Umělá inteligence sebere práci až 15 procentům lidí, varuje miliardář Musk

Umělé inteligence mohou podle řady expertů zcela zlikvidovat existenci střední třídy. Již nyní mění svět, zrychlují ho a současně ničí pracovní místa. Mají lidé proti stále pokročilejším umělým inteligencím vůbec šanci? V pondělí 13. února se na tuto otázku pokusil odpovědět miliardář Elon Musk.

Generální ředitel společností Tesla a SpaceX promluvil na konferenci v Dubaji o tom, jak překvapivě rychlý je nástup umělých inteligencí. Jejich hlavní výhodou oproti lidem je rychlost, s jakou dokáží zpracovávat údaje. Člověk má oproti nim šanci jedině tehdy, když se dokáže přizpůsobit – a na to už podle Muska nestačí rychlost běžné evoluce, musí pomoci technologie. Musk navrhuje, že by lidstvu pomohlo „spojení biologické a digitální inteligence“.

Nahrávám video

„Symbiózu mezi lidskou a strojovou inteligencí by představovalo propojení vysokorychlostního interface s mozkem. Mohlo by to vyřešit problém s kontrolou strojů i užitečností lidí,“ uvedl vizionář podle serveru CNBC. Člověka omezuje rychlost psaní a předávání příkazů, stroje to mohou dělat vlastně okamžitě. Přímé neurální propojení lidského mozku s počítačem může lidem usnadnit přizpůsobení se.

Musk se tomuto tématu nevěnuje poprvé, hovoří o něm rád a často. Vysněný interface pojmenoval pracovně jako „digitální šněrování“ – mělo by jít o digitální vrstvu přišitou k lidskému mozku. Poprvé tuto ideu přednesl vloni, od té doby už přišel s množstvím detailů, na nichž by se dala tato technologie založit.

Elon Musk (*28. června 1971, Jihoafrická republika) je americký podnikatel. Spoluvlastnil internetový platební systém PayPal, založil kosmickou společnost SpaceX a spoluzaložil a jako výkonný ředitel vede automobilku Tesla Motors. Zároveň je předsedou společnosti SolarCity, která se v USA zabývá instalací solárních panelů pro domy a chce spustit systém superrychlých vlaků Hyperloop.

Elon Musk
Zdroj: Reuters/Mario Anzuoni

Miliardáře k vývoji takové technologie vedou hluboké obavy z umělých inteligencí. Už roku 2014 uvedl, že „umělé inteligence jsou největší hrozbou lidstvu“. Doslova uvedl: „Kdybych měl hádat, co pro naši existenci představuje největší existenciální riziko, řekl bych, že bychom měli být hodně opatrní s umělými inteligencemi. Jsem čím dál víc přesvědčený, že by nad nimi měl být nějaký dohled nebo regulace – možná na národní i nadnárodní úrovni, jen abychom se ujistili, že neprovedeme něco šíleného.“

Hrajeme si s ohněm, který neumíme uhasit

„S umělou inteligencí vyvoláváme démona,“ uvedl. „Znáte ty příběhy o chlápkovi s pentagramem a svěcenou vodou a… myslí si, že může démona zkrotit. A ne, nikdy to nefunguje.“

S jeho slovy ale nesouzní to, co sám dělá. Roku 2013 investoval společně s Markem Zuckerbergem a Ashtonem Kutcherem 40 milionů do společnosti VIcariuous FPC, jejímž cílem je vyrobit umělý mozek schopný uvažovat stejně jako člověk.

Jaký člověk je Elon Musk?

Nahrávám video

Musk na únorové konferenci upozornil, že jeden z dopadů umělé inteligence bude velmi rychlý – a může za to i jeho společnost Tesla. Ta je světovým lídrem v segmentu autonomních automobilů, které podle miliardáře nahradí v horizontu jen několika málo let většinu lidských řidičů prakticky ve všech oborech řízení vozů. Řidiči náklaďáků, městské hromadné dopravy i taxikáři budou ohroženým druhem – a nedá se tomu už moc zabránit.

„Nejbližším dopadem této technologie jsou autonomní automobily. Ale současně je tu mnoho lidí, jejichž prací je řídit. Ve skutečnosti si myslím, že řízení v jeho mnoha podobách je vůbec největším zaměstnavatelem vůbec.“ Podle CNBC Musk odhaduje, že jen autonomní vozy seberou práci asi 12–15 procentům zaměstnanců po celé planetě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 11 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 12 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 15 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 16 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.