Co strom, to senzor. Italští vědci připravují lesy na změnu klimatu

10 minut
Stromy a senzory
Zdroj: ČT24

Italští vědci v přímém přenosu sledují, v jakém stavu jsou jednotlivé stromy v lese i v jiných prostředích. Data můžou pomoct zjistit, jak reagují na změnu klimatu nebo jak se jim daří ve městech.

Dřevo může pro vědu fungovat jako lakmusový papírek. Italští vědci vyvinuli detektory, které odposlouchávají stromy, a dokážou tak zjistit, v jaké jsou kondici. Když se ukáže, že jsou zdravé, je velká šance, že se daří i celému ekosystému.

„Tree Talker je série detektorů, které sledují fyziologické signály, jako je růst, pohlcování oxidu uhličitého nebo proudění vody z kořenů do jehlic,“ vysvětluje biolog Antonio Brunori. „To znamená, že strom nám může říct, jak na dané klima reaguje. A když víme, jaké klima je teď, a vidíme, jak se mění, můžeme zkoumat, jak stromy zareagují.“

Biologové teď testují 36 takových senzorů v lesích severně od Říma. Dalších 300 jich je v provozu po celém světě, třeba v Číně nebo v Rusku. Letos pak vědci chtějí zapojit další skoro dva tisíce těchto zařízení. Informace posílají každých 15 minut a na internetu jsou data volně dostupná prakticky okamžitě.

„Můžeme je využít v lesnictví a zlepšit hospodaření, aby byla produkce dřeva udržitelná. Můžeme přímo změřit, jestli strom trpí nějakou nemocí a podobně,“ vysvětluje smysl takového výzkumu Riccardo Valentini, který patří k jeho autorům. „Dají se využít i ve městech, protože možné padání suchých stromů ve městech je jedním z hlavních problémů městské bezpečnosti,“ dodává vědec.

Senzor jako osobní lékař

Senzor například zjistí, že stromům chybí voda a trpí suchem. Díky tomu je může člověk včas zalít. Data můžou taky prozradit, které stromy je čas pokácet, protože jsou nemocné a postupně slábnou.

„Lesy jsou pro náš život hodně důležité, protože poskytují řadu ekosystémových služeb,“ říká Valentini. „Od vody přes ukládání oxidu uhličitého z atmosféry až po udržení biodiverzity. Lesy ale tvoří stromy a na to nesmíme zapomínat. Les je soubor jednotlivců, a proto musíme studovat jednotlivce, abychom porozuměli celému lesu.“ Vědci věří, že pomocí detektorů stromům lépe porozumí a lesům pomůžou zvládnout změnu klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
před 17 hhodinami

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
před 18 hhodinami

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
před 19 hhodinami

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
6. 11. 2025

Čeští vědci vylepšili nanomotor. Je to důležitý krok k molekulárním strojům

Čeští vědci udělali další krok v cestě k plně autonomním strojům velkým jako pouhé molekuly.
6. 11. 2025
Načítání...