Ruské akcie kvůli vývoji kolem Ukrajiny prudce oslabují, situace ovlivňuje burzy po celém světě

Ruské akcie v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny v úterý opět prudce oslabují. Navazují tak na ztráty z předchozího dne. Pokles vykazovaly burzy v Asii i Evropě, pražská burza také klesla o více než dvě procenta. Vzrostla výrazně cena zlata a dalších drahých kovů, také hliníku a niklu.

Hlavní index moskevské burzy RTS krátce po zahájení obchodování ztrácel přes deset procent, později část ztrát smazal a krátce před 10:00 SEČ vykazoval pokles přibližně o sedm procent na 1122 bodů. Ruský rubl sestoupil vůči dolaru na nejnižší úroveň za téměř dva roky.

Jde o reakci na fakt, že ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal výnosy, kterými uznal nezávislost separatistické „Doněcké lidové republiky“ a „Luhanské lidové republiky“ ve východoukrajinském Donbasu. Zároveň nařídil ruské armádě, aby na jejich území zahájila „misi k zajištění míru“. Západní země postup Moskvy odsuzují a plánují nové sankce vůči Rusku.

Americký dolar se v úterý vůči rublu vyšplhal až na 80,97 RUB/USD, maximum od března 2020. Krátce před 10:00 SEČ si připisoval zhruba 0,6 procenta na 80,2 RUB/USD. Ruská centrální banka uvedla, že je připravena podniknout opatření k zajištění finanční stability, podrobnosti ale neposkytla.

Poklesu kurzu ruského rublu a cen akcií nezabránil ani výrazný nárůst cen ropy, která je hlavním exportním artiklem Ruska. „Směr trhu určí rozhodnutí Západu ohledně sankcí,“ uvedla v úterý ruská investiční banka Sinara.

Ceny zlata na devítiměsíčním maximu

Evropská unie v koordinaci se Spojenými státy a Velkou Británií chystá dosud největší soubor sankcí, které mají tvrdě zasáhnout klíčová odvětví ruského hospodářství.

Cena zlata je kvůli vyostřené situaci na Ukrajině poblíž devítiměsíčního maxima na 1910 dolarech (asi 41 290 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Cena kovu, který investoři více nakupují v časech nejistoty, by se podle analytiků nyní mohla přiblížit hranici 1920 USD/oz. 

Cena zlata k okamžitému dodání se ráno dostala až nad 1913 dolarů, a byla tak nejvýše od 1. června loňského roku. „Tím, že se situace ve východní Evropě den ze dne podle všeho zhoršuje, je velmi málo důvodů v tuto chvíli zlato vnímat negativně,“ citovala agentura Reuters analytika Jeffreyho Halleye ze společnosti OANDA.

„S ohledem na zvyšující se napětí mezi Ruskem a Ukrajinou zdražilo zlato za posledních 14 dní o šest procent. Zlato plní svým charakterem jak pojistku proti inflaci, tak slouží především jako bezpečný přístav pro finanční úspory při zvyšujícím se mezinárodním politickém napětí,“ uvedl spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy Roman Pilíšek.

Vzhledem k tomu, že se situace na Ukrajině každým dnem zhoršuje, cena zlata poroste i nadále, doplnil analytik společnosti Golden Gate CZ Marek Brávník. Růst podporují také rostoucí stagflační tlaky po celém světě, což je situace, kterou ještě zhorší masivní západní sankce vůči Rusku, pokud se pro ně západní politici rozhodnou. Stagflací se rozumí výraznější růst cen při stagnaci ekonomiky.

Na několikaletá maxima se kvůli obavám ze zhoršení plynulosti dodávek vyšplhaly i ceny hliníku a niklu. „Hliník a nikl nadále vypadají dobře vzhledem k tomu, že jakékoli sankce budou pravděpodobně zacíleny tam, kde to bude nejvíce bolet – na vývoz komodit,“ uvedla makléřská společnost Marex.

„V blízkém až střednědobém horizontu se ceny hliníku budou pravděpodobně pohybovat na vyšší trajektorii, ale věci se mohou uklidnit, jakmile (americký prezident Joe) Biden a (ruský prezident Vladimir) Putin dosáhnou dohody o Ukrajině,“ citovala agentura Reuters generálního ředitele společnosti Kalkine Kunala Sawhneyho.

Zdražují i další drahé kovy. Cena stříbra dopoledne přidávala 0,9 procenta na 24,25 dolaru, cena platiny vykazovala růst o 0,7 procenta a palladium o 0,5 procenta.

Akcie v Evropě

Akcie v Evropě také oslabují, kvůli vývoji na východě Ukrajiny zahájily obchodování propadem zhruba o 1,9 procenta a jsou nejníže za sedm měsíců. Navazují tak na vývoj v Asii, kde hlavní akciové indexy rovněž citelně oslabily. Investory znepokojují vyhlídky na tvrdé sankce proti Rusku a jejich dopady i na firmy v jiných zemích. Ztrácejí automobilky či banky, silně klesají akcie v Německu.

