Umělá inteligence sebere práci až 15 procentům lidí, varuje miliardář Musk

Umělé inteligence mohou podle řady expertů zcela zlikvidovat existenci střední třídy. Již nyní mění svět, zrychlují ho a současně ničí pracovní místa. Mají lidé proti stále pokročilejším umělým inteligencím vůbec šanci? V pondělí 13. února se na tuto otázku pokusil odpovědět miliardář Elon Musk.

Generální ředitel společností Tesla a SpaceX promluvil na konferenci v Dubaji o tom, jak překvapivě rychlý je nástup umělých inteligencí. Jejich hlavní výhodou oproti lidem je rychlost, s jakou dokáží zpracovávat údaje. Člověk má oproti nim šanci jedině tehdy, když se dokáže přizpůsobit – a na to už podle Muska nestačí rychlost běžné evoluce, musí pomoci technologie. Musk navrhuje, že by lidstvu pomohlo „spojení biologické a digitální inteligence“.

Nahrávám video
Umělé inteligence v roce 2016
Zdroj: ČT24

„Symbiózu mezi lidskou a strojovou inteligencí by představovalo propojení vysokorychlostního interface s mozkem. Mohlo by to vyřešit problém s kontrolou strojů i užitečností lidí,“ uvedl vizionář podle serveru CNBC. Člověka omezuje rychlost psaní a předávání příkazů, stroje to mohou dělat vlastně okamžitě. Přímé neurální propojení lidského mozku s počítačem může lidem usnadnit přizpůsobení se.

Musk se tomuto tématu nevěnuje poprvé, hovoří o něm rád a často. Vysněný interface pojmenoval pracovně jako „digitální šněrování“ – mělo by jít o digitální vrstvu přišitou k lidskému mozku. Poprvé tuto ideu přednesl vloni, od té doby už přišel s množstvím detailů, na nichž by se dala tato technologie založit.

Elon Musk (*28. června 1971, Jihoafrická republika) je americký podnikatel. Spoluvlastnil internetový platební systém PayPal, založil kosmickou společnost SpaceX a spoluzaložil a jako výkonný ředitel vede automobilku Tesla Motors. Zároveň je předsedou společnosti SolarCity, která se v USA zabývá instalací solárních panelů pro domy a chce spustit systém superrychlých vlaků Hyperloop.

Elon Musk
Zdroj: Reuters/Mario Anzuoni

Miliardáře k vývoji takové technologie vedou hluboké obavy z umělých inteligencí. Už roku 2014 uvedl, že „umělé inteligence jsou největší hrozbou lidstvu“. Doslova uvedl: „Kdybych měl hádat, co pro naši existenci představuje největší existenciální riziko, řekl bych, že bychom měli být hodně opatrní s umělými inteligencemi. Jsem čím dál víc přesvědčený, že by nad nimi měl být nějaký dohled nebo regulace – možná na národní i nadnárodní úrovni, jen abychom se ujistili, že neprovedeme něco šíleného.“

Hrajeme si s ohněm, který neumíme uhasit

„S umělou inteligencí vyvoláváme démona,“ uvedl. „Znáte ty příběhy o chlápkovi s pentagramem a svěcenou vodou a… myslí si, že může démona zkrotit. A ne, nikdy to nefunguje.“

S jeho slovy ale nesouzní to, co sám dělá. Roku 2013 investoval společně s Markem Zuckerbergem a Ashtonem Kutcherem 40 milionů do společnosti VIcariuous FPC, jejímž cílem je vyrobit umělý mozek schopný uvažovat stejně jako člověk.

Jaký člověk je Elon Musk?

Nahrávám video
Toufar: Elon Musk je nadšenec a dokáže své zaměstnance strhnout
Zdroj: ČT24

Musk na únorové konferenci upozornil, že jeden z dopadů umělé inteligence bude velmi rychlý – a může za to i jeho společnost Tesla. Ta je světovým lídrem v segmentu autonomních automobilů, které podle miliardáře nahradí v horizontu jen několika málo let většinu lidských řidičů prakticky ve všech oborech řízení vozů. Řidiči náklaďáků, městské hromadné dopravy i taxikáři budou ohroženým druhem – a nedá se tomu už moc zabránit.

„Nejbližším dopadem této technologie jsou autonomní automobily. Ale současně je tu mnoho lidí, jejichž prací je řídit. Ve skutečnosti si myslím, že řízení v jeho mnoha podobách je vůbec největším zaměstnavatelem vůbec.“ Podle CNBC Musk odhaduje, že jen autonomní vozy seberou práci asi 12–15 procentům zaměstnanců po celé planetě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 6 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 19 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...