Koronavirus zabil svou první demokracii, napsal koncem března americký deník Washington Post o dění v Maďarsku a třináct členských států EU v otevřeném dopise vyjádřilo vážné znepokojení nad vývojem v zemi. Stalo se tak poté, co maďarský parlament přijal takzvaný koronavirový zákon, který opozice nazývá zmocňovací a který umožňuje vládě řídit zemi po dobu pandemie bez jasně stanovéného konce prostřednictvím dekretů bez schválení parlamentem. Reportéři ČT se snažili zjistit, jaký je současný stav v zemi. Do Maďarska kvůli zavřeným hranicím odjet nemohli, reportáž vznikala ve spolupráci s maďarským štábem.
Reportéři ČT: Maďarská demokracie v době koronaviru
Reportéři ČT: Nakažená demokracie (zdroj: ČT24)
Maďarsko už několik let západní politici i média kritizují za postupný odklon od liberální demokracie. Takzvaný koronavirový zákon, který 30. března schválil maďarský parlament v souvislosti s nouzovým stavem, vyvolal mezi mnohými evropskými politiky zděšení, stejně jako fakt, že premiér Viktor Orbán (Fidesz) do ulic poslal armádu.
„Zneužití pandemie k vybudování permanentního vyjímečného stavu je politicky nebezpečné a morálně nepřijatelné,“ prohlásil předseda Evropské lidové strany (EPP) a bývalý šéf Evropské rady Donald Tusk.
„Chápu, že členské země musí nouzovými opatřeními řešit současnou zdravotní krizi. Znepokojuje mě ale, že některá opatření zacházejí příliš daleko,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Maďarská vláda kritiku odmítá. „To je lež, kterou slyšíme už několik týdnů po celém světě, že nová nouzová opatření potlačují demokracii v Maďarsku. Nikoliv. Jsou potvrzením demokracie. O jejich zavedení se vedla politická debata, odhlasovaly je dvě třetiny poslanců,“ reaguje mluvčí vlády Zoltán Kovacs.
Zákon umožňuje zatýkání za „falešné zprávy“
Takzvaný koronavirový zákon umožní premiérovi vládnout po dobu pandemie prostřednictvím dekretů bez nutnosti jejich schvalování parlamentem.
Poskytuje také pravomoc uvěznit kohokoliv, kdo záměrně šíří poplašné zprávy o koronaviru nebo by blokoval vládní snahy zvládnout pandemii. Podle opozice to může mířit proti už tak oslabeným nezávislým médiím.
Opozice, která zákon přirovnala k nacistickému zmocňovacímu zákonu, kritizuje především jeho nejasnou časovou omezenost. Zprávy o uzavření parlamentu, které šířila i západní média, se ale ukázaly být nepravdivé.
„Není to na dobu neurčitou, jak mnozí tvrdí. Je to jen na dobu trvání pandemie, parlament je pak může zrušit. Parlament dál funguje. Pokud chcete vědět, co se opravdu děje v této zemi, nečtěte Wall Street Journal nebo západní liberální noviny, protože ty o dění v Maďarsku lžou,“ tvrdí vládní mluvčí Kovacs.
Maďarský "koronavirový" zákon
Obavy, kdy to skončí
„Opozice, která moc velký prostor nemá, tak začala ‚křičet‘,“ míní bývalý ředitel Českého centra v Budapešti Evžen Gál. „A aby byli co nejhlasitější, tak řekli, že to je zmocňovací zákon, a tím chtěli připomenout nacistické Německo. Kdyby řekli něco mírnějšího, tak to nikdo neuslyší.“
Gál, který nyní vyučuje na Karlově univerzitě maďarskou literaturu dvacátého století, dává opozici za pravdu v obavách o časovou neomezenost zákona.
„Orbána se ptali, kdy to skončí. Skončí to tím, až řekneme, že už se epidemie dále nešíří, nebo to skončí například tím, že ještě bude mít koronavirus ekonomický dopad? A on říká – může se to prodloužit. Protože i to je zvláštní stav, svým způsobem možná ještě nebezpečnější,“ říká Gál.
