V Gaze zemřel rekordní počet našich pracovníků, tvrdí OSN. USA poslaly do regionu jadernou ponorku

Nahrávám video

Izraelská armáda tvrdí, že otevřela humanitární koridor v Pásmu Gazy, který má umožnit evakuaci civilistů ze severu oblasti na jih. Oznámila také rozdělení enklávy na dvě poloviny. Oblast čelila v noci silnému ostřelování. OSN vyzývá ke klidu zbraní; v regionu už prý zemřely desítky jejích pracovníků. Na Blízký východ připlula americká jaderná ponorka třídy Ohio, oznámilo velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). Spojené státy se tak snaží odstrašit další regionální hráče jako libanonský Hizballáh a Írán od zapojení do války.

Američané oznámení doložili fotografií ponorky v Suezském průplavu. Identitu plavidla velitelství neupřesnilo. Není tak jasné, zda jde o jednu ze čtyř ponorek schopných nést střely Tomahawk, nebo jednu ze čtrnácti ponorek nesoucích balistické střely Trident-II. Jde však o významné navýšení americké odstrašující síly v regionu a schopnosti zaútočit, pokud to bude nezbytné, napsal izraelský deník The Jerusalem Post. 

Po krvavém útoku na židovský stát ze 7. října Washington vyslal do oblasti už dvě námořní skupiny s letadlovými loděmi. Kromě toho uvedl do pohotovosti dva tisíce vojáků a avizoval vyslání dodatečných stovek vojáků do regionu.

„Je vždy dobrou zprávou, že Američané přesouvají další prostředky,“ reagoval izraelský armádní mluvčí Richard Hecht na zprávy o ponorce. „Vnímáme to jako jakýsi odstrašující, stabilizační faktor v regionu,“ dodal.

Střely nad kupolí

Izraelské město Tel Aviv i jižní Izrael v neděli večer čelily vzdušným úderům. Během pondělka na ně pak dopadaly rakety z Libanonu. Z jeho území bylo během hodiny odpáleno na Izrael zhruba 30 raket, informoval server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na izraelskou armádu. Ozbrojené křídlo radikálního palestinského hnutí Hamás, které působí hlavně v Pásmu Gazy, se mezitím na svém účtu na Telegramu přihlásilo k vyslání 16 střel z Libanonu na severoizraelská pobřežní města Naharija, Haifa a další cíle.

Na videozáznamu zveřejněném na síti X je patrné, jak izraelský systém protivzdušné obrany Iron Dome (Železná kupole) likviduje rakety nad oblastí. Žádné oběti ani škody na majetku nejsou bezprostředně hlášeny, uvedl ToI.

Izraelská armáda potvrdila, že z libanonského území bylo na severní Izrael vypáleno přibližně 30 raket, a uvedla, že její vojáci odpověděli dělostřeleckou palbou namířenou na místa odpalů.

Nahrávám video

Rozdělení Gazy

Mimořádně silné výbuchy se objevovaly také nad Pásmem Gazy, které postihl další úplný výpadek internetu a telefonních služeb. 

Podle palestinských úřadů v Gaze, které kontroluje Hamás, zemřelo při izraelských útocích už přes deset tisíc lidí. Informace však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit. Agentura AFP s odkazem na Hamás uvedla, že úřady v pondělí znovu otevřely hraniční přechod Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy pro evakuaci držitelů zahraničních pasů.

Zpravodaj ČT Václav Černohorský se nyní nachází ve Sderotu na jihu Izraele, zhruba deset kilometrů od města Gaza. „Až sem doléhají výbuchy, předpokládám, že z izraelských útoků, které se v této oblasti odehrávají. Úřady oznámily, že se jim podařilo obklíčit Gaza city, kterou považují za základnu Hamásu. V dalších dnech se pěchota bude s podporou letectva vydávat do ulic toho města,“ hlásí zpravodaj.

Izraelská armáda uvedla, že se jí podařilo obsadit důležité vojenské středisko hnutí Hamás, jehož součástí bylo výcvikové zařízení, pozorovací stanoviště či podzemní tunely. Podle armády při bojích zemřelo několik příslušníků Hamásu. Armáda také oznámila, že za poslední den letectvo provedlo na 450 útoků na místa spojená s hnutím Hamás.

Nahrávám video

Izraelské síly se nyní chtějí soustředit na centrum města Gaza. „Teď tam je severní Gaza a jižní Gaza. (Naše jednotky) dorazily až k pobřeží a drží pozice. Stále povolujeme obyvatelům severního Pásma Gazy, aby se koridorem dostali na jih,“ tvrdí mluvčí izraelských sil Daniel Hagari. 

Hamás si stěžuje, že Izraelci cílí na místa kolem nemocnic na severu Gazy. Izraelská armáda naopak znovu obvinila Hamás, že nemocnice využívá pro vojenské účely. „Jen 75 až 80 metrů od nemocnice naše obranné síly identifikovaly odpalovací zařízení pro rakety. Ještě jednou opakuji – vypouštěli rakety 75 metrů od nemocnice. Proč? Velmi dobře věděli, že pokud Izrael odpoví leteckým úderem, nemocnice bude poškozena,“ míní Hagari.

Výzva OSN k přerušení bojů

Evropská unie oznámila, že navýší humanitární pomoc pro Pásmo Gazy o dalších 25 milionů eur (610,4 milionu korun). Již v říjnu šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová informovala o ztrojnásobení humanitární pomoci pro civilisty v Gaze na 75 milionů eur, s nynějšími 25 miliony eur tak celková částka činí 100 milionů eur (2,4 miliardy korun).

