Ukrajinci připravují protiofenzivu u Chersonu. Klíčem je zisk spojnic přes Dněpr

Ukrajinská armáda se připravuje na protiútok na jihu země. Podle vojenských stratégů pro ně bude pokus o osvobození Chersonu novou kapitolou bojů, které by mohly být zásadní pro další vývoj války.

V noci ze středy na čtvrtek zřejmě zasáhly ukrajinské rakety ruské velitelské centrum v okupovaném Skadovsku v Chersonské oblasti. Ruská protivzdušná obrana byla v akci také na několika dalších místech okupovaného jihu země. V posledních dnech tam Ukrajinci s pomocí raketometů HIMARS dodaných Spojenými státy zničili několik skladů munice a paliva nepřítele. 

U města Nová Kachovka nedaleko Chersonu se ukrajinským vzdušným silám podařilo v úterý sestřelit ruskou stíhačku Su-35. Z obav z možného protiútoku podle britské rozvědky přesouvá Rusko vojáky a techniku v Chersonu a mezi Mariupolem a Záporožím. Posiluje rovněž bezpečnostní opatření v Melitopolu.

Podle serveru The Kyiv Independent poslední kroky ukrajinských ozbrojených složek nasvědčují tomu, že se jejich plná pozornost obrací k městu Cherson na jihu země. S odkazem na informace z vedení armády web informuje o tom, že se chystají zahájit protiútok proti městu, které se podařilo Rusku dobýt krátce po zahájení invaze.

Raketový systém HIMARS, který ukrajinské armádě dodaly Spojené státy, už v úterý poškodil Antonivskyj most přes Dněpr, který je pro Rusy významnou strategickou spojnicí kvůli zásobování. Kilometr dlouhý most je jednou z pouhých dvou spojnic obou břehů Dněpru na Ruskem kontrolovaném území jižní Ukrajiny.

Přístavní město Cherson ovládla ruská armáda už 2. března po těžkém ostřelování. Nyní ho okupační vojska považují za území Ruska a odborníci očekávají, že by ho mohl čekat stejný osud jako okupovaný Krym, tedy že Ruskem dosazení politici v samosprávě uspořádají referendum o připojení k největší zemi světa.  

Osvoboďte jih, zavelel Zelenskyj

Na jihu země ukrajinská armáda vyvíjí už déle než měsíc tlak na ruské linie a čelní ukrajinští představitelé, mezi nimi i prezident Volodymyr Zelenskyj, nedávno upozornili, že armáda chystá ofenzivní operace s cílem Rusy vytlačit z míst, která momentálně ovládají.  

Podle ukrajinského ministra obrany Olekseje Reznikova se už Zelenskyj po pomalých a těžkých bojích na východě definitivně rozhodl spustit protiútok s cílem osvobodit jih, pro ukrajinskou ekonomiku tak zásadní.

Během operace v Chersonské oblasti se, jak informuje novinář Ilja Ponomarenko a ukrajinská armáda, dosud podařilo osvobodit 44 vesnic a měst. Vojenští experti se ale shodují na tom, že postup zatím nemá velký dopad zejména kvůli tomu, že dosud šlo zpravidla spíše o pokusy udržet ruské síly mimo Donbas než o operace s cílem dosáhnout významných územních zisků.

Odhady hovoří o tom, že Rusové k Chersonu nasadili deset praporů taktických vojenských skupin. Je to výrazně méně než na Donbase, kam směřuje jejich hlavní pozornost a kde bylo nasazeno už přes padesát praporů. Na dvousetkilometrové frontě v Mikolajivské oblasti jsou ruské jednotky patrně kvůli nedostatku vojáků značně oslabené. 

„Cherson je na dohled a přes dalekohled už na něj Ukrajinci jasně pohlížejí,“ popsal na konci června přiblížení ukrajinských sil poradce prezidenta Oleksij Arestovyč pro magazín Newsweek. „Domnívám se, že do konce srpna budou Rusové pouze v defenzivě,“ uvedl. 

Dlouhé a krvavé boje

Více skeptičtí nad zásadním postupem Ukrajiny jsou ale podle magazínu vojenští experti z USA. „Ruské síly strávily posledních několik měsíců posilováním svých pozic ve městě a jeho okolí,“ připomíná zástupkyně ředitele pro analýzy v Centru pro bezpečnost a nové technologie na Georgetownské univerzitě Margareta Konajevová.