„Orbán bude potřebovat koronavirový zákon nikoliv ke zvládnutí pandemie, ale ke zvládnutí problémů, které přijdou po ní. Víc než zákon, který má zachraňovat životy Maďarů, je to zákon, který má zachránit Orbánovu popularitu,“ míní Márton Gergely, zástupce šéfredaktora maďarského opozičního týdeníku HVG.
Opoziční poslankyni vypnuli mikrofon
Opozice má v Maďarsku čím dál těžší pozici. Ve státních médiích, které tvoří osmdesát procent mediálního trhu, nedostává téměř žádný prostor a čím dál těžší to má i v parlamentních debatách, kde poslanci vládní koalice mají dvoutřetinovou převahu.
Příkladem mohou být vystoupení opoziční poslankyně Timey Szabóové (Dialog pro Maďarsko), která opakovaně kritizovala kroky vlády spojené s řešením pandemie. Jednou ji poslanci Fidesz vytleskali, podruhé jí předseda parlamentu vypnul mikrofon.
Podle Gála je situace maďarské opozice zapeklitá i kvůli její roztříštěnosti. „Navíc kdykoliv se objeví nějaká (opoziční) osobnost v televizi nebo u těch (opozičních) liberálů, vláda se ji okamžitě snaží odrovnat,“ upozornil Gál.
Vláda omezila radnicím finance
Opozice sice v loňských regionálních volbách vyhrála v deseti velkých maďarských městech. Pozice starostů je ale v souvislosti s řešením koronavirové krize komplikovaná. Vláda na ně vložila velkou zodpovědnost, zároveň jim však omezila finance.
„To, že musíme pomáhat, je samozřejmě naše morální povinnost a je to naprosto v pořádku. Jde ale o to, že na tyto zvláštní úkoly navíc nejenže nejsou přiděleny zvláštní finanční zdroje, ba právě naopak. Vláda nám zdroje příjmů omezila,“ potvrzuje Gábor Erős, místostarosta VIII. budapešťského obvodu.
V Budapešti přišli starostové o daně z cestovního ruchu, živnostenské daně, místní daně a také o významné příjmy z parkovacích zón. Současně museli ze svých prostředků zajistit ochranné pomůcky, dezinfekce, roušky a veškerou sociální pomoc, na které ale nedostali od vlády žádné finance navíc.
Erős za tím vidí i politický kalkul a mstu za vítězství opozice v Budapešti v loňských lokálních volbách. „Orbánův režim funguje tak, že i když se snížení finančních zdrojů vztahuje i na samosprávy ovládané Fideszem, tedy ty provládní, tak ty obvykle vláda vykompenzuje nějakým jiným způsobem. Zatímco opozičním samosprávám nic vynahrazovat nebudou,“ vysvětlil místostarosta.
„Starostové Fideszu se ke svým penězům nakonec dostanou. V případě opozičních samospráv je to ale nástroj, jak proti nim naladit obyvatelstvo s tím, co všechno neplní,“ uzavřel Erős.
Kritici: Vládní pomoc nestačí
Na vládu míří také kritika za to, že dostatečně nepomáhá se zvládáním ekonomických dopadů pandemie. „Jako malý daňový poplatník jsem dostal nula forintů podpory. Tak se to prostě vyvrbilo,“ konstauje například Gergely Csada, bývalý turistický průvodce, který teď jako poslíček rozváží jídlo.
„Snažím se, aby moje podnikání přežilo. Dělám v pohostinství, potravinářství… vyrábím zmrzliny. Podle mě vláda nepředložila dost záchranných balíčků. Mně jako podnikateli sice odpustili odvody, ale to je žalostně málo,“ stěžuje si nejmenovaný podnikatel z Budapešti.
Vláda tvrdí, že chrání pracovní místa. „Věříme, že finanční stabilitu země zajistí poskytování práce. To je také důvod, proč se naše opatření soustředí především na ochranu pracovních míst. Nebo, pokud pracovní místa zmizí, chceme vytvořit stejný počet míst, o která nás pandemie připravila,“ uvedl mluvčí Kovacs.
