Haag – Za podíl na mnohonásobných vraždách a mučení Muslimů a Chorvatů poslal mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) na 22 let do vězení bývalé bosenskosrbské představitele Mićo Stanišiće a Stojana Župljanina. Soudce Burton Hall během více než hodinového čtení rozsudku zdůvodnil tresty tím, že se oba muži „významně podíleli“ na vraždách, mučení a deportacích Muslimů a Chorvatů během bosenské války v letech 1992-1995.
Osmapadesátiletý Stanišić byl v době balkánského konfliktu ministrem vnitra tehdy vzniklé Republiky srbské v Bosně a podílel se na organizaci zvláštních policejních jednotek. Jednašedesátiletý Župljanin byl policejním velitelem a jeho přímým podřízeným. V letech 1992 až 1995 velel bosenskosrbským jednotkám v Banje Luce.
Soudce: Mohli ze svých pozic zabránit řadě zločinů, ale neučinili tak
Prokuratura požadovala pro oba muže doživotí. Obvinila je ze zločinného spiknutí vedeného tehdejším bosenskosrbským prezidentem Radovanem Karadžičem a velitelem bosenskosrbské armády generálem Ratkem Mladičem. Cílem spiknutí bylo podle žalobců vyhnání Muslimů a Chorvatů z území, které Karadžičovi lidé považovali za srbské teritorium v Bosně. S tímto názorem se sice soudce Hall zcela neztotožnil, prohlásil však, že oba obžalovaní mohli ze svých pozic zabránit řadě zločinů, ale neučinili tak.
Stanišić a Župljanin tak podle soudce nesou odpovědnost mimo jiné za násilnosti spáchané začátkem roku 1992 srbskými policisty a ozbrojenci, kteří se krvavým násilím snažili vytvořit národnostně jednotné území „Velkého Srbska“. Šestisetstránkový rozsudek, z nějž Hall přečetl pouze část, dal vzpomenout na hrůzné detaily násilného dělení Jugoslávie. Župljanin byl podle soudce odpovědný například za činnost srbské polovojenské jednotky známé jako Žluté vosy, která v dubnu 1992 mučila Muslimy poblíž města Zvornik. Během svých akcí mimo jiné příslušníci jednotky nutili otce a syny ke společným sexuálním aktům či další své vězně jíst části těl jiných lidí. „Pokud to vězeň neučinil, byl zabit,“ řekl soudce Hall.
ICTY dosud obžaloval ze zločinů během války v bývalé Jugoslávii 161 lidí, většina z nich jsou Srbové. Na rozsudek se dosud čeká v šesti případech, mimo jiné u Karadžiče a Mladiče.
