V Gaze zemřel rekordní počet našich pracovníků, tvrdí OSN. USA poslaly do regionu jadernou ponorku

Nahrávám video

Izraelská armáda tvrdí, že otevřela humanitární koridor v Pásmu Gazy, který má umožnit evakuaci civilistů ze severu oblasti na jih. Oznámila také rozdělení enklávy na dvě poloviny. Oblast čelila v noci silnému ostřelování. OSN vyzývá ke klidu zbraní; v regionu už prý zemřely desítky jejích pracovníků. Na Blízký východ připlula americká jaderná ponorka třídy Ohio, oznámilo velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). Spojené státy se tak snaží odstrašit další regionální hráče jako libanonský Hizballáh a Írán od zapojení do války.

Američané oznámení doložili fotografií ponorky v Suezském průplavu. Identitu plavidla velitelství neupřesnilo. Není tak jasné, zda jde o jednu ze čtyř ponorek schopných nést střely Tomahawk, nebo jednu ze čtrnácti ponorek nesoucích balistické střely Trident-II. Jde však o významné navýšení americké odstrašující síly v regionu a schopnosti zaútočit, pokud to bude nezbytné, napsal izraelský deník The Jerusalem Post. 

Po krvavém útoku na židovský stát ze 7. října Washington vyslal do oblasti už dvě námořní skupiny s letadlovými loděmi. Kromě toho uvedl do pohotovosti dva tisíce vojáků a avizoval vyslání dodatečných stovek vojáků do regionu.

„Je vždy dobrou zprávou, že Američané přesouvají další prostředky,“ reagoval izraelský armádní mluvčí Richard Hecht na zprávy o ponorce. „Vnímáme to jako jakýsi odstrašující, stabilizační faktor v regionu,“ dodal.

Střely nad kupolí

Izraelské město Tel Aviv i jižní Izrael v neděli večer čelily vzdušným úderům. Během pondělka na ně pak dopadaly rakety z Libanonu. Z jeho území bylo během hodiny odpáleno na Izrael zhruba 30 raket, informoval server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na izraelskou armádu. Ozbrojené křídlo radikálního palestinského hnutí Hamás, které působí hlavně v Pásmu Gazy, se mezitím na svém účtu na Telegramu přihlásilo k vyslání 16 střel z Libanonu na severoizraelská pobřežní města Naharija, Haifa a další cíle.

Na videozáznamu zveřejněném na síti X je patrné, jak izraelský systém protivzdušné obrany Iron Dome (Železná kupole) likviduje rakety nad oblastí. Žádné oběti ani škody na majetku nejsou bezprostředně hlášeny, uvedl ToI.

Izraelská armáda potvrdila, že z libanonského území bylo na severní Izrael vypáleno přibližně 30 raket, a uvedla, že její vojáci odpověděli dělostřeleckou palbou namířenou na místa odpalů.

Nahrávám video

Rozdělení Gazy

Mimořádně silné výbuchy se objevovaly také nad Pásmem Gazy, které postihl další úplný výpadek internetu a telefonních služeb. 

Podle palestinských úřadů v Gaze, které kontroluje Hamás, zemřelo při izraelských útocích už přes deset tisíc lidí. Informace však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit. Agentura AFP s odkazem na Hamás uvedla, že úřady v pondělí znovu otevřely hraniční přechod Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy pro evakuaci držitelů zahraničních pasů.

Zpravodaj ČT Václav Černohorský se nyní nachází ve Sderotu na jihu Izraele, zhruba deset kilometrů od města Gaza. „Až sem doléhají výbuchy, předpokládám, že z izraelských útoků, které se v této oblasti odehrávají. Úřady oznámily, že se jim podařilo obklíčit Gaza city, kterou považují za základnu Hamásu. V dalších dnech se pěchota bude s podporou letectva vydávat do ulic toho města,“ hlásí zpravodaj.

Izraelská armáda uvedla, že se jí podařilo obsadit důležité vojenské středisko hnutí Hamás, jehož součástí bylo výcvikové zařízení, pozorovací stanoviště či podzemní tunely. Podle armády při bojích zemřelo několik příslušníků Hamásu. Armáda také oznámila, že za poslední den letectvo provedlo na 450 útoků na místa spojená s hnutím Hamás.

