Ruské letadlo zaútočilo z Ukrajiny na běloruskou vesnici, tvrdí ukrajinská armáda. Je to podle ní provokace, která má vtáhnout Minsk do války. Ukrajinské analytické centrum následně oznámilo, že běloruské jednotky mohou zaútočit již v pátek po deváté hodině, píše agentura Unian. Poprvé od začátku invaze také Rusové ostřelovali ukrajinská města Luck a Dnipro. Na východě podle Moskvy dobyli Volnovachu severně od obléhaného Mariupolu. Ruský konvoj, který byl naposledy spatřen severozápadně od Kyjeva, se podle satelitních snímků pořízených ve čtvrtek převážně rozptýlil a přeskupil. Ukrajinská vojenská rozvědka také tvrdí, že Putin nařídil přípravu teroristického útoku na jadernou elektrárnu v Černobylu.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Ukrajinské úřady podle armády obdržely informaci, že ruské letouny odstartovaly z letiště v Bělorusku, vnikly do ukrajinského vzdušného prostoru a poté zaútočily na příhraniční běloruskou obec Kopani. „Je to provokace. Cílem je zatáhnout ozbrojené síly Běloruské republiky do války,“ uvedlo na Facebooku ukrajinské armádní velitelství.
„Oficiálně deklarujeme: Ukrajinská armáda neplánovala a neplánuje podnikat žádné agresivní akce proti Běloruské republice,“ prohlásila v této souvislosti ukrajinská bezpečnostní služba.
Podle ukrajinského prezidentského poradce Oleksije Arestovyče udělá Rusko vše pro to, aby zatáhlo Bělorusko do války. „Věřím, že (běloruské vedení) udělá vše pro to, aby se tomuto scénáři vyhnulo,“ tvrdí.
Běloruské ministerstvo obrany podle státní agentury BelTA tvrdí, že informace o útoku na běloruskou vesnici je „naprostý nesmysl“.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko poskytl ruské armádě území své země k útoku na Ukrajinu, dosud se však zdráhal do otevřené války vstoupit přímo. Bělorusko bylo dějištěm třech kol jednání mezi Kyjevem a Moskvou o příměří.
Lukašenko na pátečním jednání s ruským prezidentem Putinem řekl, že Ukrajina se připravovala k útoku i na běloruské území. Ruská invaze podle něj ukrajinskému útoku na Bělorusko pomohla předejít, informovala agentura RIA Novosti.
„Po prvním kole rozhovorů s Moskvou Putin a Lukašenko učinili každý po jednom telefonátu. Je možné, že vydali následující rozkazy: Putin k provedení provokací, ostřelování běloruského území ruskými letadly z Ukrajiny; Lukašenko k přípravě běloruských ozbrojených sil na invazi na Ukrajinu. Podle našich předběžných dat se (Bělorusové) mohou zapojit do invaze 11. března ve 21:00 (20:00 SEČ),“ předpokládají ukrajinští analytikové.
Útoky na západě Ukrajiny
Ruská armáda také vyřadila z provozu vojenská letiště u Lucku a Ivano-Frankivsku, která se nachází na západě země, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Tamní úřady následně potvrdily letecké útoky.
Luck je hlavním městem Volyňské oblasti a jedním z center volyňských Čechů, Ivano-Frankivsk leží asi 150 kilometrů východně od slovenských hranic. Obě města leží daleko od hlavních směrů ruské ofenzivy.
V Lucku se výbuchy ozvaly blízko letiště, potvrdil tamní starosta. Podle ukrajinských médií hořel závod u letiště. Podle dřívějších informací ruský útok údajně zasáhl továrnu, která je jediným místem v zemi, kde lze opravovat motory do určitých typů bojových letadel. V Lucku při útoku zahynuli dva ukrajinští vojáci a šest jich bylo zraněno, uvedl web BBC News s odvoláním na šéfa regionální správy.
Kromě Lucku čelí poprvé od začátku války ruskému ostřelování Dnipro na středovýchodě. Tam se podle ukrajinských médií ozvaly tři výbuchy, z nichž jeden zasáhl továrnu na výrobu obuvi. Další dvě exploze se podle těchto zdrojů ozvaly v blízkosti mateřské školy a obytné budovy, píše BBC. Podle agentury Reuters, která se odvolává na ukrajinské úřady, zahynul ve městě nejméně jeden člověk.
„Základní potraviny, to se všechno prodává. Některé kavárny jsou dokonce otevřené, jsou otevřené některé opravny. Fungují bankomaty, to jsme v Mariupolu už neměli,“ popisuje situaci v Dnipru zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín. Situace se však podle něj může změnit z hodiny na hodinu.
