I když o suchu v Česku hovoříme v posledních letech stále častěji, na světě se najdou oblasti, kde je mnohem intenzivnější. Například střední Chile, oblast, kde žije podobné množství lidí jako v celé České republice. V této části Jižní Ameriky sice nejsou dlouhá suchá období ničím neobvyklým, to současné je ale i na tamní poměry naprosto mimořádné. Natolik, že nese označení megasucho.
Trvá už desátým rokem. Řeky a studně jsou často úplně vyschlé. Asi milion a půl lidí je odkázáno na zásobování pouze ve formě cisteren. Zvířata, ať už domácí nebo divoká, hynou kvůli nedostatku vody. A zemědělci svádějí boj s místními obyvateli kvůli zavlažování úrody.
Za celou dobu moderních meteorologických pozorování v Chile (tedy zhruba přes sto let) netrvalo žádné sucho tak dlouho. A z paleoklimatologických studií vyplývá, že podobně extrémní bylo v této části Jižní Ameriky naposledy před více než tisíci lety. V tomto kontextu se už pojem megasucho nejeví jen jako mediálně vděčná zkratka.
Stav vegetace během loňského léta (září až listopad 2019) ukazuje výrazně horší stav (hnědá barva) v centrální a severní oblasti ve srovnání s průměrem za dekádu 2000–2010:
Během posledních deseti let spadlo každý rok ve středním Chile jen 20 až 45 procent obvyklého množství srážek. To se týká i širšího okolí hlavního města Santiaga; vodní zdroje v okolí jsou naplněny sotva na 40 procent. Velkou měrou se na tom podílí i pokles sněhových srážek v zimním období – voda z tajícího sněhu je totiž důležitá pro doplnění zásob. Pokles hladiny v přehradě El Yeso, jednom z hlavních zdrojů pro metropoli Santiago, je dobře vidět ze satelitů:
Jedním z nejvýraznějších projevů megasucha ve středním Chile je vyschnutí jezera Laguna de Aculeo asi 50 kilometrů jihozápadně od Santiaga, proslulého neobyčejně bohatou biodiverzitou. V loňském roce z něj zbyla jen větší louže, i když na vyschnutí se částečně podílelo i nadměrné využívání vody místními obyvateli.
Dlouhotrvající sucho má několik příčin. Částečně souvisí s přirozeným kolísáním klimatu v této části světa, především s cirkulací nad jihovýchodní oblastí Pacifiku, kdy se střídají sušší a vlhčí období, přičemž slábnou západní větry přinášející rozhodující podíl vláhy do této části Chile. Ale zhruba za třetinu může podle klimatologických studií změna klimatu vyvolaná činností člověka.
Jak funguje země bez vody
Chile se snaží s dlouhodobým nedostatkem vody vyrovnat dopravou z míst, kde je jí dostatek. V úvahu připadají tři varianty. Jednak tisíce kilometrů dlouhá potrubí, která by do středních oblastí přivedla vodu z jižních částí země, kde je srážek dost. Jde ale o finančně mimořádně náročné projekty v ceně minimálně desítek miliard dolarů a současně není jisté, že vody pro transport bude dlouhodobě dostatek.
Další variantou je odsolování mořské vody, které ale zase naráží na vysokou cenu. Zatím tedy převažuje varianta dalšího hloubení vrtů, případně čerpání z vrtů do přivaděčů vody.
Vyhlídky do budoucna nejsou příliš optimistické, i když se blíží tamní zima, která obvykle přináší výraznější podíl srážek. V nejbližších dvou týdnech modely žádné vydatnější srážky nečekají.
Ale pozitivní nejsou ani dlouhodobé prognózy pro příští dekády. Častější a výraznější sucha budou totiž podle současných projekcí klimatu trápit ekonomicky nejvýznamnější část Chile stále častěji.