„Nehodlají se stáhnout, pokud k tomu nebudou absolutně donuceny, a množství palebné síly, které by k tomu bylo zapotřebí, by mohlo učinit město téměř neobyvatelným,“ varuje. Plánovaný střet podle ní bude dlouhý a krvavý, připouští však, že raketomety HIMARS by ukrajinské straně mohly výrazně pomoct.

Ruský vojenský analytik Vladislav Šurigin zase varoval před tím, že by mohlo jít o podobně zničující ostřelování jako v Mariupolu. Chersonská fronta je ale na rozdíl od Donbasu poměrně volná a průchodná, což by podle novináře Ponomarenka umožnilo ukrajinským předsunutým jednotkám prorazit ji. 

Výhodou ukrajinské pěchoty je od začátku války schopnost postupovat v menších jednotkách, myslí si izraelský obranný expert Igal Levin. „Nebudu se divit, když se ukáže, že ukrajinské průzkumné skupiny pronikají do zóny obsazené Rusy, aby prozkoumaly jejich obranu a zjistily, jak hluboko je možné se dostat,“ dodal.

Cíl: obklíčit město

Jedním z možných scénářů protiútoku je průnik na dvacet až třicet kilometrů jižně ze současných pozic k předměstí Chersonu na letiště ve vesnici Čornobajivka, které využívá ruské letectvo. Během čtyř měsíců války toto místo čelilo řadě ukrajinských útoků, které významně poškodily ruské stíhačky. Kvůli strategickému významu letiště ho ale i přes výrazné ztráty odmítají Rusové opustit. 

K ovládnutí Chersonu potřebuje Ukrajina podle serveru The Kyiv Independent splnit tři klíčové cíle, které by jí umožnily obklíčit ruskou armádu: zničit přístup do města přes Antonivskyj most a odstřihnout železniční most nedaleko vesnice Antonivka. Obě spojnice okupantům umožňují posilovat své pozice.

Zároveň by Kyjev musel ovládnout dálnici M14/P47, která Cherson spojuje s Novou Kachovkou, kde sídlí jedna z ruských základen. Ukrajinci by rovněž museli odříznout Kachovskou vodní elektrárnu, ležící asi pětapadesát kilometrů od Chersonu proti proudu Dněpru. Přehrada elektrárny totiž slouží jako most, po kterém dálnice vede. Pak by se ruská armáda neměla jak dostat přes Dněpr.

V případě úspěchu by bylo ukrajinské dělostřelectvo také dostatečně blízko, aby ruským silám zabránilo v instalaci jakéhokoli druhu přechodu přes řeku, například plovoucích mostů. Těžká blokáda města by podle expertů vyžadovala hodně času. 

V případě obklíčení ruských jednotek v Chersonu by však podle Ponomarenka musela Ukrajina postupovat velmi rychle, aby dosáhla požadovaných územních zisků. Právě to si totiž Kyjev od vychýlení fronty na jih slibuje.

Možné navrácení významné části území na jihu s pomocí zbraní spojenců označují tamní vojenští stratégové za zahájení nové kapitoly války, která se nyní na východě dostala do své opotřebovávací fáze.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbána podle průzkumů poráží opoziční strana Magyara

S blížícími se parlamentními volbami v Maďarsku je zřejmé, že se utkají dva hlavní soupeři. Premiér Viktor Orbán po šestnácti letech usiluje o páté vítězství v řadě. Proti němu stojí strana Tisza Pétera Magyara, která tentokrát sjednotila dosud roztříštěnou opozici. Podle průzkumů má náskok několika procent.
před 1 hhodinou

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Portugalci zvolí ve druhém kole voleb příštího prezidenta

Portugalci v nedělním druhém kole prezidentských voleb vyberou příští hlavu státu. O post se ucházejí středolevicový politik António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Analytici očekávají triumf Segura, nicméně podle agentury AFP bude výsledek krajně pravicového politika „pozorně sledován“. Volební místnosti se otevírají v 9:00 SEČ, zavřou ve 20:00.
před 2 hhodinami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 11 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 11 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 12 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 17 hhodinami
Načítání...