Podle nestátního běloruského média Něchta se výbuchy ozývají i v Rovenské a Volyňské oblasti. Letecký poplach hlásil v noci na pátek i Kyjev.
Starosta: Žádná humanitární pomoc ani evakuace v Mariupolu
Rusové tvrdí, že na východě Ukrajiny dobyli město Volnovacha, které leží asi padesát kilometrů severně od obléhaného Mariupolu a je považována za strategicky významnou vstupní bránu do tohoto přístavu u Azovského moře.
Mariupol čelí v posledních dnech těžkému ostřelování od ruské armády a hlásí řadu civilních obětí, podle ukrajinských úřadů tam zemřelo až dvanáct set lidí. Ukrajina rovněž tvrdí, že Rusko záměrně brání evakuaci civilistů. Do města se podle starosty Vadyma Bojčenka šestý den v řadě nedostala humanitární pomoc a evakuace obyvatel není možná kvůli neustávajícímu ostřelování.
Město čelí náletům každou půlhodinu, tvrdí Něchta. Rusové podle starosty používají zakázané zbraně.
Rusové údajně unesli starostu Melitopolu
Ukrajinští činitelé v pátek obvinili ruské síly, že porušily mezinárodní právo a unesly starostu Melitopolu Ivana Fjodorova. Město na jihovýchodě Ukrajině obsadily ruské jednotky pár dní po zahájení invaze. Moskva se k údajnému únosu nevyjádřila.
Informace ukrajinské strany, která tvrdí, že byl třiatřicetiletý starosta obviněn z terorismu, nelze nezávisle ověřit. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka Fjodorova unesla desetičlenná skupina, když odmítl spolupracovat s nepřítelem.
„Únos starosty Melitopolu je klasifikován jako válečný zločin podle ženevských úmluv a dodatkových protokolů, které zakazují brát civilisty během války za rukojmí,“ tvrdí ukrajinské ministerstvo zahraničí.
„Při únosu mu dali plastový pytel přes hlavu,“ napsal Heraščenko. Na sociálních sítích se objevily záběry z bezpečnostní kamery před melitopolskou radnicí, na nichž skupina vojáků vede osobu se zakrytou hlavou.
Konvoj u Kyjeva se zřejmě přeskupil
Několik dní sledovaný velký konvoj u Kyjeva se podle soukromé americké společnosti Maxar Technologies snímkující oblast ze satelitů rozptýlil. Z fotografií je podle společnosti také patrné, že se severnější část ruské kolony přeskupila v blízkosti obce Lubjanka a poblíž se nacházejí tažené houfnice v palebné pozici. Některá z vojenských vozidel se přesunula do okolních lesů.
Začátkem března Maxar uvedl, že kolona měří až 64 kilometrů. Podle USA se v podstatě zastavila kvůli problémům se zásobováním palivem a jídlem. Ukrajinská armáda na kolonu podle amerických činitelů také odpalovala protitankové střely.
Britské ministerstvo obrany ve svém každodenním zhodnocení situace uvedlo, že ruské jednotky na zemi stále narážejí na silný ukrajinský odpor a nepostupují tak rychle, jak před invazí plánovaly. Stále se rovněž potýkají s logistickými potížemi. Rusko se však podle Britů zřejmě snaží přeskupit svoje vojska a v příštích dnech zahájit obnovenou ofenzivu, která pravděpodobně bude zahrnovat i další výpady vůči Kyjevu.
Kyjev: Rusové ostřelovali další jaderné zařízení
Ruské síly ve čtvrtek ostřelovaly domy v blízkosti jaderného výzkumného institutu v Charkově, uvedl poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko. Ostřelování vyvolalo požár, který se hasičům podařilo uhasit. Podle prezidentské kanceláře k žádným změnám v přirozeném záření nedošlo.
Ruská palba zasáhla v Izjumu v Charkovské oblasti také psychiatrickou léčebnu se zhruba 330 pacienty. Uvedl to místní gubernátor Oleh Syněhubov. Ukrajinský úřad pro mimořádné události následně oznámil, že incident neměl žádné oběti, všichni pacienti i zaměstnanci se stihli včas schovat do krytů.
Podle Syněhubova bylo v léčebně 330 lidí, z nichž se podařilo 73 evakuovat. Gubernátor úder nazval brutálním útokem na civilisty. „Tohle je válečný zločin na civilistech, genocida proti ukrajinskému národu,“ napsal na sociální síti Telegram.
