Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena zůstává u hranic s Ukrajinou významný počet ruských vojáků a vojenského vybavení navzdory ruským proklamacím v dubnu, kdy Moskva ohlásila stažení vojsk. Vyzval proto Rusko, aby upustilo od agresivního chování. Uvedl to při jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Blinken pak po setkání s ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou podle agentur Reuters a AFP zopakoval, že Spojené státy podporují ukrajinskou suverenitu, územní celistvost a nezávislost.
Významná část ruských sil zůstává u ukrajinských hranic, uvedl Blinken v Kyjevě
2 minuty
Události: Ministr zahraničí USA Blinken na Ukrajině
„Rusko stáhlo některé síly, ale jejich významná část u ukrajinských hranic zůstává,“ uvedl Blinken podle agentury Reuters na společné tiskové konferenci se Zelenským. „Rusko má kapacitu v krátké době podniknout agresivní kroky, pokud se k tomu rozhodne,“ dodal a Moskvu podle AFP vyzval, aby ukončila „agresivní akce“.
Blinken rovněž prohlásil, že Spojené státy stále aktivně hledají způsob, jak zvýšit svou podporu Ukrajině v otázce bezpečnosti.
Podle ukrajinského prezidenta hrozba ze strany Ruska proti Ukrajině nadále trvá. „Považujeme (snížení počtu ruských vojáků) za příliš pomalé, hrozba proto přetrvává,“ sdělil Zelenskyj. Podle ruské agentury Interfax rovněž uvedl, že podél hranic s Ukrajinou je asi 75 tisíc ruských vojáků s vojenskou technikou. „Naše rozvědka a naše armáda zaznamenaly jen 3500 vojáků, kteří se začali stahovat a opustili území okupovaného poloostrova Krym,“ uvedl Zelenskyj.
Zelenskyj také vyzval NATO, aby posílilo svou vojenskou přítomnost v regionu, a požádal Spojené státy, aby na červnovém summitu Severoatlantické aliance podpořily snahu Kyjeva připojit se k Akčnímu plánu členství v NATO.
Kuleba: Obáváme se „plíživé anexe“ Azovského moře Ruskem
Situace na východě země, kde už sedmým rokem pokračuje konflikt Ukrajiny s Ruskem, se v poslední době vyostřila. Kyjev a na druhé straně ruští bojovníci s lokálními separatisty se navzájem obviňují z čím dál častějšího porušování klidu zbraní a potyček. Podle Kyjeva od začátku roku vojenské síly koordinované Ruskem zabily 34 ukrajinských vojáků.
Ukrajinská média ve čtvrtek s odvoláním na velení armády oznámila, že při nepřátelském ostřelování ukrajinských pozic byl zabit další ukrajinský voják a další utrpěl těžká zranění.
Rusko zároveň nedávno posílilo stavy vojsk u hranic s Ukrajinou, což vyvolalo obavy Kyjeva i Západu z eskalace konfliktu. Kreml tvrdil, že jde o vojenská cvičení. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu minulý měsíc oznámil, že nařídil návrat vojáků do posádek.
Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba v rozhovoru se CNN tlumočil své obavy, že Rusko usiluje o „plíživou anexi“ vod Azovského moře, které podle ujednání z roku 2003 mají sdílet jak Rusko, tak Ukrajina.
Rusko v dubnu ohlásilo, že kvůli vojenským cvičením až do října 2021 uzavře pro armádní a státní lodě plavící se pod jinou než ruskou vlajkou část Černého moře u Kerčského průlivu, který ho spojuje s Azovským mořem. Ukrajinské ministerstvo v reakci na toto rozhodnutí uvedlo, že regulovat pohyby v těchto vodách přísluší ve skutečnosti Ukrajině a že Rusko porušuje právo na svobodnou plavbu v mezinárodních vodách úžiny, garantované úmluvou OSN o mořském právu.
Maas volá po summitu USA a Ruska
K jasnému přístupu vyzval německý ministr zahraničí Heiko Maas. „Vůči Rusku musíme být jasní ve slovech, zároveň musíme být připraveni k dialogu, a to nejen v souvislosti s východní Ukrajinou, ale i s jinými tématy,“ řekl Maas.
Stažení ruských vojsk od hranic s Ukrajinou označil za klíčový předpoklad pro uvolnění napětí. „Jsem mimořádně potěšen a s ulehčením sleduji, že se tamní situace zklidnila,“ dodal.
Problematické podle Maase je, že jádro sporu se dosud nepřiblížilo k vyřešení. „Čím déle bude řešení konfliktu na východní Ukrajině odkládáno, tím více bude hrozit rychlá eskalace napětí,“ uvedl. Pomoci by k tomu mohlo nejen setkání takzvané normandské čtyřky, kam patří Ukrajina, Francie, Německo a Rusko, ale především summit prezidentů USA a Ruska.
„Je velmi důležité, aby se summit uskutečnil,“ řekl Maas o možném setkání obou prezidentů, které Joe Biden navrhl, ale které ještě Vladimir Putin nepotvrdil.
První návštěva člena Bidenovy administrativy na Ukrajině
Blinken do Kyjeva zavítal jako první vysoce postavený představitel Spojených států od ledna, kdy se ujal úřadu demokratický prezident Joe Biden. „Jsem zde z velmi prostého důvodu, a sice abych jménem prezidenta Bidena znovu potvrdil náš závazek ve prospěch ukrajinské suverenity, územní celistvosti a nezávislosti,“ prohlásil šéf americké diplomacie po setkání se svým ukrajinským kolegou Kulebou.
Americký ministr podle AFP dále řekl, že Spojené státy jsou připraveny pomoci Ukrajině s „posílením demokracie, budováním institucí a uspíšením protikorupčních reforem“. Po řešení korupce na Ukrajině Západ volá už delší dobu.
Americké ministerstvo zahraničí minulý týden vyjádřilo znepokojení nad krokem ukrajinské vlády, která se rozhodla odvolat šéfa energetické společnosti Naftogaz Andrije Koboleva, jenž byl podle agentury AP nakloněn reformám.
Tím, že Blinken zamířil na Ukrajinu poměrně brzy po nástupu nové americké administrativy a ještě před cestou do Ruska, vyslala americká diplomacie signál, že Ukrajina je pro vládu prezidenta Bidena v zahraniční politice jednou z priorit, uvedla před setkáním státníků v Kyjevě agentura AP. Zároveň však podle ní nebylo jasné, co konkrétního návštěva přinese.
Ukrajina chce do západních struktur
V Kyjevě podle AP panovala velká očekávání – například v podobě silné podpory pro vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance nebo dodávek vojenského vybavení.
„Ukrajina potřebuje silný signál týkající se evropských a euroatlantických vyhlídek,“ uvedl Zelenskyj v pondělí na Twitteru s odkazem na snahu Kyjeva rozšířit řady členských zemí NATO a Evropské unie. „Odkládání této otázky na ,později‘, ,jednoho dne‘, ,v příštích deseti letech‘ musí skončit,“ doplnil.
Konflikt na východě Ukrajiny eskaloval poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo Krym a vojensky podpořilo ozbrojené povstání lokálních separatistů v Donbasu. Západ odpověděl sankcemi.
Velké boje na východě Ukrajiny, které si dosud vyžádaly více než 14 tisíc životů, utichly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale až dosud se žádné příměří nepodařilo zcela udržet a politické řešení konfliktu je v nedohlednu.
