Velvyslanci zemí Evropské unie se ve čtvrtek shodli na podrobnostech šestého balíku sankcí proti Rusku včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy. Oznámilo to francouzské předsednictví EU. Podle diplomatických zdrojů ostatní země v zájmu schválení protiruského postupu opět ustoupily Maďarsku, které si již v minulých dnech vymohlo několik ústupků u ropného embarga.
Ve čtvrtek na popud Budapešti Unie z navrhovaného sankčního seznamu odstranila nejvyššího představitele ruské pravoslavné církve, moskevského patriarchu Kirilla. Dříve vyjednané výjimky u dovozu ropy má také Česko či Slovensko. Unijní země by měly sankce formálně potvrdit do pátečního rána, platit by mohly začít ještě téhož dne.
Novou sadu sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla Evropská komise už začátkem května. Její zásadní částí měl být úplný zákaz dovozu ruské ropy od začátku příštího roku, po maďarském tlaku však dostala časově neupřesněnou výjimku ropa přepravovaná jižní větví ropovodu Družba, která se týká i Slovenska, Maďarska i Česka.
Premiér Viktor Orbán navíc na unijním summitu začátkem tohoto týdne vyjednal pro svou zemi možnost dovézt ropu tankery v případě výpadku potrubí. Praha má osmnáctiměsíční výjimku na dovoz produktů z rafinérií používajících ruskou ropu.
„Omezí to Rusku možnost financovat jeho válku,“ ocenila ve čtvrtek shodu členských zemí šéfka komise Ursula von der Leyenová. Rusko vyváží do Unie téměř polovinu své ropy, Moskva však tvrdí, že si pro ni dokáže najít nové odběratele.
Sberbank mimo SWIFT
Sankce se budou nově vztahovat také na tři ruské banky. Vedle té největší Sberbank budou od mezinárodního platebního systému SWIFT odpojeny také Moskevská kreditní banka a Ruská zemědělská banka. Sedmadvacítka již v minulých měsících obdobně potrestala více než desítku ruských bankovních domů včetně druhého největšího VTB a zmrazila styky s ruskou centrální bankou.
Zákaz vysílání v unijních zemích bude platit pro trojici médií šířících válečnou propagandu Kremlu, které tak potká stejný osud jako již dříve televizi RT či web Sputnik.
Seznam více než tisícovky osob, které mají v reakci na ruskou agresi zmrazený majetek v EU a zákaz vstupu na její území, se po čtvrteční shodě rozšíří o dalších pět desítek jmen. Orbán odmítl, aby mezi nimi byla i hlava ruské pravoslavné církve, neboť se to podle něj negativně dotýká náboženské svobody některých komunit v Maďarsku. Mezi potrestanými budou zejména představitelé ruské armády a bezpečnostních orgánů odpovědní za zvěrstva proti civilistům v Buče a za útok na Mariupol.
EU kromě toho nově rozšíří zákaz dovozu do Ruska, mimo jiné o některé chemikálie či vyspělé technologie.
Spojené státy zvyšují tlak na Putina
Ve čtvrtek další sankce oznámily také Spojené státy. Opatření se dotknou spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, majetku nejbohatších Rusů nebo vládních činitelů, napsal server CNN. Cílem je podle Bílého domu mimo jiné zvýšit tlak na Putina a jeho okolí.
Americké ministerstvo financí v prohlášení napsalo, že míří „na klíčové sítě, které ruská elita včetně samotného Putina využívá ke snaze ukrývat a přesouvat peníze a anonymně si užívat luxusního zboží po celém světě“, a vyhnout se tak sankcím, které Západ proti Rusku už zavedl.
Ministerstvo financí mimo jiné identifikovalo jachty Graceful a Olympia jako majetek, „na kterém má zájem prezident Vladimir Putin“. Ruský prezident se na nich několikrát plavil, mimo jiné minulý rok v Černém moři společně s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Úřad se zaměřil i na dvě zprostředkovatelské firmy související s pronájmem luxusních plavidel nebo letectvím.
Z ruských elit americká sankční opatření dopadnou na mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariju Zacharovovou, dirigenta a blízkého přítele ruského státníka Sergeje Rodulgina a třetího nejbohatšího Rusa Alexeje Mordašova. Tuto trojici na sankční seznam už na konci února umístila i Evropská unie.
