Chřipková epidemie se letos jižní polokouli vyhnula. Zastavila ji zřejmě opatření proti covidu

Země na jižní polokouli zaznamenaly v době karanténních opatření proti nemoci covid-19 rekordně málo případů chřipky. Tato data znamenají podle vědců záblesk naděje pro severní polokouli, která se na sezonu chřipky právě připravuje.

Ještě před několika měsíci se zdravotnické systémy na jižní polokouli chystaly na svou zimní sezonu a každoroční chřipkovou vlnu. Obávaly se, že společně s onemocněním covid-19 přetíží nemocnice.

K tomuto scénáři však nedošlo. Řada zemí namísto toho hlásí, že měly buď rekordně málo případů chřipky, nebo skoro žádné.

Například obvodní lékaři na Novém Zélandu neodhalili jediný případ chřipky od chvíle, kdy v červnu začali dělat testy. Zatímco loni bylo pozitivních 57 procent testovaných lidí.

Restriktivní opatření proti covidu-19 výrazně snížila počty pacientů s chřipkou a dalšími respiračními onemocněními rovněž v Austrálii. Loni v červenci a srpnu země registrovala více než 131 tisíc případů chřipky, letos ve stejném období Australané evidovali 315 případů nemoci. A zatímco loni zemřelo na chřipku více než 950 lidí, letos tato nemoc připravila o život zatím 40 Australanů.

Podle Panamerické zdravotnické organizace ubylo znatelně případů chřipky také v Jižní Americe, kde karanténní opatření nebyla až tak přísně dodržována a covid-19 tam zabil desítky tisíc lidí.

Covid není chřipka – je nakažlivější a více smrtící

Profesor v oboru veřejného zdraví na novozélandské Univerzitě v Otagu Michael Baker tento jev, kdy covidu-19 přibylo a chřipky ubylo, přičítá rozdílům mezi oběma viry. Sezonní chřipka podle něj není tolik nakažlivá a je méně smrtelná. Lidé mají vůči chřipce také větší imunitu – ať už vybudovanou přirozeně, nebo skrze očkování. Roli sehrála také omezení cestování, která narušila běžnou migraci viru ze severní polokoule na jih, píše The Guardian.

„Chřipkovou sezonu pořád uvidíte, ale očekávám, že bude mnohem méně intenzivní. Země severní polokoule, které do určité míry aktivně potírají covid-19, by tím měly mít (před chřipkou) dobrou ochranu,“ nechal se slyšet Michael Baker.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 12 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
včera v 20:23

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...