Umělá inteligence sebere práci až 15 procentům lidí, varuje miliardář Musk

Umělé inteligence mohou podle řady expertů zcela zlikvidovat existenci střední třídy. Již nyní mění svět, zrychlují ho a současně ničí pracovní místa. Mají lidé proti stále pokročilejším umělým inteligencím vůbec šanci? V pondělí 13. února se na tuto otázku pokusil odpovědět miliardář Elon Musk.

Generální ředitel společností Tesla a SpaceX promluvil na konferenci v Dubaji o tom, jak překvapivě rychlý je nástup umělých inteligencí. Jejich hlavní výhodou oproti lidem je rychlost, s jakou dokáží zpracovávat údaje. Člověk má oproti nim šanci jedině tehdy, když se dokáže přizpůsobit – a na to už podle Muska nestačí rychlost běžné evoluce, musí pomoci technologie. Musk navrhuje, že by lidstvu pomohlo „spojení biologické a digitální inteligence“.

Nahrávám video
Umělé inteligence v roce 2016
Zdroj: ČT24

„Symbiózu mezi lidskou a strojovou inteligencí by představovalo propojení vysokorychlostního interface s mozkem. Mohlo by to vyřešit problém s kontrolou strojů i užitečností lidí,“ uvedl vizionář podle serveru CNBC. Člověka omezuje rychlost psaní a předávání příkazů, stroje to mohou dělat vlastně okamžitě. Přímé neurální propojení lidského mozku s počítačem může lidem usnadnit přizpůsobení se.

Musk se tomuto tématu nevěnuje poprvé, hovoří o něm rád a často. Vysněný interface pojmenoval pracovně jako „digitální šněrování“ – mělo by jít o digitální vrstvu přišitou k lidskému mozku. Poprvé tuto ideu přednesl vloni, od té doby už přišel s množstvím detailů, na nichž by se dala tato technologie založit.

Elon Musk (*28. června 1971, Jihoafrická republika) je americký podnikatel. Spoluvlastnil internetový platební systém PayPal, založil kosmickou společnost SpaceX a spoluzaložil a jako výkonný ředitel vede automobilku Tesla Motors. Zároveň je předsedou společnosti SolarCity, která se v USA zabývá instalací solárních panelů pro domy a chce spustit systém superrychlých vlaků Hyperloop.

Elon Musk
Zdroj: Reuters/Mario Anzuoni

Miliardáře k vývoji takové technologie vedou hluboké obavy z umělých inteligencí. Už roku 2014 uvedl, že „umělé inteligence jsou největší hrozbou lidstvu“. Doslova uvedl: „Kdybych měl hádat, co pro naši existenci představuje největší existenciální riziko, řekl bych, že bychom měli být hodně opatrní s umělými inteligencemi. Jsem čím dál víc přesvědčený, že by nad nimi měl být nějaký dohled nebo regulace – možná na národní i nadnárodní úrovni, jen abychom se ujistili, že neprovedeme něco šíleného.“

Hrajeme si s ohněm, který neumíme uhasit

„S umělou inteligencí vyvoláváme démona,“ uvedl. „Znáte ty příběhy o chlápkovi s pentagramem a svěcenou vodou a… myslí si, že může démona zkrotit. A ne, nikdy to nefunguje.“

S jeho slovy ale nesouzní to, co sám dělá. Roku 2013 investoval společně s Markem Zuckerbergem a Ashtonem Kutcherem 40 milionů do společnosti VIcariuous FPC, jejímž cílem je vyrobit umělý mozek schopný uvažovat stejně jako člověk.

Jaký člověk je Elon Musk?

Nahrávám video
Toufar: Elon Musk je nadšenec a dokáže své zaměstnance strhnout
Zdroj: ČT24

Musk na únorové konferenci upozornil, že jeden z dopadů umělé inteligence bude velmi rychlý – a může za to i jeho společnost Tesla. Ta je světovým lídrem v segmentu autonomních automobilů, které podle miliardáře nahradí v horizontu jen několika málo let většinu lidských řidičů prakticky ve všech oborech řízení vozů. Řidiči náklaďáků, městské hromadné dopravy i taxikáři budou ohroženým druhem – a nedá se tomu už moc zabránit.

„Nejbližším dopadem této technologie jsou autonomní automobily. Ale současně je tu mnoho lidí, jejichž prací je řídit. Ve skutečnosti si myslím, že řízení v jeho mnoha podobách je vůbec největším zaměstnavatelem vůbec.“ Podle CNBC Musk odhaduje, že jen autonomní vozy seberou práci asi 12–15 procentům zaměstnanců po celé planetě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 22 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...