Nahrávám video

Izraelské síly se nyní chtějí soustředit na centrum města Gaza. „Teď tam je severní Gaza a jižní Gaza. (Naše jednotky) dorazily až k pobřeží a drží pozice. Stále povolujeme obyvatelům severního Pásma Gazy, aby se koridorem dostali na jih,“ tvrdí mluvčí izraelských sil Daniel Hagari. 

Hamás si stěžuje, že Izraelci cílí na místa kolem nemocnic na severu Gazy. Izraelská armáda naopak znovu obvinila Hamás, že nemocnice využívá pro vojenské účely. „Jen 75 až 80 metrů od nemocnice naše obranné síly identifikovaly odpalovací zařízení pro rakety. Ještě jednou opakuji – vypouštěli rakety 75 metrů od nemocnice. Proč? Velmi dobře věděli, že pokud Izrael odpoví leteckým úderem, nemocnice bude poškozena,“ míní Hagari.

Výzva OSN k přerušení bojů

Evropská unie oznámila, že navýší humanitární pomoc pro Pásmo Gazy o dalších 25 milionů eur (610,4 milionu korun). Již v říjnu šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová informovala o ztrojnásobení humanitární pomoci pro civilisty v Gaze na 75 milionů eur, s nynějšími 25 miliony eur tak celková částka činí 100 milionů eur (2,4 miliardy korun).

Humanitární organizace označují situaci v Pásmu Gazy nadále jako kritickou. Ředitelé osmnácti velkých agentur OSN, včetně Dětského fondu OSN (UNICEF), Světového potravinového programu (WFP) či Světové zdravotnické organizace (WHO), vydali podle agentury AFP neobvyklé společné prohlášení, v němž vyzývají k okamžitému humanitárnímu příměří. 

Musí podle nich být povoleno dostat do Pásma Gazy více jídla, vody, léků a paliva, aby se pomohlo obyvatelstvu, zdůraznili ředitelé. Šéfové agentur OSN zároveň vyzývají Hamás k propuštění více než 240 lidí unesených z Izraele. Obě strany konfliktu mají respektovat své závazky vyplývající z mezinárodního práva.

Lékařskou pomoc do Pásma Gazy shodilo ze vzduchu v noci na pondělí jordánské letectvo. Informoval o tom tamní král Abdalláh II. „Naše neohrožené letectvo o půlnoci vysadilo naléhavou lékařskou pomoc pro jordánskou polní nemocnici v Gaze. Je naší povinností pomoci našim bratrům a sestrám zraněným ve válce v Gaze. Budeme tu vždy pro naše palestinské bratry,“ uvedl panovník.

Mluvčí izraelské armády agentuře AFP sdělil, že se dodávka pomoci ze vzduchu uskutečnila ve spolupráci s Izraelem. „Vybavení bude použito zdravotnickým personálem pro pacienty,“ uvedl mluvčí.

Nahrávám video

Americký nátlak

O úsilí administrativy amerického prezidenta Joea Bidena zvýšit dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy bude v pondělí se světovými státníky po telefonu jednat viceprezidentka Kamala Harrisová, oznámil Bílý dům. 

Nedostatek humanitární pomoci v Gaze kritizoval americký ministr zahraničí Antony Blinken, který Izrael a palestinskou samosprávu na Západním břehu navštívil v uplynulých dnech. „Denně přijíždí asi sto kamionů. To je dobré, ale je to naprosto nedostatečné. Pracujeme na tom, abychom to výrazně zvýšili, aby se Palestincům, kteří ji potřebují, dostalo více pomoci. I zde by mohla pomoci humanitární pauza,“ zdůraznil Blinken.

Izrael humanitární přestávky v bojích odmítá, dokud Hamás nepropustí všechna rukojmí. Mluvčí izraelské armády Jonathan Conricus nicméně v neděli televizi CNN řekl, že Jeruzalém v posledních dvou dnech na několik hodin přerušil ostřelování severní části Pásma Gazy, aby umožnil civilistům bezpečně odejít na jih. 

V Izraeli se konají pravidelné protesty za propuštění rukojmí. „Během víkendu se konaly ve všech velkých izraelských městech. V Jeruzalémě se dokonce někteří demonstranti střetli s policií, snažili se prorazit bariéry. Jsou to rodiny unesených civilistů, které jsou motorem protestů. Požadují větší napětí sil pro osvobození jejich blízkých z rukou teroristů Hamásu, kteří je drží,“ poznamenal zpravodaj Černohorský.