Humanitární organizace označují situaci v Pásmu Gazy nadále jako kritickou. Ředitelé osmnácti velkých agentur OSN, včetně Dětského fondu OSN (UNICEF), Světového potravinového programu (WFP) či Světové zdravotnické organizace (WHO), vydali podle agentury AFP neobvyklé společné prohlášení, v němž vyzývají k okamžitému humanitárnímu příměří. 

Musí podle nich být povoleno dostat do Pásma Gazy více jídla, vody, léků a paliva, aby se pomohlo obyvatelstvu, zdůraznili ředitelé. Šéfové agentur OSN zároveň vyzývají Hamás k propuštění více než 240 lidí unesených z Izraele. Obě strany konfliktu mají respektovat své závazky vyplývající z mezinárodního práva.

Lékařskou pomoc do Pásma Gazy shodilo ze vzduchu v noci na pondělí jordánské letectvo. Informoval o tom tamní král Abdalláh II. „Naše neohrožené letectvo o půlnoci vysadilo naléhavou lékařskou pomoc pro jordánskou polní nemocnici v Gaze. Je naší povinností pomoci našim bratrům a sestrám zraněným ve válce v Gaze. Budeme tu vždy pro naše palestinské bratry,“ uvedl panovník.

Mluvčí izraelské armády agentuře AFP sdělil, že se dodávka pomoci ze vzduchu uskutečnila ve spolupráci s Izraelem. „Vybavení bude použito zdravotnickým personálem pro pacienty,“ uvedl mluvčí.

Nahrávám video

Americký nátlak

O úsilí administrativy amerického prezidenta Joea Bidena zvýšit dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy bude v pondělí se světovými státníky po telefonu jednat viceprezidentka Kamala Harrisová, oznámil Bílý dům. 

Nedostatek humanitární pomoci v Gaze kritizoval americký ministr zahraničí Antony Blinken, který Izrael a palestinskou samosprávu na Západním břehu navštívil v uplynulých dnech. „Denně přijíždí asi sto kamionů. To je dobré, ale je to naprosto nedostatečné. Pracujeme na tom, abychom to výrazně zvýšili, aby se Palestincům, kteří ji potřebují, dostalo více pomoci. I zde by mohla pomoci humanitární pauza,“ zdůraznil Blinken.

Izrael humanitární přestávky v bojích odmítá, dokud Hamás nepropustí všechna rukojmí. Mluvčí izraelské armády Jonathan Conricus nicméně v neděli televizi CNN řekl, že Jeruzalém v posledních dvou dnech na několik hodin přerušil ostřelování severní části Pásma Gazy, aby umožnil civilistům bezpečně odejít na jih. 

V Izraeli se konají pravidelné protesty za propuštění rukojmí. „Během víkendu se konaly ve všech velkých izraelských městech. V Jeruzalémě se dokonce někteří demonstranti střetli s policií, snažili se prorazit bariéry. Jsou to rodiny unesených civilistů, které jsou motorem protestů. Požadují větší napětí sil pro osvobození jejich blízkých z rukou teroristů Hamásu, kteří je drží,“ poznamenal zpravodaj Černohorský.

Násilí na Západním břehu

Na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu v pondělí zemřeli při raziích izraelské armády další nejméně čtyři Palestinci. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na palestinské úřady.

Znepokojení ohledně situace na Západním břehu, kde žijí Palestinci a kde je i řada židovských osad, včetně nelegálně postavených, vyjádřil v pátek i šéf tajné služby Šin Bet Ronen Bar. Ten kvůli tomu podle stanice Channel 12 varoval i členy izraelského válečného kabinetu. Ministr národní bezpečnost Itamar Ben Gvir, který vede krajně pravicovou stranu Židovská síla, varování zlehčoval. Zeptal se, proč je věnováno tolik pozornosti „graffiti“, které izraelská mládež maluje na palestinský majetek. Premiér Benjamin Netanjahu Ben Gvirovo zlehčování podle stanice Channel 12 odmítl.

Kvůli násilnostem na Západním břehu vyjádřil minulý týden obavy i Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), podle něhož nejméně osm Palestinců zabili židovští osadníci. K zastavení „extremistického násilí“ proti Palestincům na Západním břehu vyzval v neděli i americký ministr zahraničí Blinken.

Server The Times of Israel informoval, že izraelský ministr financí Becalel Smotrič navrhl, aby na Západním břehu byly v blízkosti židovských osad vytvořeny takzvané no-go zóny, do nichž by měli Palestinci zakázán vstup. Smotrič, který stojí v čele krajně pravicové strany Náboženský sionismus, rovněž navrhuje zakázat v této oblasti Palestincům sklizeň oliv v blízkosti židovských osad. Podle dřívějších zpráv osadníci útočí v posledních týdnech i na Palestince v olivovníkových sadech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 29 mminutami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 3 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 3 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko chystá útok na prezidentskou kancelář v Kyjevě, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.
před 6 hhodinami

„Tisíce trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce. Vzdala jsem to,“ napsala ruská disidentka před sebevraždou

Významná ruská oceánografka a celoživotní bojovnice za lidská práva Nina Litvinovová spáchala ve svých osmdesáti letech sebevraždu. Zdroje z bezpečnostních složek sdělily státní agentuře RIA Novosti, že zanechala dopis na rozloučenou. „Mám vás ráda a myslím na vás, ale musím odejít. Život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co (ruský vládce Vladimir) Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a zabíjení,“ popsala ruský režim.
před 7 hhodinami
Načítání...