Ukrajinci připravují protiofenzivu u Chersonu. Klíčem je zisk spojnic přes Dněpr

Ukrajinská armáda se připravuje na protiútok na jihu země. Podle vojenských stratégů pro ně bude pokus o osvobození Chersonu novou kapitolou bojů, které by mohly být zásadní pro další vývoj války.

V noci ze středy na čtvrtek zřejmě zasáhly ukrajinské rakety ruské velitelské centrum v okupovaném Skadovsku v Chersonské oblasti. Ruská protivzdušná obrana byla v akci také na několika dalších místech okupovaného jihu země. V posledních dnech tam Ukrajinci s pomocí raketometů HIMARS dodaných Spojenými státy zničili několik skladů munice a paliva nepřítele. 

U města Nová Kachovka nedaleko Chersonu se ukrajinským vzdušným silám podařilo v úterý sestřelit ruskou stíhačku Su-35. Z obav z možného protiútoku podle britské rozvědky přesouvá Rusko vojáky a techniku v Chersonu a mezi Mariupolem a Záporožím. Posiluje rovněž bezpečnostní opatření v Melitopolu.

Podle serveru The Kyiv Independent poslední kroky ukrajinských ozbrojených složek nasvědčují tomu, že se jejich plná pozornost obrací k městu Cherson na jihu země. S odkazem na informace z vedení armády web informuje o tom, že se chystají zahájit protiútok proti městu, které se podařilo Rusku dobýt krátce po zahájení invaze.

Raketový systém HIMARS, který ukrajinské armádě dodaly Spojené státy, už v úterý poškodil Antonivskyj most přes Dněpr, který je pro Rusy významnou strategickou spojnicí kvůli zásobování. Kilometr dlouhý most je jednou z pouhých dvou spojnic obou břehů Dněpru na Ruskem kontrolovaném území jižní Ukrajiny.

Přístavní město Cherson ovládla ruská armáda už 2. března po těžkém ostřelování. Nyní ho okupační vojska považují za území Ruska a odborníci očekávají, že by ho mohl čekat stejný osud jako okupovaný Krym, tedy že Ruskem dosazení politici v samosprávě uspořádají referendum o připojení k největší zemi světa.  

Osvoboďte jih, zavelel Zelenskyj

Na jihu země ukrajinská armáda vyvíjí už déle než měsíc tlak na ruské linie a čelní ukrajinští představitelé, mezi nimi i prezident Volodymyr Zelenskyj, nedávno upozornili, že armáda chystá ofenzivní operace s cílem Rusy vytlačit z míst, která momentálně ovládají.  

Podle ukrajinského ministra obrany Olekseje Reznikova se už Zelenskyj po pomalých a těžkých bojích na východě definitivně rozhodl spustit protiútok s cílem osvobodit jih, pro ukrajinskou ekonomiku tak zásadní.

Během operace v Chersonské oblasti se, jak informuje novinář Ilja Ponomarenko a ukrajinská armáda, dosud podařilo osvobodit 44 vesnic a měst. Vojenští experti se ale shodují na tom, že postup zatím nemá velký dopad zejména kvůli tomu, že dosud šlo zpravidla spíše o pokusy udržet ruské síly mimo Donbas než o operace s cílem dosáhnout významných územních zisků.

Odhady hovoří o tom, že Rusové k Chersonu nasadili deset praporů taktických vojenských skupin. Je to výrazně méně než na Donbase, kam směřuje jejich hlavní pozornost a kde bylo nasazeno už přes padesát praporů. Na dvousetkilometrové frontě v Mikolajivské oblasti jsou ruské jednotky patrně kvůli nedostatku vojáků značně oslabené. 

„Cherson je na dohled a přes dalekohled už na něj Ukrajinci jasně pohlížejí,“ popsal na konci června přiblížení ukrajinských sil poradce prezidenta Oleksij Arestovyč pro magazín Newsweek. „Domnívám se, že do konce srpna budou Rusové pouze v defenzivě,“ uvedl. 