Násilí na Západním břehu

Na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu v pondělí zemřeli při raziích izraelské armády další nejméně čtyři Palestinci. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na palestinské úřady.

Znepokojení ohledně situace na Západním břehu, kde žijí Palestinci a kde je i řada židovských osad, včetně nelegálně postavených, vyjádřil v pátek i šéf tajné služby Šin Bet Ronen Bar. Ten kvůli tomu podle stanice Channel 12 varoval i členy izraelského válečného kabinetu. Ministr národní bezpečnost Itamar Ben Gvir, který vede krajně pravicovou stranu Židovská síla, varování zlehčoval. Zeptal se, proč je věnováno tolik pozornosti „graffiti“, které izraelská mládež maluje na palestinský majetek. Premiér Benjamin Netanjahu Ben Gvirovo zlehčování podle stanice Channel 12 odmítl.

Kvůli násilnostem na Západním břehu vyjádřil minulý týden obavy i Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), podle něhož nejméně osm Palestinců zabili židovští osadníci. K zastavení „extremistického násilí“ proti Palestincům na Západním břehu vyzval v neděli i americký ministr zahraničí Blinken.

Server The Times of Israel informoval, že izraelský ministr financí Becalel Smotrič navrhl, aby na Západním břehu byly v blízkosti židovských osad vytvořeny takzvané no-go zóny, do nichž by měli Palestinci zakázán vstup. Smotrič, který stojí v čele krajně pravicové strany Náboženský sionismus, rovněž navrhuje zakázat v této oblasti Palestincům sklizeň oliv v blízkosti židovských osad. Podle dřívějších zpráv osadníci útočí v posledních týdnech i na Palestince v olivovníkových sadech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že se nesetká s vyslanci USA v Dauhá, informuje Reuters

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami.
před 4 hhodinami

Policie podniká razie kvůli údajnému zneužití peněz EU parlamentní frakcí

Ve Francii a dalších evropských zemích se v úterý konají policejní prohlídky kvůli podezření ze zneužití fondů Evropské unie členy někdejší frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie (ID). Agentura AFP to uvedla s odvoláním na Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), podle kterého se operace týká vyšetřování skutků z let 2019 až 2024.
před 8 hhodinami

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států. Podle Trumpa jde aktuální rozhodnutí nejvyššího soudu „napravit“ v Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Obětí otřesů ve Venezuele jsou téměř dva tisíce, z trosek vytáhli živého hocha

Počet obětí zemětřesení, které minulý týden zasáhlo Venezuelu, vzrostl na nejméně 1943, uvedl v úterý předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Podle jeho slov se zároveň téměř zdvojnásobil počet zraněných. Informovala o tom agentura Reuters. Naděje na nalezení dalších přeživších slábnou. Nicméně i šest dní po této tragédii se v úterý podařilo jordánským záchranářům vyprostit z trosek v Caracasu živého chlapce, informoval server CNN Espaňol.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoAlbánci už měsíc brojí proti plánu Trumpova zetě vybudovat luxusní resorty

Tisíce lidí už měsíc v ulicích Albánie protestují proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Spolu se svou manželkou Ivankou a dalšími podnikateli chce u chráněné laguny Narta na jihozápadním pobřeží země a na ostrově Sazanna postavit obří komplex luxusních hotelů a vil. Svými protesty dávají Albánci kabinetu dlouholetého premiéra Ediho Ramy najevo svůj nesouhlas s plány Američanů. Protesty mají jméno po plameňácích, pro které jsou tamní mokřady domovem. Rama stavbě přidělil status strategické investice, Albánci teď žádají konec jeho vlády. Experti se navíc obávají dopadu staveb na životní prostředí. Oblast by navíc musela projít i náročným odminováním.
před 9 hhodinami

Jihoafričané pochodovali proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konaly protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdily autobusy. Situaci vyhrotil neoficiální apel, který vyzýval cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce

Estonská vláda připravuje povinnost, podle níž by výrobci textilu, obuvi a potravin museli financovat sběr, recyklaci a snižování odpadu.
před 12 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 12 hhodinami

Evropský pohled