Umělá inteligence naslouchala delfínům. Teď se učí rozeznávat jejich řeč

Američtí oceánologové se pokusili o delfínech zjistit něco nového pomocí zatím neobvyklé metody: nechali počítačový program založený na strojovém učení poslouchat delfíny. Měl se pak pokusit tento kód rozlousknout. Výsledek předčil očekávání.

Stroj byl schopen odhalit šest zatím neznámých signálů, které delfíni vydávají pomocí echolokace. Výzkum se odehrál v Mexickém zálivu.

Vědci sledují populace delfínů nejčastěji z lodí nebo letadel. Je to ovšem nesmírně drahé, jen málo spolehlivé a také časově náročné. Mnohem levnější variantou je analyzovat zvuky, které se ozývají v oceánu – delfíní cvakání se ve vodě šíří pozoruhodně daleko. Zvířata tyto zvuky využívají k více účelům, od navigace, až po komunikaci.

Kdyby se vědci naučili rozpoznávat, jakému druhu delfína patří cvakání, mohli by poměrně snadno spočítat, jaká je frekvence jejich výskytu v různých oblastech. A také by si třeba všimli, že se některým místům začali delfíni vyhýbat, případně že komunikují o něčem jiném – to samozřejmě jen v případě, kdybychom dokázali přesněji pochopit, jak „delfínština“ funguje.

Delfíni se v řeči moc neliší

Až doposud ale měli vědci naprosto zásadní problém rozeznat od sebe různé druhy delfíního cvakání. Rozdíly jsou totiž zcela minimální. „Když zkoumáte zvuky z nějakého velkého souboru dat, vždycky tu existuje šance, že lidská zkušenost, a tedy i předsudky, zkreslí výsledky,“ uvedla Simone Baumann-Pickeringová, bioložka ze Scrippsova oceánografického institutu, která se na výzkumu podílela.

Ukázalo se, že vědec od vědce si vykládá signály odlišně, takže se tento způsob identifikace delfínů ukázal krajně nespolehlivým.

Robot nakrmený jazykem delfínů

Aby se tomu vyhnuli, vyzkoušeli vědci novou metodu – nahradili roli člověka strojem, specializovanou umělou inteligencí. „Nakrmili“ ji 52 miliony zvuků delfíního cvakání, které nahrávali dva roky u mořského dna v oblasti Mexického zálivu. Algoritmus byl schopen roztřídit zvuky podle několika kategorií, našel sedm hlavních druhů.

Vědci pak rozeznali, že jeden z typů zvuků vydává konkrétní druh delfína, plískavice šedá. Další zvuky ještě nebyly spolehlivě identifikovány, ale existuje domněnka, že by se mohlo jednat o zvuky kulohlavce Sieboldova a kosatky černé.

Mořští biologové nyní budou chtít potvrdit tyto výsledky během pozorování reálných zvířat – bohužel jde o tvory, kteří většinou žijí jen ve volné přírodě a v delfináriích se nechovají.
Článek vyšel v odborném časopise PLOS Computational Biology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 17 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 18 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 20 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 22 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.