Zalužnyj končí v armádě, bude ukrajinským velvyslancem v Británii

Bývalý nejvyšší velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj bude nově velvyslancem Kyjeva ve Velké Británii. Do funkce ho jmenoval prezident Volodomyr Zelenskyj, který jej předtím propustil z vojenské služby. Zalužnyj odešel z čela armády v únoru, nahradil ho Oleksandr Syrskyj. Zelenskyj pak ve čtvrtek odvolal z funkce Serhije Rudě, šéfa státního bezpečnostního úřadu. Konec Rudě souvisí s odhalením skupiny ruských agentů, kteří podle ukrajinské civilní kontrarozvědky (SBU) plánovali atentát na Zelenského.

„Generál Valerij Fedorovyč Zalužnyj bude ze zdravotních důvodů propuštěn z vojenské služby s privilegiem nosit vojenské uniformy. Zalužnyj bude jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Ukrajiny ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska,“ píše se v nařízení.

Média dříve spekulovala, že generál v zimě ještě před svým jmenováním velvyslancem podstoupil vojenskou lékařskou prohlídku, na níž byl shledán nezpůsobilým pro vojenskou službu, upozornil server Ukrajinska pravda.

Zatím není jasné, kdy se Zalužnyj nové funkce ujme, jeho kandidaturu Zelenskyj schválil už v březnu a ukrajinská diplomacie v souvislosti s tím poslala britské straně příslušnou žádost.

Možné budování politické kariéry

„Zalužnyj (ani) jako velitel ozbrojených sil neměl příliš velké manévrovací schopnosti, co se týče politické kariéry. To, že byl podle průzkumů mnohem populárnější než Zelenskyj, dávalo potravu spekulacím, aby nepřerostl Zelenskému přes hlavu, ale to, že je vyslán do Británie jako velvyslanec, to si myslím, ho neuklízí ze scény,“ poznamenala novinářka Deníku N Petra Procházková.

Británie je pro Kyjev klíčová země a post velvyslance je důležitý, takže podle Procházkové změny nesvědčí o tom, že by se Zelenskyj snažil generála „zbavit“. Právě Londýn je po USA jedním z největších přispěvatelů do ukrajinského rozpočtu a poskytuje Kyjevu významnou vojenskou i humanitární pomoc. To se podle Procházkové může zřejmě za působení Zalužného v Británii ještě zlepšit, jelikož je pokládán za cenného partnera.

„(Zalužnyj) se sice na chvíli ztratil ze sociálních sítí, ale před pár dny se vrátil, když se stal čestným občanem Kyjeva a objevil se po boku starosty Kyjeva Klyčka. A je známo, že Zelenskyj a Klyčko nejsou zrovna v přátelských vztazích. Je to pro mě signál, že z ukrajinské politické scény nemizí, jen zaujímá jinou pozici,“ míní novinářka.

Upozornila také na fakt, že Zalužnyj nemá žádné diplomatické zkušenosti, nicméně má vzdělání v oboru mezinárodních vztahů. „Úplný laik není, ale může to pro něj být určitý odrazový můstek,“ soudí Procházková.

Nahrávám video

Za velkou oblibou Zalužného u obyvatel Ukrajiny stojí hlavně jeho osobní charisma, myslí si novinářka. „On měl velmi dobrý vztah s vojáky, a to i s těmi na frontové linii. Uvědomme si, že je to obrovský počet lidí, kteří dnes na frontě bojují a kteří přenášejí své nálady a názory, a to i politické, do svých rodin. A to má obrovskou váhu. Nepamatuji si, že bychom mezi vojáky narazili na někoho, kdo by k němu měl negativní vztah,“ vzpomíná Procházková.

Vojáci Zalužnému říkali „taťka“ a platil za někoho, pro koho je život vojáka to nejdůležitější, dodala reportérka.

Ukrajinský generál byl jmenován hlavním velitelem ozbrojených sil v červnu 2021. Pod jeho velením vojáci odolali prvotnímu náporu velké ruské invaze z února 2022. Během prvního roku plnohodnotné války pak osvobodili okupované části Charkovské oblasti a Cherson na jihu země jako jediné oblastní centrum, které předtím ruská vojska dokázala obsadit.

Spory Zalužného s prezidentem

O napjatých vztazích mezi Zelenským a Zalužným se začalo hovořit poprvé už loni v listopadu, kdy Zalužnyj v rozhovoru pro The Economist připustil, že válka dosáhla „patové situace“.

„Válka nyní přechází do nové fáze: do toho, čemu ve vojenství říkáme ‚poziční‘ válka se statickými a vyčerpávajícími boji, jako tomu bylo v první světové válce,“ poznamenal tehdy Zalužnyj s tím, že Rusku to umožní obnovovat své síly, a nakonec ohrozit postavení ukrajinské armády i samotného ukrajinského státu.

Zelenskyj v reakci na to v médiích prohlásil, že situaci nepokládá za patovou, nicméně připustil, že část světa je už ruskou válkou na Ukrajině unavena. Zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Ihor Žovkva však následně v ukrajinské televizi řekl, že Zalužného komentáře do médií „ulehčují práci“ Rusku, přičemž armáda by se podle něj „měla zdržet komentování situace na bojišti“.

Neshoda na masivní mobilizaci

Zalužnyj byl strůjcem napjatě očekávané loňské protiofenzivy, která ovšem nedosáhla svých ambiciózních cílů osvobodit ztracené území a zpřetrhat ruský pozemní přístup na Krym.

Následně se projevily rozdílné názory v ukrajinském vedení, zejména mezi ním a Zelenským. List The Washington Post v lednu napsal, že Zelenskyj a Zalužnyj měli neshody ohledně generálova požadavku mobilizovat dalších až pět set tisíc Ukrajinců.

Zelenskyj informace o sporech spíše popíral a tvrdil, že muži mají mezi sebou „pracovní vztah“. Letos v únoru nicméně Zalužného na pozici hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil vystřídal Oleksandr Syrskyj, jenž byl předtím velitelem pozemních sil. Ve stejné době provedl Zelenskyj i několik dalších personálních změn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Židovští osadníci se zabarikádovali v domě palestinské rodiny na Západním břehu

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Osadníci zahájili blokádu vesnice na začátku tohoto měsíce, přičemž znemožňovali dodávky potravin a vody obyvatelům, což vyvolalo mezinárodní kritiku.
před 38 mminutami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 3 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 8 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 11 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.