Stav jaderných elektráren
Ruské síly se od začátku invaze zmocnily Záporožské jaderné elektrárny a úložiště jaderného odpadu u odstavené jaderné elektrárny v Černobylu, což vyvolává obavy o bezpečnost ukrajinských jaderných zařízení.
Všechny jaderné elektrárny na Ukrajině stabilně fungují, úroveň radiace v jejich okolí se nezměnila, ale zaměstnanci Záporožské jaderné elektrárny jsou vystaveni velkému psychickému tlaku a důkladným kontrolám ze strany ruských sil, uvedla ukrajinská státní společnost provozující jaderné elektrárny Enerhoatom. Nátlak „ozbrojených teroristů“, jak vyjádření popisuje ruské vojáky, „negativně ovlivňuje práci a ohrožuje jadernou a radiační bezpečnost“, píše se v prohlášení podle agentury Reuters.
Moskva chystá teroristický útok na Černobyl, uvedla ukrajinská rozvědka
Ukrajinská vojenská rozvědka tvrdí, že ruský prezident Vladimir Putin nařídil přípravu teroristického útoku na odstavenou jadernou elektrárnu v Černobylu a chce z něj obvinit Ukrajinu. Moskva zprávu nekomentovala. Elektrárnu, která byla v roce 1986 dějištěm bezprecedentní jaderné katastrofy, v současné době ovládají ruské invazní jednotky.
Ruské síly se podle tvrzení ukrajinské vojenské rozvědky snaží vyrobit falešné důkazy, které mají imitovat účast ukrajinské armády na černobylské havárii a potvrdit ruskou verzi, píše agentura Interfax-Ukrajina. „U letiště Antonov v Hostomelu byly spatřeny ruské chladírenské vozy, které sbíraly těla mrtvých ukrajinských obránců. Existuje možnost, že budou vydávána za zabité sabotéry v černobylské zóně,“ uvedla ukrajinská tajná služba.
Ukrajinský regulační úřad oznámil, že zařízení v Černobylu je nadále bez pravidelné dodávky elektrického proudu. Rusko ve čtvrtek tvrdilo, že tato dodávka byla obnovena. Elektřina je zapotřebí pro ochlazování jaderného paliva, které se v areálu stále nachází.
Právě možné selhání dodávek elektrické energie nebo nedostatečná údržba elektráren jsou podle zástupkyně generálního tajemníka OSN Izumi Nakamicuové důvodem rostoucího rizika jaderné nehody na Ukrajině, které podle ní stoupá každým dnem.
Rusko podle ukrajinské tajné služby nedosáhlo kýženého výsledku pozemní vojenskou operací ani přímými vyjednáváními. „Putin je tudíž připraven uchýlit se k jadernému vydírání světového společenství kvůli ústupkům v podpoře Ukrajiny,“ dodala rozvědka.
Šojgu: Ruská armáda dokončila plán na posílení západních hranic
Ruská armáda dokončila plán na posílení své západní hranice v souvislosti s navyšováním počtu sil NATO v regionu, uvedl v pátek podle agentury Ria Novosti ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Prezident Vladimir Putin si podle ruských tiskových agentur na zasedání bezpečnostní rady státu vyžádal vypracování zvláštní zprávy o této otázce se slovy, že Moskva učiní rozhodnutí v nejbližší době.
„Generální štáb připravuje, de facto už dokončil, plán na posílení našich západních hranic, přirozeně včetně nových moderních komplexů, a přesunutí bojových jednotek, aby chránily naše západní hranice,“ řekl Šojgu podle agentury Interfax. Šéf resortu obrany dále prohlásil, že Západ posiluje svou vojenskou přítomnost v blízkosti ruských hranic, ačkoliv dotyčné země podle něj nejsou ohroženy.
Západní země posilují vojenskou přítomnost na východním křídle NATO od Pobaltí po Bulharsko v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Například Pentagon tento týden oznámil, že USA přesouvají dvě baterie raketového systému Patriot do Polska, přičemž toto opatření označil za obranný krok určený k ochraně sil USA a NATO.
V Polsku je nyní asi 10 tisíc amerických vojáků. Rakety Patriot má ze zemí na východě NATO také Rumunsko. Německo a Nizozemsko nedávno oznámily, že obranný protivzdušný systém vyšlou kvůli nynější krizi rovněž na Slovensko. Česká vláda ve středu schválila vyslání až 650 vojáků na Slovensko. V zemi bude většina z nich působit v mnohonárodní jednotce NATO, česká armáda jí bude velet.
