Toronto - Summit skupiny průmyslově nejvyspělejších a rozvíjejících se ekonomik světa G20 v Torontu skončil. Světoví státníci na závěr odsouhlasili společné prohlášení. Nejbohatší členové G20 podle něj sníží své rozpočtové deficity tak, aby neohrozili hospodářské oživení. Německá kancléřka Angela Merkelová tak měla důvody slavit. Především Německo totiž volalo po úsporách. Americký prezident Barack Obama navíc závazek zemí skupiny předních průmyslových a rozvíjejících se zemí G20 snížit rozpočtové deficity přivítal, ačkoli dříve varoval, že příliš rychlá úsporná opatření by mohla poškodit ekonomiku. Finanční dohled nad bankami a trhy chtějí státy doladit na dalším setkání za pět měsíců. I přes spokojenost Německa si však francouzský list Le Figaro myslí, že víkendový summit nepřinesl žádnou společnou strategii pro opuštění hospodářské krize.
Za chůzi po visutém laně označil vyjednávání G20 kanadský premiér. Zachování rovnováhy bylo hlavním tématem setkání lídrů dvaceti nejsilnějších a rozvíjejících se ekonomik světa v Torontu. Do roku 2013 chtějí zmenšit rozpočtové deficity o polovinu, ale zároveň nezaškrtit ekonomický růst. „Shodli jsme se na potřebě vyvážit krátkodobý pokračující růst a střednědobou fiskální udržitelnost. Pro Spojené státy jsem stanovil cíl snížit náš rozpočtový deficit na polovinu do roku 2013,“ řekl na summitu prezident USA Barack Obama.
Další účastníci ale přistoupili jen na potřebu deficit snížit, bez závazných dat a čísel. Konsensus zavládl v tom, že se musí udělat přítrž riskantnímu chování bank. Ovšem jak, to bude řešit následný summit G20 ještě letos v listopadu v jihokorejském Soulu. „Konkrétní cíl snížit deficity rozvinutých ekonomik do roku 2013 o polovinu je výrazným úspěchem pro Německo, které zřejmě přesvědčilo ostatní, že je zapotřebí věnovat pozornost rozpočtovým obavám finančních trhů,“ uvedl analytik Marco Annunziata ze společnosti UniCredit.
„Německo je posedlé snižováním dluhů, a proto trvá na úsporách, USA nechtějí příliš radikálními úsporami zbrzdit růst a Francie stojí uprostřed. Je marné tady hledat společnou linii,“ napsal však Le Figaro. „Každý bude pokračovat podle svých vlastních představ, svým vlastním tempem, podle svých vlastních zájmů,“ dodal. Skupina G20 podle listu během krize prokázala svou užitečnost, ale víkendový summit ukázal její meze.
Čína o své měně nechtěla příliš diskutovat
Prezident USA Barack Obama
„Jak už jsem prezidentovi Chu jednou řekl, Spojené státy vítají rozhodnutí Číny nechat svou měnu posilovat tak, jak to žádají síly trhu.“
Spojené státy doufaly, že přimějí Čínu k závazku dál uvolňovat hodnotu své měny vůči dolaru. „Neočekáváme 20procentní zhodnocení během týdne. To by bylo škodlivé pro čínskou ekonomiku. Bylo by to škodlivé pro světovou ekonomiku,“ řekl Obama. Čínská centrální banka tento měsíc bez větších podrobností oznámila, že umožní kurzu měny větší flexibilitu, i když stále v každodenně určovaném pásmu 0,5 procenta kolem referenčního kurzu. Čína ale odmítla dávat cokoli o své měně, kterou pokládá za ryze suverénní záležitost, do závěrečného prohlášení.
Spojené státy již dlouhou dobu tlačí na Čínu, aby umožnila nárůst kurzu domácí měny. Podle řady amerických výrobců je uměle nízký kurz čínského jüanu jednou z forem subvencování čínského exportu. Spojené státy se již řadu let v obchodu s Čínou potýkají s obrovskými deficity.
O liberalizaci obchodu se jedná už od roku 2001
Obama rovněž vyzval k výrazným změnám v katarském kole jednání o liberalizaci obchodu v rámci Světové obchodní organizace a prohlásil, že současné návrhy jsou nepřiměřené. USA se v uplynulých dnech vzájemně obviňovaly s Čínou z blokování dohody o liberalizaci obchodu.
Nynější kolo jednání o liberalizaci obchodu začalo již v roce 2001 v katarské metropoli Dauhá a mělo být původně hotové do roku 2004. Jednání však byla několikrát přerušena kvůli sporům o zemědělský obchod mezi vyspělým světem a rozvojovými zeměmi. Skupina předních průmyslových zemí G8 však o víkendu upustila od svého závazku dokončit katarské kolo rozhovorů o liberalizaci světového obchodu v letošním roce.
Summit doprovázely střety
Mimo dějiště konference, v centru Toronta, se druhý den po sobě střetli radikální demonstranti s policií. V jednu chvíli došlo i na střelbu gumovou municí, aby jednotky rozehnaly asi 150členné nejtvrdší jádro. Kanadští pořadatelé mezitím sklízejí kritiku od zastánců dodržování lidských práv. Zatímco v sobotu nechala policie výtržníky vypálit dvě hlídková auta a vybít několik výloh, v neděli vsadila na razanci. Citelně klidnější skupinu demonstrantů rozehnala a pozatýkala, i s pomocí slzného plynu a gumové munice. Celkově se ale policii podařilo Toronto uchránit před škodami na majetku a státníkům zajistit bezpečí.
Summit nic nepřinesl, G20 nemá moc
Podle analytiků a ekonomů summit nepřinesl nic nového. Došlo na něm pouze k názorovým střetům. Politici na něj s nějakým názorem přijeli, tam se shodli na jakémsi kompromisu, který nění vůbec závazný, a zase se svým názorem odjeli. Ani Evropa v tom, zda šetřit, nebo podporovat ekonomiku k růstu, není jednotná.
Ekonom z Raiffeisenbank Aleš Michl
„Politik, když drsně seškrtá rozpočty, riskuje recesi a možná i deflaci té ekonomiky, což by bylo strašně zhoubné. Když to ale nechá běžet tak, jak to je, tak zase riskuje státní bankrot. Čili mezi tím ten politik balancuje. Podle mě by se teď spíš mělo škrtat a risknout tu recesi, protože to potřebujeme, potřebujeme ozdravení veřejných financí. Ale vsadil bych si na to, že ten politik škrtat vůbec nebude a zaměří se na hospodářský růst.“
Ekonom Raiffeisenbank se přesto přiklání k úsporám. „Jedna z možností, jak to udělat třeba v České republice je podívat se na provozní výdaje. Podle mě jdou provozní výdaje každého ministerstva seškrtat o dvacet procent čistě proto, že se tam utrácí za nesmysly. Takže investiční výdaje bych nechal, provozní seškrtal a nezvyšoval daně a to si myslím, že by České republice stačilo k tomu, aby se stabilizovalo zadlužení,“ říká Michl.
Podle Michla by ale světové ekonomice především pomohla liberalizace obchodu. Na tu by se podle něj měli političtí představitelé zaměřit. Tento problém se ale zatím jenom odsouvá. Podle ekonoma nemá uskupení G20 reálnou moc. Tu v současnosti spíše drží Čína. Evropa ji naopak zcela ztrácí. Pro Evropu i Česko je podle něj zcela klíčové zaměřit se na konkurenceschopnost. Na trvalý růst prý ekonom nevěří.