Panevropský index STOXX Europe 600 po úvodním propadu později ztráty zmírnil a krátce před 9:30 SEČ se pohyboval kolem 449,9 bodu. Proti předchozímu dni tak odepisoval přibližně 1,1 procenta a poklesem zahájil už čtvrtý den po sobě. Indikátor sleduje vývoj na burzách v 17 zemích Evropy, včetně například Británie a Polska. 

Od začátku ledna, kdy index STOXX Europe 600 vystoupil na rekord, už odepsal kolem deseti procent. Celkový propad ale v úterý mírnily akcie ropných společností, kterým prospívá silný růst cen ropy na světových trzích. Surovina zdražuje kvůli obavám, že napětí mezi Ruskem a Západem by mohlo zkomplikovat plynulost dodávek.

Výrazně klesají akcie v Německu, které je považováno za zranitelnější než jiné země v Evropě. Hlavní index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem po zahájení odepisoval asi 2,2 procenta, než ztráty zmírnil na 1,6 procenta a nacházel se kolem 14 495 bodů. Německo má na Ruskou federaci silné obchodní vazby, zejména co se dodávek plynu týče. Navíc v indexu DAX chybějí energetické firmy, které by celkový propad indexu mírnily tak jako v některých jiných zemích, třeba v Británii.

Index londýnské burzy FTSE 100 po zahájení ztrácel 1,2 procenta, později ale ztrátu zmírnil asi na půl procenta a pohyboval se kolem 7448 bodů. Index pařížské burzy CAC 40 počáteční ztrátu zmírnil na 0,8 procenta a nacházel se v blízkosti 6733 bodů.

Část investorů místo akcií teď preferuje zlato a státní dluhopisy, které považují za bezpečnější místo pro své peníze v dobách nejistoty. Důležité podle analytiků bude, jak tvrdé sankce vůči Rusku oznámí Evropská unie a Spojené státy.

Pražská burza

Pražská burza v úterý po otevření klesla o víc než dvě procenta, část ztrát už ale smazala. Oslabuje také česká měna k euru i dolaru. Vyplývá to z informací na internetových stránkách pražské burzy a údajů na serveru Patria Online. Pražský akciový trh a koruna zřejmě reagují na další nárůst napětí ve vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou.

Index pražské burzy PX v pondělí klesl o 2,25 procenta na 1402,41 bodu a byl to jeho nejvýraznější denní pokles za posledních 14 měsíců. V úterý po otevření burza odepisovala další 2,3 procenta, kolem 9:30 ztrátu snížila na zhruba 1,41 procenta a index PX se pohyboval kolem 1383 bodů.

Ztrácí také česká měna, kterou investoři řadí mezi riziková aktiva a tradičně oslabuje, pokud na trhu vládne nervozita. Kolem 9:30 proti pondělnímu závěru byla koruna k euru i dolaru slabší zhruba o desetník na 24,46 Kč/EUR a 21,61 Kč/USD.

Asijské akcie

Asijské akcie v úterý také výrazně oslabují. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 klesl o 1,71 procenta a obchodování zakončil na 26.449,61 bodu. Hlavní index šanghajské burzy Shanghai Composite kolem 8:30 SEČ ztrácel zhruba procento.

„Rizika kolem Ukrajiny vzala obrat k horšímu,“ uvedl analytik Makoto Kikuči ze společnosti Myojo Asset Management. „Neočekávalo se, že by se napětí příliš vystupňovalo, dokud bude existovat prostor pro dialog mezi Spojenými státy a Ruskem. Pokud však tento prostor přestane existovat, mohl by index Nikkei klesnout pod hranici 26 tisíc bodů,“ řekl Masahiro Jamaguči z firmy SMBC Trust Bank. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. V pátek to podle izraelského tisku Kac řekl při jednání s armádním velením. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě zároveň odpoledne probíhají rozhovory mezi vybranými evropskými představiteli a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
13:06Aktualizovánopřed 29 mminutami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Armáda už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty. Izrael a Írán osmým dnem pokračují ve vzájemných vzdušných úderech, které začaly minulý pátek izraelským útokem na íránskou jadernou a vojenskou infrastrukturu a další cíle.
16:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí.
06:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 2 hhodinami

Násilné protesty i spory ve vládní straně prohlubují nejistotu před bolivijskými volbami

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.
před 3 hhodinami

Propalestinští aktivisté pronikli na základnu RAF, poničili vojenská letadla

Propalestinští aktivisté vnikli na základnu britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii a nastříkali červenou barvu do motorů dvou vojenských letadel, píše BBC. Záběry zveřejnila organizace Palestine Action. Skupina tvrdí, že letouny také poničila páčidly. Britský premiér Keir Starmer akci odsoudil, policie po podezřelých pátrá.
12:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

OSN: Násilí na dětech v ozbrojených konfliktech bylo loni bezprecedentní

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.
před 4 hhodinami

Rusové podnikli masivní útok na Oděsu, zasáhli i Charkov a Sumy

Masivní noční nálet ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny zabil jednoho člověka a dalších čtrnáct zranil, uvedli ukrajinští vyšetřovatelé a úřady. Mezi zraněnými jsou hasiči. Dva dronové útoky ruská armáda podnikla na Charkov, odkud jsou hlášeni čtyři zranění. Terčem ruských dronů se stalo i město Sumy.
06:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...