loňského roku jedněmi z „nejničivějších“ konvenčních zbraní v arzenálech západních armád.

Izrael je podle NYT alespoň v prvních šesti týdnech operací v Pásmu Gazy pravidelně používal v obydlených oblastech, a to i těch, které dříve palestinským civilistům vyznačil jako bezpečné.

„Civilisté v Gaze umírali následkem (výbuchů) těchto bomb a dalších prostředků, které (Izraelci) používají v obydlených oblastech,“ uvedl Biden. Podle CNN přitom odkázal na dotyčné devítisetkilogramové pumy.

„Momentálně přehodnocujeme některé dodávky bezpečnostní pomoci v krátkodobém horizontu v kontextu dění, které se odehrává v Rafahu,“ řekl ve středu při slyšení v Senátu americký ministr obrany Lloyd Austin.

Izraelci zatím operují na východě Rafahu a hovoří o omezené operaci. Armáda obsadila vnitrozemskou silnici do Rafahu a také jediný hraniční přechod do Egypta. „Pro humanitární pracovníky působící v Rafahu se debata kolem izraelské vojenské operace na jihu Gazy zdá být jediným – slovíčkařením,“ napsal v noci web Politico. Jeden z humanitárních pracovníků OSN v rozhovoru uvedl, že situace na místě je tak či tak katastrofální a že ve městě se bojuje.

Půl roku na útěku

Američané mají obavy o nejméně milion palestinských uprchlíků v Rafahu. Kupříkladu rodina Kafarnových pochází z Bejt Hanúnu na samém severu Gazy a na útěku už je půl roku.

„Odsunuli nás do Gaza City. Pak nám řekli, ať odejdeme na jih. Potom jsme museli jít do Chán Júnisu, do Nusajrátu a do Deir Bala. Skončili jsme v Rafahu. A teď máme jít na bezpečné místo do al-Mawasí. Kde je tu bezpečné místo?“, táže se uprchlice Lejla Kafarnová.

Nemajetná rodina tráví celé dny čekáním na humanitární pomoc. Během útěku se Kafarnové narodilo další dítě. „Vyzýváme Ameriku, vyzýváme ostatní země, aby se postavily na naši stranu a pomohly nám. Pokud Izraelci vstoupí do Rafahu, bude to katastrofa pro všechny,“ varovala Anáa Kafarnová.

Reakce Izraele

Izraelští činitelé v zákulisí dali Američanům najevo silné rozhořčení z jejich kroku nedodat zatím židovskému státu slíbené bomby, informovala americká média s odvoláním na své zdroje. Vyjadřují při tom obavu, že omezení vojenské podpory ohrozí vyjednávání o propuštění izraelských rukojmí z Gazy.

„Faktem je, že se v Izraeli nikdo – kromě mimoparlamentní ultralevice – nepostavil s potleskem za to, co řekl Joe Biden,“ podotkl Borek. Opoziční lídr Jair Lapid vidí za pozastavením dodávky munice naopak selhání vlády premiéra Netanjahua. Podle něj mohl předseda vlády Američany urazit některými svými vystoupeními.

„Izrael bude pokračovat v boji proti Hamásu až do jeho zničení. Žádná válka nemá větší ospravedlnění než tato,“ napsal ráno na síti X šéf izraelské diplomacie Jisrael Kac.

„Hamás miluje Bidena,“ napsal na téže platformě ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir. Jeho kolega z krajně pravicové strany Židovská síla a ministr pro židovské dědictví Amichaj Elijahu přirovnal amerického prezidenta k britskému premiérovi Nevillu Chamberlainovi, který uzavřel v roce 1938 dohodu v Mnichově o postoupení části československého pohraničí s německou menšinou nacistické třetí říši.

„Je to velmi tvrdé prohlášení, které se těžko poslouchá, a zklamání ze strany prezidenta, kterému jsme od začátku války vděční,“ řekl izraelský velvyslanec v OSN Gilad Erdan izraelskému veřejnoprávnímu rozhlasu. „Je zcela jasné, že jakýkoli tlak na Izrael, jakékoli omezení, které na něj uvalí, a to i blízcí spojenci, kteří se starají o naše zájmy, si naši nepřátelé vykládají a dává jim naději,“ dodal.

Izraelský premiér Netanjahu zatím americké kroky oficiálně nekomentoval. Na síti X však znovu zveřejnil svůj proslov z minulého týdne, ve kterém mimo jiné tvrdí, že mezinárodní tlak Izrael nezastaví před tím, aby se bránil. „Má-li Izrael stát sám, bude stát sám,“ zdůraznil tehdy Netanjahu. Izraelská média považují příspěvek za reakci na Bidenův postoj.

