Válku může zastavit jedině Putin, říká Blinkenova náměstkyně

Nahrávám video
Události, komentáře: Rozhovor s Karen Donfriedovou
Zdroj: ČT24

Vztahy mezi Spojenými státy a Ruskou federací nejsou zcela zpřetrhané a k diplomatickým kontaktům dochází, uvedla v exkluzivním rozhovoru pro ČT24 Karen Donfriedová, náměstkyně šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena. Je podle ní na Vladimiru Putinovi, aby ukončil válku, kterou rozpoutal, Čína by podle ní za případnou podporu Moskvy „zaplatila“. Rozhovor s americkou diplomatkou, která má na starosti vztahy USA a Evropy, vedl v Událostech, komentářích Martin Řezníček.

Nevidíte ani malé náznaky toho, že by mezi Ukrajinou a Ruskem začaly v jednáních pukat ledy?

Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině. A je to válka, kterou si vybral Vladimir Putin. V době před 24. únorem se Bidenova vláda pokoušela o vážné diplomatické jednání s cílem vyhnout se válce. A při různých příležitostech nám Rusové říkali, že nemají v plánu opět zaútočit na Ukrajinu. Takže na kontextu tady záleží. Vidíme, jak ruské útoky Ukrajinu ničí. Vidíme, jak Ukrajinci umírají každý den. Ministr zahraničí Blinken chce mít v těchto jednáních jistotu, že se můžeme spolehnout na to, co Rusové říkají. Zdá se mi tedy, že pokud to tedy Rusko myslí s dohodou vážně, musí začít s příměřím.

Možná jste mi teď na to odpověděla, ale co se musí začít dít v terénu, abychom i v diplomacii viděli nějaký významný pokrok?

Spojené státy své ukrajinské partnery v jednáních s Ruskem maximálně podporují. Opakujeme, že nesmí nastat „o nás, bez nás“, tedy o Ukrajině, bez Ukrajiny. Takže podporujeme ukrajinské úsilí a chceme, aby tato válka skončila. Chceme Ukrajině pomoct tuhle válku vyhrát. Uvidíme, co z těchto jednání vzejde. Ale myslím si, že pokud chce Rusko vyslat signál, že to myslí vážně, je velmi důležité, aby vyhlásilo příměří.

Důvěřujete, nebo můžete důvěřovat Vladimiru Putinovi? Aspoň omezeně?

Teď by bylo velmi obtížné říct, že k Putinovi chováme důvěru. Takže každou dohodu s ním bude potřeba ověřovat. Bylo obtížné byť jen přinutit Rusko, aby respektovalo humanitární koridory, s nimiž souhlasilo. Nesmíme si nic nalhávat ohledně toho, co Putin na Ukrajině dělá. Všechny dohody je potřeba ověřovat a implementovat.

Jak můžete v těchto věcech vyjednávat s někým, jemuž jen minimálně věříte?

To se v mezinárodních vztazích děje stále. Diplomacii neděláte jen s lidmi, jimž důvěřujete. Diplomacie ve skutečnosti může hrát nejsilnější roli tam, kde důvěra neexistuje nebo kde je dokonce konflikt a válka. To je umění diplomacie.

Nicméně důvěry bude potřeba, až budete vyjednávat o mezinárodních zárukách. Budapešťské memorandum selhalo, nezabránilo tomu, čemu mělo. Ukrajina byla napadena. Jak těžké bude vyjednávat o zárukách s někým, kdo teď na Ukrajině zabíjí tisíce lidí?

Nemáme jasnou představu, jak budou vypadat jednotlivé prvky vyjednané dohody, která vyřeší tuto válku. Až budeme mít rámcovou dohodu, budeme muset vymyslet, jak jednotlivé části ověřovat. Sankce, které Spojené státy s Českou republikou a dalšími členy EU a G7 uvalily na Rusko, asi nebudeme chtít uvolnit dřív, než se podaří dohodu naplnit. Takže opět – není to v úvodu tak moc o důvěře, jako spíš o způsobu, jak ověřovat, že dohodu naplňují jednotlivé strany.

Takže tohle by byl okamžik, kdy by sankce mohly, nebo měly být zrušeny? Ne dřív?

Tohle bude součástí vyjednávání. Ale dovolte, abych ztratila slovo na téma těchto sankcí a kontroly exportu. Velice se liší od toho, co se zvažovalo po roce 2014. Opatření, která jsme vůči Rusku přijali, jsou bezprecedentní, například sankce týkající se ruské centrální banky. Nikdy v minulosti jsme je neuvalili na zemi skupiny G20. Sankce se týkají také mnoha ruských finančních institucí, vysoce postavených představitelů, včetně Putina, Lavrova a dalších zástupců elit a oligarchů, členů Dumy a tak dál.

