Kyjev – K jednání o vnitropolitické krizi se na prvním ukrajinském zasedání „celostátního kulatého stolu národní jednoty“ v budově parlamentu v Kyjevě sešli zástupci vlády a opozice, představitelé podnikatelských kruhů, církví a nevládních organizací. Cílem rozhovorů je sjednotit názory na otázky jednoty a územní celistvosti země. Zástupci proruských povstalců dnes nebyli pozváni, příští kolo se ale možná uskuteční v Doněcku na neklidném východě země.
Úřadující prezident Oleksandr Turčynov při zahájení rozhovorů řekl, že povstalce z východu nečeká jednání, ale trest. „Proti ozbrojencům, kteří se snaží vyvolat v naší zemi válku a se zbraní v ruce se pokoušejí diktovat svou vůli, nebo spíše vůli cizí země, proti těmto ozbrojencům zasáhne spravedlnost,“ zdůraznil. Vláda podle něj ofenzívu proti „teroristům“ na východě nezastaví, názorům regionů je ale ochotna naslouchat. „Jsme připraveni vyslechnout Donbas, ale aby je bylo slyšet, musí skončit střelba, krádeže a okupace budov,“ uvedl prezident.
Ke kulatému stolu usedli vedle Turčynova a premiéra Arsenije Jaceňuka také bývalí ukrajinští prezidenti Leonid Kučma a Leonid Kravčuk a expremiérka Julija Tymošenková. Poslanecké frakce zastupují jak politici z vládní strany Vlast, tak z vedení opoziční Strany regionů. Východoukrajinští povstalci pozváni nebyli a ani se do Kyjeva nechystají. „Chtějí-li kyjevské úřady dialog, musejí přijet sem. Když my pojedeme do Kyjeva, zatknou nás,“ řekl zpravodaji agentury Reuters šéf doněckých povstalců Denis Pušilin.
Příští jednání bude možná v Doněcku
Jaceňuk na jednání potvrdil, že cílem nynější ukrajinské vlády je zachování jednoty země, decentralizace státní správy, ústavní reforma a evropská integrace. Vláda podle něj hodlá „kulaté stoly“ organizovat ve všech ukrajinských regionech. Tymošenková navrhla, aby se jedno z těchto příštích jednání konalo ve východoukrajinském Doněcku, jednom z center proruských povstalců.
Leonid Kravčuk po jednání novinářům oznámil, že další kolo kulatého stolu se „orientačně“ uskuteční v Doněcku v sobotu 17. nebo v pondělí 19. května. Podmínkou jsou záruky bezpečnosti ze strany „silových struktur“. Kdo na jednání bude pozván, Kravčuk neuvedl.
Kulatý stůl je součástí „cestovní mapy“, kterou jako příspěvek k řešení ukrajinské krize sestavilo švýcarské předsednictví Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Zorganizování akce, včetně rozhodnutí o bodech programu, OBSE svěřila ukrajinské vládě. Jaceňuk na dnešním zasedání navrhl, aby se zástupci Ruska, Ukrajiny, USA a Evropské unie sešli na další konferenci v Ženevě. Podobná konference v půli dubna doporučila zastavit boje a vyklidit okupované objekty, její návrhy ale zůstaly jen na papíře.
Má kulatý stůl smysl bez separatistů?
Evropská unie, USA i německé ministerstvo zahraničí dnes zahájení kulatého stolu přivítaly, i když zástupci separatistů přítomni nejsou. „Uspořádání jednání u kulatých stolů pod vedením OBSE je dobrá příležitost. Čím víc lidí u nich zasedne, tím líp. Ale je jasné, že by tam neměli sedět ti, kteří k dosažení svých cílů užívají násilí,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Také Bílý dům doporučuje přizvat zástupce jihu a východu Ukrajiny, nikoli ale osoby „s krví na rukou“. Zástupci jihovýchodních regionů si ale podle něj zaslouží seriózní dialog o ústavní reformě a decentralizaci. Náměstkyně amerického ministra zahraničí pro evropské záležitosti Victoria Nulandová řekla, že stejnou energii, kterou organizátoři věnovali na uspořádání kulatého stolu, by měli zaměřit na zastavení násilností na východě Ukrajiny.
