Bude budoucnost patřit umělým inteligencím, anebo jde jen o bublinu? Rok 2017 naznačil, že stroje se rychle zlepšují v nečekaně velkém množství činností. A stále méně k tomu potřebují pomoc lidí.
2017: Rok, kdy umělá inteligence přestává potřebovat člověka
Stále častěji se mluví o tom, že právě umělé inteligence jsou tím, co nejvíc změní budoucnost našeho světa. Víc než genetika, víc než cesty do kosmu, víc než politika. Právě ony totiž mohou velmi rychle úplně proměnit vše, na co jsme zvyklí. Uplynulý rok byl v tomto oboru téměř revoluční – ukázalo se, kam všude už tyto algoritmy strkají své digitální prsty. Tady je 10 + 1 nejdůležitějších věcí, které se letos „chytrým“ strojům podařily:
Japonská korporace propustila účetní. Nahradí je umělá inteligence
Hned začátek roku byl ostrý – japonská pojišťovna Fukoku Mutual Life Insurance se na začátku ledna rozhodla propustit 34 zaměstnanců, kteří pracovali v účetnictví. Jejich práci nahradí „umělá inteligence“ Watson od společnosti IBM. Podle managementu společnosti se jim březnové propuštění třicítky účetních vyplatí – náklady se firmě vrátí už za necelé dva roky.
Práce stroje je tak levná, že úspora se projeví prakticky okamžitě. Nákup systému Watson stojí 200 milionů jenů, jeho roční provoz dalších 15 milionů jenů – roční úspora bude přes to všechno asi 140 milionů jenů ročně. Více zde.
Nejvíc článků na Wikipedii napsala umělá inteligence. Nahrazuje lidské redaktory
Napsat 10 000 článků denně je pro člověka nemožné. Přesto je na Wikipedii pod 2,7 milionu hesel podepsán stejný muž, Švéd Sverker Jogansson. Denně zveřejní na veřejné internetové encyklopedii několik tisíc článků, přitom ani jediný sám nenapsal. Jejich opravdovým autorem je počítačový program, který sám vytvořil.
Články této „umělé inteligence“ tvoří 8,5 procenta veškerého obsahu hesel na Wikipedii, uvádí Wall Street Journal. Jak je to možné? Johansson je velmi renesanční muž: vystudoval jazykovědu, ekonomiku a částicovou fyziku. Počítačový program (bot), který vytvořil, sbírá informace z různých důvěryhodných zdrojů a pak je nahraje na Wikipedii.
Tyto články jsou většinou velmi krátké a heslovité, navíc velmi tematicky specifické. Nejčastěji bot píše o taxonomii různých druhů hmyzu, hlavně o motýlech a broucích. Protože Johanssonova manželka pochází z Filipín, věnuje se stroj také popisu malých filipínských měst. Více zde.
Umělá inteligence sebere práci až 15 procentům lidí, varuje miliardář Musk
Generální ředitel společností Tesla a SpaceX promluvil na konferenci v Dubaji o tom, jak překvapivě rychlý je nástup umělých inteligencí. Jejich hlavní výhodou oproti lidem je rychlost, s jakou dokáží zpracovávat údaje. Člověk má oproti nim šanci jedině tehdy, když se dokáže přizpůsobit – a na to už podle Muska nestačí rychlost běžné evoluce, musí pomoci technologie. Musk navrhuje, že by lidstvu pomohlo „spojení biologické a digitální inteligence“.
„Symbiózu mezi lidskou a strojovou inteligencí by představovalo propojení vysokorychlostního interface s mozkem. Mohlo by to vyřešit problém s kontrolou strojů i užitečností lidí,“ uvedl vizionář podle serveru CNBC. Člověka omezuje rychlost psaní a předávání příkazů, stroje to mohou dělat vlastně okamžitě. Přímé neurální propojení lidského mozku s počítačem může lidem usnadnit přizpůsobení se. Více zde.
Spousta bankéřů přijde o práci. Nahradí je stroje, varuje šéf Deutsche Bank
Výkonný šéf Deutsche bank varoval zaměstnance bankovnictví před rychlým vývojem technologií; roboti podle něj velké množství bankéřů o práci brzy připraví.
