Co strom, to senzor. Italští vědci připravují lesy na změnu klimatu

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Italští vědci v přímém přenosu sledují, v jakém stavu jsou jednotlivé stromy v lese i v jiných prostředích. Data můžou pomoct zjistit, jak reagují na změnu klimatu nebo jak se jim daří ve městech.

Dřevo může pro vědu fungovat jako lakmusový papírek. Italští vědci vyvinuli detektory, které odposlouchávají stromy, a dokážou tak zjistit, v jaké jsou kondici. Když se ukáže, že jsou zdravé, je velká šance, že se daří i celému ekosystému.

„Tree Talker je série detektorů, které sledují fyziologické signály, jako je růst, pohlcování oxidu uhličitého nebo proudění vody z kořenů do jehlic,“ vysvětluje biolog Antonio Brunori. „To znamená, že strom nám může říct, jak na dané klima reaguje. A když víme, jaké klima je teď, a vidíme, jak se mění, můžeme zkoumat, jak stromy zareagují.“

Biologové teď testují 36 takových senzorů v lesích severně od Říma. Dalších 300 jich je v provozu po celém světě, třeba v Číně nebo v Rusku. Letos pak vědci chtějí zapojit další skoro dva tisíce těchto zařízení. Informace posílají každých 15 minut a na internetu jsou data volně dostupná prakticky okamžitě.

„Můžeme je využít v lesnictví a zlepšit hospodaření, aby byla produkce dřeva udržitelná. Můžeme přímo změřit, jestli strom trpí nějakou nemocí a podobně,“ vysvětluje smysl takového výzkumu Riccardo Valentini, který patří k jeho autorům. „Dají se využít i ve městech, protože možné padání suchých stromů ve městech je jedním z hlavních problémů městské bezpečnosti,“ dodává vědec.

Senzor jako osobní lékař

Senzor například zjistí, že stromům chybí voda a trpí suchem. Díky tomu je může člověk včas zalít. Data můžou taky prozradit, které stromy je čas pokácet, protože jsou nemocné a postupně slábnou.

„Lesy jsou pro náš život hodně důležité, protože poskytují řadu ekosystémových služeb,“ říká Valentini. „Od vody přes ukládání oxidu uhličitého z atmosféry až po udržení biodiverzity. Lesy ale tvoří stromy a na to nesmíme zapomínat. Les je soubor jednotlivců, a proto musíme studovat jednotlivce, abychom porozuměli celému lesu.“ Vědci věří, že pomocí detektorů stromům lépe porozumí a lesům pomůžou zvládnout změnu klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
před 1 hhodinou

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
před 5 hhodinami

Vozítko Perseverance překonalo rekord ve vzdálenosti ujeté na jiném světě

Americké vozítko Perseverance, které od února 2021 zkoumá Mars, se stalo vozidlem s nejdelší ujetou vzdáleností na jiném vesmírném tělese než na Zemi, když na povrchu rudé planety urazilo už 45,2 kilometru. Rover velikosti automobilu překonal dosavadní rekord svého předchůdce Opportunity, který po Marsu jezdil v letech 2004 až 2018. Oba rovery předčily i vzdálenosti všech vozítek, která kdy operovala na Měsíci. Informoval o tom Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
před 6 hhodinami

Mýtus o hysterii trvá. Lékaři u žen častěji než u mužů přisuzují autoimunitní nemoci psychice

Ženy, které trpí autoimunitními onemocněními, mají výrazně vyšší pravděpodobnost než muži, že nemoc lékaři špatně diagnostikují jako psychiatrické nebo psychosomatické onemocnění. Prokázala to studie na více než 6600 pacientech, kterou vedli experti z Univerzity v Cambridge. Ženy kromě špatné diagnózy také častěji dostávaly léčbu později.
před 9 hhodinami

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
včera v 15:04‌‌

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
včera v 11:56‌‌

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
včera v 10:44‌‌

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
včera v 09:31‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.