Šest evropských zemí odsoudilo palestinské útoky a vyzvalo Izrael, aby nerozšiřoval osady

Šest evropských zemí ve společném prohlášení odsoudilo nedávné útoky Palestinců, při kterých zahynuli izraelští občané na Západním břehu Jordánu. Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Polsko a Španělsko ale zároveň vyzvaly Izrael, aby zastavil rozšiřování židovských osad na palestinských územích, která okupuje.

„Důrazně odsuzujeme nedávné teroristické útoky, při kterých byli zabiti izraelští občané. Terorismus nelze za žádných okolností ospravedlnit. Zároveň důrazně odsuzujeme násilí páchané izraelskými osadníky proti palestinským civilistům, včetně ničení jejich domovů a majetku,“ uvedly evropské státy.

„Vyzýváme izraelskou vládu, aby zrušila své nedávné rozhodnutí pokročit ve výstavbě více než sedmi tisíc bytových jednotek po celém okupovaném Západním břehu, a rovněž legalizaci osad,“ dodaly.

Napětí mezi Izraelem a Palestinou v posledním roce zostřily intenzivnější razie izraelských vojáků proti palestinským radikálům na Západním břehu. Armáda s nimi začala zhruba před rokem po několika palestinských teroristických útocích, při nichž zahynuly tři desítky lidí. Za rok vojáci zatkli na dva a půl tisíce radikálů, ale při střetech loni přišlo o život na 170 Palestinců, včetně civilistů. Letos při raziích zemřelo dalších šest desítek Palestinců, opět včetně několika civilistů.

Napětí zvyšuje i Netanjahuova vláda

Napětí v Palestině se vyostřilo i po nástupu nové vlády Benjamina Netanjahua. V ní jsou ministři, kteří prosazují rozšiřování osad na tomto území, které Palestinci chtějí společně s Pásmem Gazy a východním Jeruzalémem pro svůj stát. Rozšiřování osad považuje většina mezinárodního společenství za nelegální.

V polovině února izraelský úřad legalizoval dalších devět židovských osad na okupovaných územích, což kritizovaly mimo jiné i Spojené státy. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir tehdy v reakci na to řekl, že „území Izraele náleží izraelskému lidu“ a že chce osad „mnohem víc“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 40 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 57 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...