Kritika Bidenova postupu

S krokem administrativy demokratického prezidenta Bidena dávali najevo nesouhlas republikánští kongresmani. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson a šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell Bidenovi zaslali dopis, kde pozastavení dodávky kritizují. Podle nich krok vyvolává otázku, zda je prezidentův závazek vůči bezpečnosti Izraele opravdu neprůstřelný, jak dříve Biden tvrdil.

V Pásmu Gazy od loňského října, kdy se Hamás dopustil v jižním Izraeli krvavých teroristických útoků a konflikt zažehl, zahynulo podle úřadů ovládaných Hamásem následkem bojů téměř pětatřicet tisíc Palestinců. Statistiku nelze nezávisle ověřit.

Využití speciálního mola

Měsíce těžkých bojů způsobily v oblasti Pásma Gazy podle OSN rozsáhlou humanitární krizi a tamní civilisté nutně potřebují pomoc. Ta se však podle mezinárodních organizací nyní nedostává do enklávy prakticky žádná. Podle palestinských úřadů zůstávají dál mimo provoz dva hlavní silniční přechody Kerem Šalom i Rafah.

Z Kypru ve čtvrtek ráno vyplula americká nákladní loď Sagamore s pomocí pro Gazany. K jejímu vyložení má použít nové provizorní molo budované Američany, uvedl podle agentury AP kyperský ministr zahraničí Kostantinos Kombos.

Americké vojenské síly začátkem týdne oznámily, že stavba provizorního přístavu pro Gazu je u konce. Konstrukci bylo ale nutné ještě přepravit do místa instalace, aby mohla začít fungovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
13:40Aktualizovánopřed 2 mminutami

Zajištění bezpečnosti je primární funkcí státu, řekl Pavel k výročí ruské invaze

Zajištění bezpečnosti je primární funkcí státu, řekl český prezident Petr Pavel v Senátu k výročí ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu, ke které došlo přesně před čtyřmi roky, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost České republiky, Ukrajiny a celé Evropy jsou tématy veřejného slyšení, které se koná v horní komoře. Zatímco Pavel se rozhodl pozvání využít, členové vlády Andreje Babiše (ANO) se omluvili. Na Hradě se předtím prezident sešel s podporovateli napadené země.
10:30Aktualizovánopřed 14 mminutami

Invaze nikdy není legitimní, je čas válku ukončit, vzkázal Rusku Macinka

Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku. Na něm vystoupil také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). V projevu mimo jiné zdůraznil, že Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní. Večer se pak ministr zúčastní jednání Rady bezpečnosti OSN k Ukrajině.
15:54Aktualizovánopřed 34 mminutami

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
16:50Aktualizovánopřed 56 mminutami

Rusko vyšetřuje zakladatele Telegramu Durova, podezírá ho z „napomáhání terorismu“

Rusko vyšetřuje spoluzakladatele komunikační sítě Telegram Pavla Durova, informoval ruský státní list Rossijskaja gazeta s tím, že Moskva Durova podezírá z „napomáhání terorismu“. Telegram hraje v Rusku důležitou roli ve veřejné i v soukromé komunikaci, používá ho i vláda. Ruské úřady mu ale už dříve uložily omezení, protože podle nich neodstraňoval extremistický obsah, a rovněž se rozhodly přístup k aplikaci omezit. Podnikatel, který už v zemi léta nežije, míní, že Moskva pokračuje v útlaku svobody projevu.
07:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
10:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Děláme maximum pro ukončení války, řekl k výročí velké ruské invaze Zelenskyj

Ruský vládce Vladimir Putin za čtyři roky války nedosáhl svých cílů, Ukrajina ubránila svou nezávislost. V den čtvrtého výročí plnohodnotného vpádu ruských vojsk do své země to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU a evropských zemí v úterý uctili v Kyjevě padlé ukrajinské vojáky. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že „speciální ruská operace na Ukrajině“ zatím nedosáhla svých cílů a bude pokračovat.
09:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové se pokoušeli ukrajinské děti převychovat, říká deportovaná dívka

Po čtyřech letech plnohodnotné ruské invaze se podle Ukrajiny stále nevrátilo přibližně dvacet tisíc dětí, které Rusové deportovali na okupovaná území nebo přímo do Ruska. Redaktorka České televize Dominika Vřešťálová hovořila s dívkou z Chersonské oblasti Valerijí Sydorovovou, kterou ruské úřady nechaly převézt na Krym krátce po invazi. Po několika měsících se s pomocí příbuzných dokázala vrátit. Rusové byli podle ní na příjezd ukrajinských dětí dobře připraveni a pokoušeli se je převychovat. Do Česka dorazila na pozvání organizace Člověk v tísni, která se situaci lidí na okupovaných územích věnuje.
před 5 hhodinami
Načítání...