Co strom, to senzor. Italští vědci připravují lesy na změnu klimatu

10 minut
Stromy a senzory
Zdroj: ČT24

Italští vědci v přímém přenosu sledují, v jakém stavu jsou jednotlivé stromy v lese i v jiných prostředích. Data můžou pomoct zjistit, jak reagují na změnu klimatu nebo jak se jim daří ve městech.

Dřevo může pro vědu fungovat jako lakmusový papírek. Italští vědci vyvinuli detektory, které odposlouchávají stromy, a dokážou tak zjistit, v jaké jsou kondici. Když se ukáže, že jsou zdravé, je velká šance, že se daří i celému ekosystému.

„Tree Talker je série detektorů, které sledují fyziologické signály, jako je růst, pohlcování oxidu uhličitého nebo proudění vody z kořenů do jehlic,“ vysvětluje biolog Antonio Brunori. „To znamená, že strom nám může říct, jak na dané klima reaguje. A když víme, jaké klima je teď, a vidíme, jak se mění, můžeme zkoumat, jak stromy zareagují.“

Biologové teď testují 36 takových senzorů v lesích severně od Říma. Dalších 300 jich je v provozu po celém světě, třeba v Číně nebo v Rusku. Letos pak vědci chtějí zapojit další skoro dva tisíce těchto zařízení. Informace posílají každých 15 minut a na internetu jsou data volně dostupná prakticky okamžitě.

„Můžeme je využít v lesnictví a zlepšit hospodaření, aby byla produkce dřeva udržitelná. Můžeme přímo změřit, jestli strom trpí nějakou nemocí a podobně,“ vysvětluje smysl takového výzkumu Riccardo Valentini, který patří k jeho autorům. „Dají se využít i ve městech, protože možné padání suchých stromů ve městech je jedním z hlavních problémů městské bezpečnosti,“ dodává vědec.

Senzor jako osobní lékař

Senzor například zjistí, že stromům chybí voda a trpí suchem. Díky tomu je může člověk včas zalít. Data můžou taky prozradit, které stromy je čas pokácet, protože jsou nemocné a postupně slábnou.

„Lesy jsou pro náš život hodně důležité, protože poskytují řadu ekosystémových služeb,“ říká Valentini. „Od vody přes ukládání oxidu uhličitého z atmosféry až po udržení biodiverzity. Lesy ale tvoří stromy a na to nesmíme zapomínat. Les je soubor jednotlivců, a proto musíme studovat jednotlivce, abychom porozuměli celému lesu.“ Vědci věří, že pomocí detektorů stromům lépe porozumí a lesům pomůžou zvládnout změnu klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 9 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 12 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 13 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025
Načítání...