Pět let trval výzkum mořského dna v Tichém oceánu, kde se má v budoucnu těžit. Vědci se snažili shrnout, jaké dopady bude mít tato činnost na přítomné ekosystémy, které ještě ani nestihli zcela popsat.
Lidstvo hledá nové nerostné zdroje ve všech koutech planety a stále častěji se za nimi potápí i na dno oceánů. Pátrá tam po hlavně po vzácných kovech. Těžba by v těchto místech ale mohla ohrozit ekosystémy, u nichž se stále ještě ani pořádně neví, jak fungují. Těžaři ale při průzkumu mořského dna tyto světy také objevují a popisují.
Nový mezinárodní výzkum, jehož autoři analyzovali mořské dno v hloubce čtyř kilometrů pod hladinou, měl jako hlavní cíl najít tam vzácné kovy – a také popsat, jaké dopady by měla potenciální těžba na tamní „světy“, které existují bez přístupu světla. Autoři práce tvrdí, že by byly menší, než se doposud odhadovalo, nicméně i tak druhová rozmanitost ve stopách testovacího těžebního stroje klesla asi o třetinu. Je důležité zmínit, že tento výzkum byl spolufinancovaný firmami, které mají o těžbu v této oblasti zájem.
Temné hlubiny oceánu
Výzkum se týkal hlubin Tichého oceánu, tedy jednoho z nejméně prozkoumaných míst na planetě. „Pro naši zelenou transformaci jsou nezbytné kritické kovy, kterých je ale nedostatek. Některé z nich se vyskytují ve velkém množství na mořském dně, ale doposud nikdo neprokázal, jak je lze těžit ani jaký by toto mělo dopad na životní prostředí,“ uvedl Thomas Dahlgren, mořský biolog z Göteborgské univerzity, který část tohoto výzkumu vedl.
Existují obavy, že by dobývání surovin mohlo dno poškodit. Také samotní těžaři musí tato rizika zohlednit, protože se obávají tlaku ekologických organizací. Například Norsko v prosinci oznámilo, že své plány na podmořskou těžbu zatím pozastavuje.
Nový výzkum proběhl v souladu s pokyny Mezinárodní organizace pro mořské dno (ISA). Ty stanovují podmínky, které mají zajistit, aby byl výzkum objektivní a současně ne škodlivý. Tento konkrétní zabral celkem pět let. Vědci v jeho rámci prozkoumali život na mořském dně a testovali dopad těžby v oblasti mezi Mexikem a Havají, známé jako Clarion-Clippertonova zóna. Studie odhalila, že v místech, kde se nacházely zkušební těžební stroje, počet živočichů poklesl o 37 procent a druhová rozmanitost se snížila o 32 procent.
„Výzkum vyžadoval 160 dní na moři a pět let práce. Naše studie bude důležitá pro úřad ISA, který reguluje těžbu nerostných surovin v mezinárodních vodách,“ říká Dahlgren.
Dno podobné poušti
Na experty zkoumané místo nedopadá sluneční světlo, což znamená, že se jedná o extrémně chudé prostředí. Vrstva usazenin zde roste jen o tisícinu milimetru za rok, většina se jí totiž rozplyne po cestě vrstvami kilometrů vody. Pro srovnání: vzorek z mělkého dna například ze Severního moře může obsahovat až 20 tisíc živých organismů. Vzorek z hlubokomořského dna obsahuje stejný počet druhů, ale jen 200 exemplářů.
Vědci při výzkumu nasbírali 4350 živočichů větších než 0,3 milimetru, kteří žijí v mořském dně a někdy i na něm. Celkem tam popsali 788 druhů. Jednalo se hlavně o červy, korýše a měkkýše. „V oblasti Clarion-Clipperton pracuji už víc než třináct let a toto je zdaleka největší studie, která byla dosud provedena,“ prohlásil Dahlgren.
Během výzkumu vědci pozorovali, že společenstva na mořském dně se v průběhu času přirozeně měnila, pravděpodobně v důsledku změn v množství potravy, která se na mořské dno dostávala. „Teď je důležité pokusit se předpovědět riziko ztráty biodiverzity v důsledku těžby. To vyžaduje, abychom prozkoumali biodiverzitu alespoň ve třiceti procentech chráněné oblasti Clarion-Clipperton. V současné době nemáme prakticky žádnou představu o tom, co tam žije,“ dodávají autoři práce.