„V naší bance máme lidi, kteří dělají práci jako roboti. Zítra budeme mít roboty, kteří se chovají jako lidé. Nezáleží na tom, jestli se na těchto změnách naše banka bude podílet, nebo ne – nastanou stejně,“ prohlásil ve Frankfurtu John Cryan. Účetní označil za lidi, kteří „v podstatě slouží jako počítadlo“ – právě jim hrozí nahrazení specializovanými umělými inteligencemi nejdříve.
„Smutnou pravdou pro bankovní průmysl je, že v současné době už nepotřebujeme tolik lidí jako dříve,“ dodal na konferenci. Cryan je sice původem Brit, ale největší německé bance šéfuje už od roku 2015. Jedním z jeho hlavních úkolů v této roli je restrukturalizovat finanční ústav, který má po celém světě přes 100 000 zaměstnanců. Více zde.
Války budoucnosti budou vést umělé inteligence, předvídá zpráva z Harvardu
Některé technologie jsou pro armády neodolatelné – a umělá inteligence je jednou z nich, uvádí vědec Greg Allen, který je spoluautorem velké studie na toto téma. Zprávu vypracovala Harvardova univerzita na zakázku americké vládní agentury Intelligence Advanced Research Projects Activity (IARPA).
Studie uvádí, že rychlé nasazení těchto technologií jen zvýrazní roli USA jako nejsilnější armády světa. Chytřejší, obratnější a rychlejší roboti by mohli podporovat vojáky a zlepšovat akceschopnost armád při pozemních operacích, jakou jsou ty v Iráku nebo Afghánistánu. Hlavní výhodou zatím je, že takové mise si vyžádají méně lidských sil – a řada z nich se možná již brzy obejde zcela bez nasazení lidí. Více zde.
Umělá inteligence porazila čtyři lidské hráče v pokeru. Mělo to být nemožné
Turnaj „Brains Vs. Artificial Intelligence“ v Pittsburghském River Casinu trval 20 dnů. Robotu Libratus se postavili celkem 4 hráči, kteří patří mezi světovou špičku v pokeru. Proti počítači hrál vždy jeden, ne všichni čtyři najednou. Libratus vyhrál přes milion a tři čtvrtě dolarů. Naštěstí pro hráče to byly jen žetony.
Lidští protihráči jsou ze stroje nešťastní. „Neuvědomil jsem si, jak je dobrý. Bylo to, jako bych hrál proti někomu, kdo podvádí, kdo se mi dívá do karet,“ uvedl Kim v rozhovoru pro časopis Wired. „Neobviňuji ho, že by podváděl, je prostě jen tak dobrý,“ doplnil. Více zde.
Přelom: Umělá inteligence se za tři dny sama naučila go, pak porazila nejlepšího hráče světa
Vloni v březnu porazil program AlphaGo nejlepšího světového hráče ve hře go. Zaskočilo to tehdy všechny, jak hráče go, tak programátory – ukázalo to, jak rychlý je pokrok v tomto oboru a jak rychle stroje člověka dohánějí a nyní už i překonávají. Nyní vědci přišli s novou verzí programu AlphaGo, která tu starší porazila 100:0. A to přesto, že hru go znala pouhé tři dny.
Nová verze programu, kterou vyvinula také společnost Google, dostala jméno AlphaGo Zero podle toho, že s učením se hře začíná od začátku, od nuly (zero = nula). Přestože stará verze porazila jihokorejského velmistra Lee-Sedola i čínského velmistra Fan Chueje zcela přesvědčivě, proti nové verzi neměla šanci. V sérii 100 her neuhrála ani jedinou výhru. Více zde.
Umělá inteligence se učila hrát šachy jen 4 hodiny. Pak rozdrtila nejlepšího hráče světa
Umělá inteligence AlphaZero před několika měsíci ukázala svou naprostou nadřazenost ve hře go: trvalo jí jen tři dny, aby se ji naučila, pak porazila nejlepšího hráče na světě. Nyní se jí povedl podobně husarský kousek, ale tentokrát v šachu a její úspěch je snad ještě působivější.
