Umělá inteligence naslouchala delfínům. Teď se učí rozeznávat jejich řeč

Američtí oceánologové se pokusili o delfínech zjistit něco nového pomocí zatím neobvyklé metody: nechali počítačový program založený na strojovém učení poslouchat delfíny. Měl se pak pokusit tento kód rozlousknout. Výsledek předčil očekávání.

Stroj byl schopen odhalit šest zatím neznámých signálů, které delfíni vydávají pomocí echolokace. Výzkum se odehrál v Mexickém zálivu.

Vědci sledují populace delfínů nejčastěji z lodí nebo letadel. Je to ovšem nesmírně drahé, jen málo spolehlivé a také časově náročné. Mnohem levnější variantou je analyzovat zvuky, které se ozývají v oceánu – delfíní cvakání se ve vodě šíří pozoruhodně daleko. Zvířata tyto zvuky využívají k více účelům, od navigace, až po komunikaci.

Kdyby se vědci naučili rozpoznávat, jakému druhu delfína patří cvakání, mohli by poměrně snadno spočítat, jaká je frekvence jejich výskytu v různých oblastech. A také by si třeba všimli, že se některým místům začali delfíni vyhýbat, případně že komunikují o něčem jiném – to samozřejmě jen v případě, kdybychom dokázali přesněji pochopit, jak „delfínština“ funguje.

Delfíni se v řeči moc neliší

Až doposud ale měli vědci naprosto zásadní problém rozeznat od sebe různé druhy delfíního cvakání. Rozdíly jsou totiž zcela minimální. „Když zkoumáte zvuky z nějakého velkého souboru dat, vždycky tu existuje šance, že lidská zkušenost, a tedy i předsudky, zkreslí výsledky,“ uvedla Simone Baumann-Pickeringová, bioložka ze Scrippsova oceánografického institutu, která se na výzkumu podílela.

Ukázalo se, že vědec od vědce si vykládá signály odlišně, takže se tento způsob identifikace delfínů ukázal krajně nespolehlivým.

Robot nakrmený jazykem delfínů

Aby se tomu vyhnuli, vyzkoušeli vědci novou metodu – nahradili roli člověka strojem, specializovanou umělou inteligencí. „Nakrmili“ ji 52 miliony zvuků delfíního cvakání, které nahrávali dva roky u mořského dna v oblasti Mexického zálivu. Algoritmus byl schopen roztřídit zvuky podle několika kategorií, našel sedm hlavních druhů.

Vědci pak rozeznali, že jeden z typů zvuků vydává konkrétní druh delfína, plískavice šedá. Další zvuky ještě nebyly spolehlivě identifikovány, ale existuje domněnka, že by se mohlo jednat o zvuky kulohlavce Sieboldova a kosatky černé.

Mořští biologové nyní budou chtít potvrdit tyto výsledky během pozorování reálných zvířat – bohužel jde o tvory, kteří většinou žijí jen ve volné přírodě a v delfináriích se nechovají.
Článek vyšel v odborném časopise PLOS Computational Biology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 20 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...