Dlouhé a krvavé boje

Více skeptičtí nad zásadním postupem Ukrajiny jsou ale podle magazínu vojenští experti z USA. „Ruské síly strávily posledních několik měsíců posilováním svých pozic ve městě a jeho okolí,“ připomíná zástupkyně ředitele pro analýzy v Centru pro bezpečnost a nové technologie na Georgetownské univerzitě Margareta Konajevová.

„Nehodlají se stáhnout, pokud k tomu nebudou absolutně donuceny, a množství palebné síly, které by k tomu bylo zapotřebí, by mohlo učinit město téměř neobyvatelným,“ varuje. Plánovaný střet podle ní bude dlouhý a krvavý, připouští však, že raketomety HIMARS by ukrajinské straně mohly výrazně pomoct.

Ruský vojenský analytik Vladislav Šurigin zase varoval před tím, že by mohlo jít o podobně zničující ostřelování jako v Mariupolu. Chersonská fronta je ale na rozdíl od Donbasu poměrně volná a průchodná, což by podle novináře Ponomarenka umožnilo ukrajinským předsunutým jednotkám prorazit ji. 

Výhodou ukrajinské pěchoty je od začátku války schopnost postupovat v menších jednotkách, myslí si izraelský obranný expert Igal Levin. „Nebudu se divit, když se ukáže, že ukrajinské průzkumné skupiny pronikají do zóny obsazené Rusy, aby prozkoumaly jejich obranu a zjistily, jak hluboko je možné se dostat,“ dodal.

Cíl: obklíčit město

Jedním z možných scénářů protiútoku je průnik na dvacet až třicet kilometrů jižně ze současných pozic k předměstí Chersonu na letiště ve vesnici Čornobajivka, které využívá ruské letectvo. Během čtyř měsíců války toto místo čelilo řadě ukrajinských útoků, které významně poškodily ruské stíhačky. Kvůli strategickému významu letiště ho ale i přes výrazné ztráty odmítají Rusové opustit. 

K ovládnutí Chersonu potřebuje Ukrajina podle serveru The Kyiv Independent splnit tři klíčové cíle, které by jí umožnily obklíčit ruskou armádu: zničit přístup do města přes Antonivskyj most a odstřihnout železniční most nedaleko vesnice Antonivka. Obě spojnice okupantům umožňují posilovat své pozice.

Zároveň by Kyjev musel ovládnout dálnici M14/P47, která Cherson spojuje s Novou Kachovkou, kde sídlí jedna z ruských základen. Ukrajinci by rovněž museli odříznout Kachovskou vodní elektrárnu, ležící asi pětapadesát kilometrů od Chersonu proti proudu Dněpru. Přehrada elektrárny totiž slouží jako most, po kterém dálnice vede. Pak by se ruská armáda neměla jak dostat přes Dněpr.

V případě úspěchu by bylo ukrajinské dělostřelectvo také dostatečně blízko, aby ruským silám zabránilo v instalaci jakéhokoli druhu přechodu přes řeku, například plovoucích mostů. Těžká blokáda města by podle expertů vyžadovala hodně času. 

V případě obklíčení ruských jednotek v Chersonu by však podle Ponomarenka musela Ukrajina postupovat velmi rychle, aby dosáhla požadovaných územních zisků. Právě to si totiž Kyjev od vychýlení fronty na jih slibuje.

Možné navrácení významné části území na jihu s pomocí zbraní spojenců označují tamní vojenští stratégové za zahájení nové kapitoly války, která se nyní na východě dostala do své opotřebovávací fáze.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jachta s Gretou Thunbergovou mířící ke Gaze je dle AFP v Izraeli

Loď s Gretou Thunbergovou a dalšími aktivisty mířící k Pásmu Gazy s humanitární pomocí byla přesměrována do izraelského přístavu Ašdod. Podle agentury AFP už doplula na území židovského státu. Izraelské ministerstvo zahraničí předtím oznámilo, že posádka lodi Madleen je v pořádku a z Izraele se dostane zpět domů. Koalice flotily svobody (Freedom Flotilla Coalition, FFC) krátce před tím uvedla, že loď obsadili vojáci, informovala agentura Reuters.
05:58Aktualizovánopřed 14 mminutami