Přestože je AlphaZero program specializovaný na hru go, chtěli jeho autoři vyzkoušet, jak si povede v úplně jiném odvětví. Nechali ho tedy, aby se sám seznámil s šachy – hrou, která je stará nejméně 1500 let. Počítač měl na seznámení s hrou, jejími pravidly, strategií a taktikou pouhé čtyři hodiny. Během nich ho nikdo netrénoval, stroj se hru naučil zcela sám a zlepšoval se tím, že hrál sám proti sobě. Doposud nejlepší šachový počítač proti ní nedokázal vyhrát ani jedinkrát, zmohl se maximálně na remízy. Více zde.
Počítačoví boti zničili Američanům Vánoce. Vykoupili oblíbené dárky, hlavně hračky
Řada amerických webů informuje o tom, že letos z obchodů rekordně brzy zmizelo obrovské množství hraček, které se k dětem asi vůbec nedostanou. Jedním z největších hitů amerického dárkového trhu jsou Fingerlings, malá zvířátka, která se dají nasadit na prst. Jenže v hračkářstvích je nenajdete – všechny byly vykoupeny předem přes on-line prodej. Podobná situace je i u dalších populárních hraček, například u herní konzole Nintendo NES Classic Edition.
Není to ale tím, že by někteří rodiče byli tak rychlí, problém spočívá v něčem jiném: hračky vykoupili organizovaní překupníci, kteří si pomáhají specializovanými počítačovými programy. Jak to celé funguje? Podstatu shrnuje Consumer Report: je to podobné jako s lístky na koncerty – díky specializovanému softwaru, který nakupuje za ně, jsou schopní vykoupit to, o co je největší zájem. A pak to s obrovským ziskem prodají. Více zde.
Umělá inteligence naslouchala delfínům. Teď se učí rozeznávat jejich řeč
Američtí oceánologové se pokusili o delfínech zjistit něco nového pomocí zatím neobvyklé metody: nechali počítačový program založený na strojovém učení poslouchat delfíny. Měl se pak pokusit tento kód rozlousknout. Výsledek předčil očekávání.
Stroj byl schopen odhalit šest zatím neznámých signálů, které delfíni vydávají pomocí echolokace. Výzkum se odehrál v Mexickém zálivu. Vědci sledují populace delfínů nejčastěji z lodí nebo letadel. Je to ovšem nesmírně drahé, jen málo spolehlivé a také časově náročné. Mnohem levnější variantou je analyzovat zvuky, které se ozývají v oceánu – delfíní cvakání se ve vodě šíří pozoruhodně daleko. Zvířata tyto zvuky využívají k více účelům, od navigace až po komunikaci. Více zde.
Umělá inteligence od Google učí své potomky. Programuje jiné umělé inteligence lépe než lidé
Za jednu z typických vlastností, které bude mít opravdová umělá inteligence, se považuje schopnost učit své potomky. A právě to se podařilo letos.
V květnu oznámila společnost Google, že spouští projekt nazvaný AutoML. Jeho smyslem je vývoj umělé inteligence, která bude pomáhat s vytvářením jiných umělých inteligencí. Už v polovině října Google oznámil, že uspěl. Přestože má tato společnost ty nejlepší programátory na světě, specializovaná umělá inteligence je nyní lepší než oni. Porazila je v programování: vytvořila jinou umělou inteligenci, která byla silnější a výkonnější než cokoliv, co byli schopni vyrobit lidští experti.
Právě systém umělé inteligence, na němž se podílel AutoML, nedávno vytvořil nový rekord, když uspěl při kategorizaci obrázků podle jejich obsahu na 82 procent. Tento úkol je relativně jednoduchý, ale existují i složitější, které už potomek AutoML umí řešit, a to velice úspěšně.
Porazil například lidské programátory při vývoji systému, který je zásadní pro autonomní roboty a augmentovanou realitu – tedy označit na obrázku místa jednotlivých objektů. Zatímco nejlepší lidmi navržený program v tom uspěl na 39 procent, výtvor umělé inteligence AutoML byl úspěšný na 43 procent.
Tyto výsledky jsou zásadní; návrhy těchto inteligentních systémů jsou dovedností, kterou ovládá jen velmi málo lidí. Znalosti, které jsou pro to nutné, jsou značně specializované, je jich hodně a vyžadují extrémně nadané programátory. Automatizovat tento obor je tedy podobně náročné, ale pokud se to podaří, zcela to změní celý průmysl – a možná i celou společnost.