Myslím, že stále nejsme schopni plně dohlédnout, jaký dopad to bude mít na ruskou ekonomiku. Viděli jsme, jak hodnota rublu spadla, stovky společností Rusko opustily, zavřela se burza. Jsem si jistá, že dopad na ruskou ekonomiku bude vážný. Nemyslím si, že všechny sankce zmizí, když se podaří uzavřít dohodu. Jejich zrušení bude navázané na plnění této dohody.

Řekla jste, že současné sankce se s těmi po roce 2014 nedají srovnat. Ale nebyla chyba právě to, že nebyly tehdy tvrdší, aby se předešlo tomu, co vidíme teď?

S odstupem se vždy hrozně těžce říká, co se mělo, nebo mohlo dělat. V roce 2013 a 2014 jsem byla v americké vládě, pracovala jsem tehdy v Národní bezpečnostní radě. Mezi tím, co se stalo teď a co se stalo tehdy, je řada rozdílů. Tentokrát nám dost pomohlo, že Spojené státy měly přesvědčivé zpravodajské informace, z nichž nám bylo jasné, že je dost pravděpodobné, že Putin podnikne invazi na Ukrajinu se vším všudy.

Jak víte, podělili jsme se o tyto zpravodajské informace bezprecedentním způsobem se svými spojenci a partnery. To nám v měsících před únorem pomohlo připravit tyto sankce a omezení vývozu a po začátku invaze jsme je na Rusko velmi rychle uvalili. Je tu tedy řada rozdílů. Udělalo na mě dojem, jak rychle a jednotně Spojené státy a partneři rozhodli.

Cenu za válku budeme zvyšovat, dokud ji Putin neukončí

Pojďme se ještě vrátit k zárukám a budoucí dohodě. Vím, že je velmi těžké teď odhadnout, jak by to mělo vypadat, ale ve světových médiích se o tom hodně mluví – například v tom smyslu, že by se Ukrajina nestala členem NATO, ale usilovala by o členství v Evropské unii. Záruky by mohly být také ty, že by některé země Ukrajině po vzoru NATO pomohly, pokud by byla napadena. Bylo by to přijatelné pro USA, ale možná méně pro Rusko.

Je přitažlivé mluvit o budoucnosti, jak to dopadne, jak bychom to mohli ukončit. Musím vám ale říct, že má křišťálová koule je zamlžená. Ale je tu jeden člověk, který válku na Ukrajině může ukončit. A ten člověk se jmenuje Vladimir Putin. Musíme neustále volat po tom, aby ji ukončil – tedy nevyprovokovanou válku, která každý den zabíjí nevinné Ukrajince. Je potřeba, aby tu válku ukončil. A než tak učiní, tak za to bude platit. Byl tady úvodní balík sankcí, pak jsme uvalili další. Cenu, kterou za to platí, budeme zvyšovat, dokud válku neukončí.

Americká vláda si stěžuje, že komunikace mezi Spojenými státy a Ruskem teď prakticky neexistuje. Jste s Ruskem v nějakém kontaktu?

Ano.

Jak?

Diplomacie znamená, že jste v kontaktu se všemi zeměmi na světě – tedy většinou, je pár výjimek. Ale nebudu zabíhat do žádných vnitřních rozhovorů, které Spojené státy vedou.

Chápu. Nicméně stačí tato konverzace k tomu, aby předešla další eskalaci, nebo je základem pro budoucí vyjednávání? O co jde?

Ještě jednou: Chci, aby to vyznělo úplně jasně. Schopnost ukončit válku na Ukrajině neleží na straně Spojených států. Tuhle válku si vybral Vladimir Putin. Tuhle válku započal, tuhle válku může ukončit. Je to jen jeho zodpovědnost. Ukrajina ji nijak nevyprovokovala. Je neospravedlnitelná. Je brutální. Na Valném shromáždění OSN už se dvakrát hlasovalo, jednou 141 ku 5, podruhé 140 ku 5. Poprvé OSN odsoudila invazi a žádala její konec, podruhé přijala rezoluci o humanitárních záležitostech. Svět je skutečně pobouřen tím, co se děje na Ukrajině. Všichni musíme Putina tlačit k tomu, aby válku ukončil.

Pokud Čína pomůže Rusku, zaplatí za to

Ruské a čínské delegace spolu právě v těchto chvílích vyjednávají. Jste přesvědčena o tom, že dokážete zabránit tomu, aby se z Číny stal ještě větší spojenec Ruska?

