Zalužnyj končí v armádě, bude ukrajinským velvyslancem v Británii

Bývalý nejvyšší velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj bude nově velvyslancem Kyjeva ve Velké Británii. Do funkce ho jmenoval prezident Volodomyr Zelenskyj, který jej předtím propustil z vojenské služby. Zalužnyj odešel z čela armády v únoru, nahradil ho Oleksandr Syrskyj. Zelenskyj pak ve čtvrtek odvolal z funkce Serhije Rudě, šéfa státního bezpečnostního úřadu. Konec Rudě souvisí s odhalením skupiny ruských agentů, kteří podle ukrajinské civilní kontrarozvědky (SBU) plánovali atentát na Zelenského.

„Generál Valerij Fedorovyč Zalužnyj bude ze zdravotních důvodů propuštěn z vojenské služby s privilegiem nosit vojenské uniformy. Zalužnyj bude jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Ukrajiny ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska,“ píše se v nařízení.

Média dříve spekulovala, že generál v zimě ještě před svým jmenováním velvyslancem podstoupil vojenskou lékařskou prohlídku, na níž byl shledán nezpůsobilým pro vojenskou službu, upozornil server Ukrajinska pravda.

Zatím není jasné, kdy se Zalužnyj nové funkce ujme, jeho kandidaturu Zelenskyj schválil už v březnu a ukrajinská diplomacie v souvislosti s tím poslala britské straně příslušnou žádost.

Možné budování politické kariéry

„Zalužnyj (ani) jako velitel ozbrojených sil neměl příliš velké manévrovací schopnosti, co se týče politické kariéry. To, že byl podle průzkumů mnohem populárnější než Zelenskyj, dávalo potravu spekulacím, aby nepřerostl Zelenskému přes hlavu, ale to, že je vyslán do Británie jako velvyslanec, to si myslím, ho neuklízí ze scény,“ poznamenala novinářka Deníku N Petra Procházková.

Británie je pro Kyjev klíčová země a post velvyslance je důležitý, takže podle Procházkové změny nesvědčí o tom, že by se Zelenskyj snažil generála „zbavit“. Právě Londýn je po USA jedním z největších přispěvatelů do ukrajinského rozpočtu a poskytuje Kyjevu významnou vojenskou i humanitární pomoc. To se podle Procházkové může zřejmě za působení Zalužného v Británii ještě zlepšit, jelikož je pokládán za cenného partnera.

„(Zalužnyj) se sice na chvíli ztratil ze sociálních sítí, ale před pár dny se vrátil, když se stal čestným občanem Kyjeva a objevil se po boku starosty Kyjeva Klyčka. A je známo, že Zelenskyj a Klyčko nejsou zrovna v přátelských vztazích. Je to pro mě signál, že z ukrajinské politické scény nemizí, jen zaujímá jinou pozici,“ míní novinářka.

Upozornila také na fakt, že Zalužnyj nemá žádné diplomatické zkušenosti, nicméně má vzdělání v oboru mezinárodních vztahů. „Úplný laik není, ale může to pro něj být určitý odrazový můstek,“ soudí Procházková.

Nahrávám video

Za velkou oblibou Zalužného u obyvatel Ukrajiny stojí hlavně jeho osobní charisma, myslí si novinářka. „On měl velmi dobrý vztah s vojáky, a to i s těmi na frontové linii. Uvědomme si, že je to obrovský počet lidí, kteří dnes na frontě bojují a kteří přenášejí své nálady a názory, a to i politické, do svých rodin. A to má obrovskou váhu. Nepamatuji si, že bychom mezi vojáky narazili na někoho, kdo by k němu měl negativní vztah,“ vzpomíná Procházková.

Vojáci Zalužnému říkali „taťka“ a platil za někoho, pro koho je život vojáka to nejdůležitější, dodala reportérka.

Ukrajinský generál byl jmenován hlavním velitelem ozbrojených sil v červnu 2021. Pod jeho velením vojáci odolali prvotnímu náporu velké ruské invaze z února 2022. Během prvního roku plnohodnotné války pak osvobodili okupované části Charkovské oblasti a Cherson na jihu země jako jediné oblastní centrum, které předtím ruská vojska dokázala obsadit.

Spory Zalužného s prezidentem

O napjatých vztazích mezi Zelenským a Zalužným se začalo hovořit poprvé už loni v listopadu, kdy Zalužnyj v rozhovoru pro The Economist připustil, že válka dosáhla „patové situace“.

„Válka nyní přechází do nové fáze: do toho, čemu ve vojenství říkáme ‚poziční‘ válka se statickými a vyčerpávajícími boji, jako tomu bylo v první světové válce,“ poznamenal tehdy Zalužnyj s tím, že Rusku to umožní obnovovat své síly, a nakonec ohrozit postavení ukrajinské armády i samotného ukrajinského státu.

Zelenskyj v reakci na to v médiích prohlásil, že situaci nepokládá za patovou, nicméně připustil, že část světa je už ruskou válkou na Ukrajině unavena. Zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Ihor Žovkva však následně v ukrajinské televizi řekl, že Zalužného komentáře do médií „ulehčují práci“ Rusku, přičemž armáda by se podle něj „měla zdržet komentování situace na bojišti“.

Neshoda na masivní mobilizaci

Zalužnyj byl strůjcem napjatě očekávané loňské protiofenzivy, která ovšem nedosáhla svých ambiciózních cílů osvobodit ztracené území a zpřetrhat ruský pozemní přístup na Krym.

Následně se projevily rozdílné názory v ukrajinském vedení, zejména mezi ním a Zelenským. List The Washington Post v lednu napsal, že Zelenskyj a Zalužnyj měli neshody ohledně generálova požadavku mobilizovat dalších až pět set tisíc Ukrajinců.

Zelenskyj informace o sporech spíše popíral a tvrdil, že muži mají mezi sebou „pracovní vztah“. Letos v únoru nicméně Zalužného na pozici hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil vystřídal Oleksandr Syrskyj, jenž byl předtím velitelem pozemních sil. Ve stejné době provedl Zelenskyj i několik dalších personálních změn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 21 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 44 mminutami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 11 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 15 hhodinami
Načítání...