OBSE složení účastníků nekomentovala. Podle názoru prezidentského kandidáta za Stranu regionů Michaila Dobkina ale nemá kulatý stůl bez účasti separatistů velký význam. Také Moskva pokus o dialog předem odsoudila jako nedostatečný a volá po zahájení „širokého národního dialogu s účastí všech sil a regionů“ o nové ústavě, jež by zabránila hrozící katastrofě. Rovněž podle nezávislých analytiků ztrácí myšlenka kulatého stolu smysl, pokud se do jednání nezapojí zástupci východoukrajinských vzbouřenců.
O rychlé zahájení rozhovorů mezi prozápadní kyjevskou vládou a proruskými separatisty se zasazuje německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Ten se pokouší zprostředkovat dialog mezi oběma stranami tak, aby se mohly konat prezidentské volby plánované na 25. května. Diskusi, která by měla vést k nalezení východisek z ukrajinské krize, chystá rovněž šéf OBSE Didier Burkhalter. Připojit by se k ní měli i zástupci rebelů.
Turčynov dnes navrhl, aby se moderátory celonárodního jednání stali exprezidenti Kučma a Kravčuk a rovněž zkušený německý diplomat Wolfgang Ischinger, kterého k ukrajinskému kulatému stolu doporučila právě OBSE.
Ukrajinská armáda zaútočila na povstalce u Kramatorska
Ukrajinská armáda večer zaútočila na seskupení proruských vzbouřenců u Kramatorska v Doněcké oblasti. Vojáci do operace nasadili deset obrněných transportérů a šest vrtulníků, o případných obětech informace nejsou. K útoku došlo asi třicet kilometrů od Kramatorska, kde v úterý v léčce nastražené proruskými separatisty podle armádních informací zahynulo sedm ukrajinských vojáků a dalších sedm utrpělo zranění. Jednoho zabitého a čtyři těžce zraněné ve svých řadách ohlásili i povstalci. Podle velitelů „domobrany“ se operace armády uskutečnila ve vsi Solncevo. Zásah trval půl hodiny a po jeho ukončení se část obrněné techniky přesunula ke Slavjansku.
Doněck buduje vlastní státní struktury a armádu
Vedení samozvané východoukrajinské Doněcké lidové republiky vytváří nové orgány státní moci a snaží se zformovat vlastní armádu. Podle místních médií prý proruská domobrana skládá zbraně, které se evidují a připravují pro použití v jednotkách budoucí armády. Jde o reakci na víkendové referendum, které vyznělo ve prospěch samostatnosti této oblasti.
Podle jednoho z doněckých vůdců Romana Ljagina je nezbytné urychleně ustavit základní nástroje státní moci, protože žádné v Doněcké oblasti neexistují. V nejbližší době prý vznikne prozatímní vláda, sestaven byl už Nejvyšší sovět jako hlavní zákonodárný orgán. Pracuje prý také Bezpečnostní rada jako hlavní nástroj pro zajištění klidu a pořádku.
Neúplný Nejvyšší sovět se dnes podle Ljagina už sešel, aby projednal návrh budoucí ústavy Doněcké lidové republiky. Parlament má mít 140 nebo 150 poslanců.
Doněckou lidovou republiku, jejíž samostatnost v neděli údajně drtivou většinou schválili obyvatelé oblasti v referendu, dosud nikdo neuznal. Výslovného uznání referend v Doněcké a sousední Luhanské oblasti se zatím zdržela i Moskva. Kreml se omezil na konstatování, že výsledky hlasování o samostatnosti „respektuje“.
