Bulharský parlament schválil zákon, který ženám zakazuje nosit na veřejnosti závoje, šátky nebo jiné oděvy, které zahalují obličej. Zákon prosadila nacionalistická Vlastenecká fronta, podle níž s sebou norma přinese posílení bezpečnosti v zemi po nedávných útocích islamistů v Evropě.
Proti návrhu bylo Hnutí za práva a svobody (DPS), které je v zákonodárném shromáždění třetí největší stranou a mezi jehož voliče patří muslimové. Rozhodnutí kritizovala i mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International.
Vůdce Vlastenecké fronty Krasimir Karakačanov prohlásil, že za přijetím zákona stojí bezpečnostní důvody. „Burka je spíše uniformou než náboženským symbolem,“ uvedl. Burka je muslimský oděv, který zahaluje tělo od hlavy až k patě.
Podle strany DPS zákaz vyvolá etnickou a náboženskou nesnášenlivost. Vládní středopravá strana GERB ale odmítá, že by měl zákaz něco společného s náboženskými úbory, jeho cílem je prý jen posílit národní bezpečnost a umožnit lepší dohled prostřednictvím videokamer. „Zákon není namířen proti náboženským komunitám a není represivní,“ řekl poslanec strany GERB Krasimir Velčev. „Vytvořili jsme dobrý zákon, který zvýší bezpečnost našich dětí,“ dodal.
Za porušení zákona pokuta nebo odebrání dávek
Ženám, které zákaz poruší poprvé, hrozí pokuta 200 bulharských leva (2700 Kč). Za každý další prohřešek zaplatí 1500 leva (20 700 Kč). Jestliže jde o veřejnou osobu, zaplatí za každé porušení zákona 2000 leva (27 600 Kč), napsal server Novinite.com. Ženy rovněž mohou dočasně přijít o sociální dávky.
Jak ze zákona vyplývá, ženy nesmějí nosit oděv zakrývající obličej ve vládních úřadech, školách, kulturních institucích a na veřejných místech určených k rekreaci. Výjimky mohou být povoleny ze zdravotních či profesních důvodů.
Podle Amnesty International zákon porušuje právo žen na svobodu projevu a vyznání. Jde o znepokojivý trend netolerance, xenofobie a rasismu, který se v této balkánské zemi objevil, uvedla organizace.
V Bulharsku žije zhruba 7,2 milionu lidí, z nichž muslimové tvoří kolem deseti procent. Podobné zákazy už byly uzákoněny také v dalších evropských zemích, například ve Francii, Nizozemsku či Belgii.
