Po více než třech dnech vyjednávání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie předloží v pondělí večer předseda Evropské rady Charles Michel nový kompromisní návrh parametrů fondu pokrizové obnovy ekonomik a příštího sedmiletého rozpočtu bloku. Před večerním jednáním prohlásil, že dosažení dohody na protahujícím se summitu je možné. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by Česku po této úpravě připadla z grantů menší částka, konkrétní sumu se ale dozví až během pondělního jednání.
Unijní lídři jednají čtvrtým dnem. Michel předloží návrh s menším podílem grantů, podle Babiše dostane Česko méně
2 minuty
Události: Summit EU pokračuje čtvrtým dnem
Omezením podílu grantů v balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), které požadovaly takzvané šetrné státy, se podle politických vůdců přiblížila možnost konečné dohody.
„Poslední kroky jsou vždy nejtěžší, ale pokud budeme dále tvrdě pracovat, jsem přesvědčen, že dohoda je možná,“ řekl po pondělní sérii bilaterálních schůzek šéf unijních summitů. Nejnovější kompromisní návrh předloží Michel lídrům evropských zemí při pracovní večeři, jejíž začátek byl odložen přibližně na 19:30.
Michel stejně jako německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země EU v tomto pololetí předsedá, s ohledem na akutní hospodářský propad naléhá na rychlé schválení fondu, který má zvýšit rozpočet pro období 2021 až 2027 na více než 1,8 bilionu eur.
- Objem záchranného balíku.
- Kontrola využití prostředků.
- Způsob rozdělení peněz.
- Zrušení slev z plateb pro bohaté země.
- Návaznost pomoci na právní stát.
Peníze do fondu si chce Evropská komise vypůjčit na kapitálových trzích, ručiteli by bylo všech 27 členských zemí. Šéf unijních summitů již v sobotu předložil první kompromisní návrh, který však zejména takzvané šetrné země zcela neuspokojil. Dotace měly podle původního plánu Evropské komise tvořit půl bilionu eur a půjčky 250 miliard.
Michel v sobotu přesunul 50 miliard z balíku grantů do úvěrů, Nizozemsko, Rakousko a skandinávské státy však trvaly na dalším omezení přímých plateb. Podle diplomatických zdrojů počítá nový návrh s tím, že na dotacích se z fondu bude vyplácet 390 miliard.
Překážkou je nizozemský premiér, myslí si jihoevropské země
Německo a Francie, které jsou spolu s Itálií a Španělskem, tedy největšími příjemci z fondu, zastánci původního návrhu EK, signalizovaly, že větší pokles grantů je pro ně již nepřijatelný. Nizozemský premiér Mark Rutte, jehož jihoevropské země označují za hlavní překážku dohody, v pondělí prohlásil, že dohoda se přiblížila. Není však zcela jasné, zda podpoří tento návrh nebo bude požadovat další škrty.
„Ještě nejsme v cíli, stále to může nedopadnout. Vypadá to ale mnohem nadějněji než během noci na pondělí, kdy jsem si myslel, že je po všem,“ prohlásil ráno nizozemský premiér. „Tvrdá jednání skončila a my můžeme být s dnešním výsledkem spokojeni. Budeme pokračovat odpoledne,“ řekl rakouský kancléř Kurz.
I německá kancléřka Angela Merkelová doufá, že se během pondělka lídrům EU podaří průlom. Podobnou naději vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Otevřena zatím zůstává i otázka vlády práva. S dosavadním návrhem podmiňujícím čerpání peněz respektem k právnímu státu není spokojeno Maďarsko a Polsko, s nimiž vedou unijní orgány řízení pro porušování evropských hodnot.
Maďarský premiér Viktor Orbán zatím nenaznačil, že by byl ochoten vzít zpět svou hrozbu, že kvůli tomuto bodu vetuje dohodu, která musí být jednomyslná. Podrobnosti návrhu se lídři dozví až na společném zasedání.
Nizozemský premiér Mark Rutte
Česko dostane méně, řekl Babiš
Kvůli očekávanému poklesu celkové částky v balíku grantů dostane Česko méně peněz, než mělo mít původně. Před jednáním to oznámil český premiér Andrej Babiš, konkrétní sumu však zatím neznal. „Nechápu, proč nás nechali čtyři dny jednat o nějaké částce, která je nyní úplně jiná,“ uvedl.
Dodal ovšem, že chápe Nizozemsko, Rakousko a skandinávské země, které celkové snížení dotací vyjednaly. Snížení celého balíku grantů Babiš vítá.
Původně měla Česká republika na grantech dostat přes osm miliard eur, na základě změny rozdělovacího klíče jí přibylo přes dvě miliardy. O kolik se po navržené úpravě částka sníží, není zatím jasné. Podle Babiše bude vyřešení sporu o granty pro úspěch summitu klíčové.
12 minut
Studio ČT24: Projev Andreje Babiše k summitu EU
Boj se podle Babiše může vést ještě o výši slev z plateb do rozpočtu na období 2021 až 2027, z nichž má těžit pět bohatých zemí – Německo, Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko. Česko stejně jako další země proti těmto rabatům vystupuje a podle premiéra má s jejich zvýšením problém, nehodlá však blokovat další jednání.
„Pokud bychom se pouštěli do toho, aby rabaty nebyly, tak by to už vůbec neskončilo,“ řekl s nadějí na rychlé nalezení shody Babiš.
Michel v neděli s lídry jednal odděleně
Charles Michel po nedělní společné večeři absolvoval sérii oddělených jednání. Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v neděli prohlásila, že bude lepší, když se lídři dohodnou na ambiciózní finanční pomoci, než aby uzavřeli rychlou dohodu za každou cenu.
obrázek
Čerpání miliard skrze trhy může být moderním řešením, tvrdí ekonom
Podle ekonoma Petra Zahradníka je však 750 miliard eur stále velká suma peněz, o které by se mělo velmi pečlivě rozhodovat. Pro ČT24 řekl, že nově navržený způsob získávání financí, o kterém se na summitu diskutuje, je poměrně nový.
Doposud totiž musely členské státy přispívat do unijního rozpočtu přímo, aby jiné země mohly peníze čerpat. Získávání miliard skrze finanční trhy může být podle ekonoma moderním řešením, pokud se zjistí, že může být aplikováno.
Zahradník zároveň podotkl, že poměrně novou věcí je i způsob splácení, zmíněných 750 miliard je totiž navržených jako závazek Evropské unie vůči věřitelům. „Tento nový systém více posiluje solidaritu a vzájemnost mezi státy EU. Už nebude tak lehké spočítat, kdo na koho doplácí nebo kdo má z toho výhodu,“ dodal ekonom.
Zadluženost Unie nevnímá jako velký problém. Částka 750 miliard sice podle něj může na první pohled působit jako obrovská suma, když se ale rozprostře do jednotlivých splátkových let, nejedná se o záležitost, se kterou by si EU nedokázala poradit.
