Před 80 lety bylo v rámci stalinistických represí povražděno na území ukrajinského Žytomyru 78 československých sokolů. Památku českých vlastenců zavražděných na základě falešných obvinění z přípravy kontrarevoluce a špionážní činnosti si v Žytomyru připomněli příbuzní obětí masakru, zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) i místní krajanský spolek.
K hromadné exekuci lidí českého původu, členů místního Sokola, došlo v Žytomyru na svátek svatého Václava, 28. září 1938. A to poté, co je tajná služba NKVD označila za příslušníky „české vojensko-povstalecké špionážní organizace“.
„Nově zpřístupněné materiály z ukrajinských archivů dokládají, že sovětská bezpečnost důkazy o podvratné činnosti Čechů zfalšovala a fyzickým nátlakem si vynutila doznání obviněných. Rodiny o popravách svých blízkých nic netušily, protože úmrtní listy obětí byly úředně zfalšovány. O skutečných osudech jednotlivců se tak příbuzní obětí dozvídali až po mnoha desítkách let,“ uvedl historik Jan Dvořák z ÚSTR.
„Když například někdo pracoval v továrně, tak mu řekli, že chtěl způsobit nějakou škodu, a zastřelili ho. Pokud byl učitelem, tak se podívali do sešitů a řekli, že tam je protisovětská propaganda,“ přiblížila praktiky sovětských úřadů Ludmila Číževská ze Žytomyrského spolku volyňských Čechů.
Příbuzní se o osudu odsouzených dozvěděli většinou až v 90. letech. „O tom se vůbec nesmělo mluvit, bylo to zakázané, ale babička měla odvahu a díky tomu o tom vím,“ podotkl Vladimir Fryz, pravnuk oběti čistek.
Neobyčejně kruté represe v Sovětském svazu spustil vůdce Josif Stalin s cílem odstranit zbytky opozice a upevnit moc. Výsledkem takzvaného Velkého teroru z let 1937–1938 bylo na osm set tisíc popravených, další milion a půl lidí skončil v gulagu. Čechoslováků zemřelo jen na Ukrajině na šest set.
Akce připomněla i století Československa
Pietní shromáždění k připomínce popravených Čechů se konalo v Žytomyru u bývalého pohřebiště. Účastníci položili na místě masového hrobu květiny, zazněla ukrajinská i česká hymna. Shromáždění se kromě příbuzných obětí zúčastnili i členové českého krajanského spolku nebo český velvyslanec na Ukrajině.
„Akcí bylo víc, například zasazení Stromů svobody v centru města. Mají připomínat nejen oběti masakru, ale i 100. výročí založení Československa,“ dodala zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.