Drancovat oceány je šílenství, burcoval Macron

Pět desítek státníků se sjelo do Nice. Mají se shodnout na sérii opatření proti znečišťování a drancování světových moří. Jejich hostitel, francouzský prezident Emmanuel Macron, vyzývá k ratifikaci mezinárodní dohody, která by třicet procent hladiny oceánů zaštítila nejpřísnější ochranou. „Je naprosto šílené drancovat místa, která ani neznáme. Je to naprosté šílenství!“ uvedl Macron. Jedním z cílů summitu je také zastavení některých praktik včetně vlečného rybolovu, kdy lodí tažená síť ničí mořské dno.
před 27 mminutami

Napětí v Los Angeles sílí. Trump vyzval k zatýkání protestujících

Tisíce lidí v Los Angeles už třetí den v řadě protestovaly proti imigrační politice Donalda Trumpa. Policie proti nim použila slzný plyn a gumové projektily. Protestující zapalovali auta a blokovali klíčové silniční tahy. Trump proti nim povolal Národní gardu a nevyloučil nasazení námořní pěchoty. Vyslání gardistů označila skupina opozičních demokratů za alarmující zneužití moci ze strany prezidenta. Kalifornie se chce kvůli tomu obrátit na soud. Také v San Franciscu policisté při protestech zatkli asi šedesát lidí včetně několika mladistvých.
06:15Aktualizovánopřed 37 mminutami

Je třeba posílit protivzdušnou obranu o 400 procent, řekl Rutte

Posílit protivzdušnou a protiraketovou obranu o 400 procent je podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho prioritou Aliance. Přednesl ji v Londýně po setkání s britským premiérem Keirem Starmerem. Rutte očekává, že účastníci nadcházejícího aliančního summitu v Haagu na konci června schválí zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP.
před 55 mminutami

V San Franciscu policie zatkla desítky demonstrantů proti ICE

Při protestech proti imigrační politice administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zatkla policie v San Franciscu asi šedesát lidí včetně několika mladistvých. Stovky demonstrantů se v tomto severokalifornském městě shromáždily před kancelářemi Úřadu pro imigraci a cla (ICE) na protest proti imigračním raziím a na podporu už několik dní pokračujících demonstrací v Los Angeles.
15:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko a Ukrajina zahájily výměnu válečných zajatců

Ukrajina a Rusko informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že bude v několika fázích pokračovat i v nadcházejících dnech. Do vlasti se podle něj vracejí zranění nebo mladší 25 let. Ruské ministerstvo obrany informovalo, že se jedná o první část výměny, která byla dohodnutá mezi ruskými a ukrajinskými zástupci minulé pondělí v Istanbulu. Počty zatím Moskva ani Kyjev neupřesnily.
16:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

WSJ: Trump tlačí na zmírnění návrhu „zdrcujících“ protiruských sankcí

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tlačí na republikánského senátora Lindseyho Grahama, aby výrazně zmírnil svůj návrh zákona o protiruských sankcích. Píše to web listu The Wall Street Journal (WSJ). Graham o své předloze, jejíž součástí jsou pětisetprocentní cla, mluví jako o „zdrcující“. Bílý dům se snaží napravit vztahy s Moskvou, místo aby ji trestal za pokračující invazi na Ukrajinu, píše WSJ.
před 5 hhodinami

Putin schválil novou námořní strategii Ruska

Ruský vládce Vladimir Putin schválil novou námořní strategii, jejímž cílem je plně „obnovit“ pozici Ruska coby velmoci na moři. Podle agentury Reuters o tom informoval poradce Kremlu Nikolaj Patrušev. Putin podle něj podepsal dokument nazvaný Strategie pro rozvoj ruského námořnictva do roku 2050 na konci května.
před 8 hhodinami
Načítání...