Tohle je velmi důležitý rozměr toho, co se na Ukrajině rozehrává. Je to pro Ukrajinu tragické a děláme všechno proto, aby se Ukrajina ubránila. Pak máte dopady na evropskou bezpečnost. NATO posiluje své východní křídlo a Česko v tom hraje důležitou roli jako země, která povede bojovou skupinu na Slovensku. A pak jsou dopady na globální stabilitu.

Před čínskou olympiádou se sešli ruský a čínský prezident a dohodli se na strategické alianci. Čínský prezident mluvil o evropských bezpečnostních otázkách. Jak víte, Spojené státy se zapojily do jednání s Čínou – náš poradce pro národní bezpečnost se setkal se svým protějškem v Římě, prezident Biden mluvil s prezidentem Si asi dvě hodiny, z čehož hodina a 45 minut se týkala Ruska a Ukrajiny.

Prezident řekl velmi jasně, že pokud Čína pomůže Rusku s válkou na Ukrajině, bude to mít dopad na naše vztahy a Čína za to zaplatí. Je to důležitá součást. Připomíná nám to, že jde o boj mezi demokracií a autokracií. A nám, Američanům a Čechům, Američanům a Evropanům, to připomíná hodnoty a principy, které nás spojují. A sice, že chceme žít v demokracii a rozhodovat o své budoucnosti sami.

Země by si měly samy rozhodovat o své zahraniční a bezpečnostní politice, hranice by se neměly měnit silou. To jsou principy, za nimiž si stojíme a za něž teď Ukrajinci každý den bojují.

Prezident Joe Biden na cestě po Evropě minulý týden mluvil o jednotě, zvláště v NATO, a zdůraznil to při moha příležitostech. Myslíte si, že tahle jednota přetrvá a nezačne praskat s tím, jak bude mít válka obrovské ekonomické dopady na různé země?

Prezident Biden nastoupil do úřadu s jednou z klíčových priorit – a to byla revitalizace aliancí a partnerství. Během prvního roku do toho dost investoval. A teď to přináší dividendy. Jednota uvnitř NATO a EU je mimořádná – v tom smyslu, že se stavíme za hodnoty, v něž věříme, že pomáháme Ukrajině a že Putinovi vzkazujeme, že ho to tato agrese přijde draho.

Myslím, že bylo docela silné, že prezident Biden přijel do Evropy na výročí jednoho měsíce od začátku války, aby povzbudil spojence a partnery v tomto boji. Posledních téměř pět týdnů ukázalo, že jednota je hluboká a přetrvává.

Jeden kolega v EU mi řekl: „Karen, tohle bylo pro Evropu 11. září.“ Mnoho Evropanů tato plnohodnotná a bezdůvodná invaze Ruska na území Ukrajiny jako menšího souseda šokovala. Zranitelnost a závěry, které si lidé dělají – včetně toho, že musíme být míň energeticky závislí na Rusku – to všechno má tolik dopadů. Myslím si, že tato soudržnost přetrvá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

Trump: Při záchranné misi v Íránu použily USA více než 170 letounů a helikoptér

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Orbán viní Ukrajinu za výbušniny nalezené v Srbsku. Opozice mluví o záměrné propagaci

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.
před 8 hhodinami

Agentura AP propustí až pět procent zaměstnanců, píše Reuters

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, které zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka a viceprezidentka Julie Paceová.
před 8 hhodinami

Írán čeká nejhorší bombardování od začátku války, vzkázal Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth vzkázal Teheránu, že zemi čeká nejrozsáhlejší bombardování od začátku války a že úterý bude ještě horší. Šéf Bílého domu Donald Trump na stejné tiskové konferenci zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která bude Washingtonu vyhovovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Další šance pro Timmyho. Mohl by ho vyzvednout katamarán

Velryba uvázlá na mělčině na severu Německa, jejíž záchranu úřady před několika dny vzdaly, má znovu naději na vyproštění. Záchranáři podle ministra životního prostředí spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko Tilla Backhause nově zvažují vyzvednutí mladého keporkaka s pomocí katamaránu a jeho následný transport z Baltu do Severního moře. Informoval o tom deník Bild s tím, že záviset bude na úterní prohlídce, kdy odborníci znovu zhodnotí šance velryby.
před 12 hhodinami

Exgubernátor Kurské oblasti půjde na 14 let do vězení za braní úplatků při stavbě opevnění

Ruský soud uložil bývalému gubernátorovi Kurské oblasti Alexeji Smirnovovi čtrnáctiletý trest vězení a pokutu ve výši 400 milionů rublů (108 milionů korun). Shledal jej vinným z braní úplatků v souvislosti s výstavbou opevnění na rusko-ukrajinské hranici, informovala státní agentura TASS.
před 12 hhodinami
Načítání...