Nejvíc článků na Wikipedii napsala umělá inteligence

Pokud používáte anglickou verzi Wikipedie, existuje nemalá šance, že jste četli už několik článků, které napsal stroj.

Napsat 10 000 článků denně je pro člověka nemožné. Přesto je na Wikipedii pod 2,7 milionu hesel podepsán stejný muž, Švéd Sverker Jogansson. Denně zveřejní na veřejné internetové encyklopedii několik tisíc článků, přitom ani jediný sám nenapsal. Jejich opravdovým autorem je počítačový program, který sám vytvořil.

Články této „umělé inteligence“ tvoří 8,5 procenta veškerého obsahu hesel na Wikipedii, uvádí Wall Street Journal. Jak je to možné? Johansson je velmi renesanční muž: vystudoval jazykovědu, ekonomiku a částicovou fyziku. Počítačový program (bot), který vytvořil, sbírá informace z různých důvěryhodných zdrojů a pak je nahraje na Wikipedii.

Nahrávám video
Umělé inteligence v roce 2016
Zdroj: ČT24

Tyto články jsou většinou velmi krátké a heslovité, navíc velmi tematicky specifické. Nejčastěji bot píše o taxonomii různých druhů hmyzu, hlavně o motýlech a broucích. Protože Johanssonova manželka pochází z Filipín, věnuje se stroj také popisu malých filipínských měst.

Tento program se jmenuje Lsjbot a do značné míry představuje budoucnost mnoha oborů. Jde sice o zcela amatérský a nevýdělečný projekt, ale svou prací nahradí desítky a možná i stovky lidí. Mezi řadou zakladatelů Wikipedie to již vzbudilo pohoršení, tento bot totiž není zdaleka jediným programem, který na Wikipedii píše.

Stroje v roli internetové policie

Reportáž v týdeníku Newsweek popsala, že téměř polovina obsahu na internetové encyklopedii je v současné době editována a kontrolována boty. Anglické části Wikipedie se to (zatím) týká jen minimálně, zato třeba té vietnamské téměř na 100 procent.

Nahrávám video
Horizont: Umělá inteligence jako zkáza lidstva?
Zdroj: ČT24

Programy převádějí na Wikipedii texty například z databází NASA, které se věnují různým asteroidům nebo hvězdám – zkrátka ta hesla, která nejsou náročná na slovní popis. Zdaleka největší roli ale hrají ve funkci „policistů“ – hlídají encyklopedii před internetovými vandaly, kteří by chtěli hesla nesmyslně přepisovat.

Nejúčinnějším je v tom program Cluebot, který dokáže během několika sekund odhalit většinu podobných útoků – v současnosti má na svědomí asi polovinu všech editací Wikipedie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 14 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 16 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 17 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...