Zahraniční výbor Senátu USA podpořil návrh zákona o sankcích proti jedincům a společnostem zapojeným do stavby plynovodu Nord Stream 2. Sankce by nicméně vešly v platnost až tehdy, pokud by pro ně hlasoval celý Senát i Sněmovna reprezentantů.
Americký prezident Donald Trump minulý měsíc znovu varoval Německo před závislostí na ruských energetických dodávkách a potvrdil, že kvůli stavbě plynovodu uvažuje o sankcích.
Návrh zákona o ochraně energetické bezpečnosti Evropy prošel senátním výborem v poměru dvacet ku dvěma hlasům. Dokument tak podle agentury Reuters odráží obavy některých amerických zákonodárců z ruského vlivu v Evropě.
Obdobný návrh zákona schválil již v červnu zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů, a to jednomyslně. Nyní ho posuzuje sněmovní justiční výbor.
Postiženy mohou být lodě podílející se na stavbě plynovodu
„Rusko v minulosti používalo energii jako zbraň,“ prohlásil republikánský senátor Ted Cruz, který za návrhem v Senátu stojí. Podobných návrhů, které proti projektu Nord Stream 2 vystupují, je v Kongresu několik, poznamenala agentura Reuters. Ten Cruzův navrhuje zařadit na černou listinu lodě, které se podílejí na pokládce potrubí do hloubky nejméně 30 metrů, sankcionováni by také mohli být ti, kteří tyto lodě pro výstavbu ruských produktovodů poskytují, napsal portál The Hill.
Senátor Bob Menendez, který je nejvýše postaveným demokratem v zahraničním výboru Senátu, řekl, že návrh podpořil, zároveň ale považuje za důležité posílit vztahy s Berlínem. Proti návrhu se naopak vyslovili republikánský senátor Rand Paul a jeho demokratický kolega Tom Udall.
Paul kritizoval to, že sankce by zatížily americké spojence a poškodily mezinárodní společnosti zaměstnávající tisíce Američanů. „Trestat ty, co nám pomáhají vytvářet tlak na Rusko a také v jiných oblastech, nedává smysl,“ řekl.
Nord Stream 2 má přivádět ruský plyn do Německa po dně Baltského moře. Obejde tak tradiční tranzitní země, jako jsou Ukrajina a Polsko. Kyjev i Varšava proto proti plynovodu, který naopak podporuje Berlín, protestují.
Ruský prezident Vladimir Putin o Nord Streamu 2 prohlásil, že prospěje Evropě, ale není v zájmu těch, „kdo trvají na výjimečnosti a svévoli“.
Polovinu nákladů na výstavbu plynovodu nese ruský plynárenský gigant Gazprom. Jeho evropskými partnery jsou německé společnosti Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská firma Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie.
Provoz plynovodu by mohl být zahájen až v příštím roce namísto doposud předpokládaného konce letošního roku. Důvodem jsou průtahy při získávání potřebných povolení od Dánska.