Větší část společnosti je spokojená
Navzdory kritice, že vláda byla v zavádění ochranných opatření pomalá, že zásadně podcenila nošení roušek, které jsou povinné až od minulého týdne a pouze v obchodech, a že nepomáhá finančně lidem, které pandemie připravila o práci, ukazují průzkumy veřejného mínění, že větší část společnosti je s postupem vlády spokojená.
Situaci na maďarském venkově popsal Reportérům ČT hungarolog Robert Pejša, který žije s rodinou na východě Maďarska v menším městě Satorajaujhely.
„Od šesti od rána do patnácté hodiny odpolední si nakoupíte a můžete si zajít třeba k holiči, samozřejmě po předběžné domluvě, můžete si zajít na kosmetiku. Zostřený režim tady není, byl tady přes Velikonoce. U nás to vypadalo tak, že celé město bylo uzavřené policií,“ přiblížil Pejša.
„Během dvou víkendů, včetně Velikonoc, mohly obce a radnice uplatnit přísnější opatření pro místní obyvatele, než jsme zavedli v celé zemi,“ dodal k tomu vládní mluvčí Kovacs. Starostové si třeba mohli dobrovolně zavolat na pomoc policii či armádu.
Dva pohledy na angažmá armády
Povinně ale muselo vojáky přijmout do vedení 140 strategických podniků a několik nemocnic, což je další z kroků maďarské vlády, které světový tisk komentoval negativně.
„Armáda má být spojkou mezi těmi firmami, státními podniky i soukromými firmami, které byly vytipovány nejvyššími politickými místy. Nic více, nic méně v tom není,“ uklidňuje hungarolog Pejša.
Podle Gála chovají Maďaři armádu ve velké úctě, takže její nasazení nevnímají zdaleka tak kontroverzně jako v západní Evropě. Problém ale vidí ve způsobu nasazení, který vnímá jako demonstraci síly. „Objevily se tam najednou na ulicích tanky, ozbrojené transportéry. Nevím, co tam hledají.“
Tanky i vojáci sice z ulic zmizely, v případě podniků, které armáda dostala pod kontrolu, ale může podle Gála hrozit i zestátnění. Jako příklad uvádí vojenský dohled v soukromé továrně na výrobu papíru. „Já předpokládám, že to vrátí. Ale člověk neví, co bude potom, až bude po koronaviru.“
Brusel: Zatím je vše v pořádku
Navzdory ostrým výtkám ze strany Evropské unie, volání po sankcích proti Maďarsku i vyloučení strany Fidesz z Evropské lidové strany, nakonec nic z hrozeb Evropa nesplní. Po několika týdnech zkoumání koronavirového zákona došla Evropská komise k závěru, že není v rozporu s evropským právem ani demokratickými principy.
„Zatím nikoliv, protože zatím Maďarsko nepřijalo takový dekret, který by odporoval evropským právním předpisům,“ potvrdila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
„Ze strany paní Jourové jde o velmi střízlivý a zdravý přístup, což je velmi osvěžující hlas mezi všemi obviněními a falešnými zprávami o naší zemi,“ uvítal stanovisko EK mluvčí maďarské vlády Kovacs.
Maďarsko dostane víc peněz než Itálie
Také se ukazuje, že Maďarsko bude jedním z největších příjemců pomoci ze záchraného balíčku evropských veřejných investic na zmírnění následků koronavirové pandemie. Maďaři získají 5,6 miliardy eur (152 miliard korun), tedy dvakrát víc, než například Itálie.
Nejde totiž o hotovost, ale o nevyčerpané investice z evropských strukturálních a investičních fondů za minulý rok. Místo, aby je státy vracely, můžou si je nechat na pomoc v boji s koronavirem.
Podle Gála však Orbán tvrdí, že Maďarsko nedostane z Bruselu nic. „On to takhle denně prezentuje. Jsou velké polemiky kolem toho. (Orbán) říká: Evropa nám to dluží, Evropa by nám to stejně dala,“ popisuje jednání maďarského premiéra.
„Se všemi penězi Evropské unie, které v posledním desetiletí zaplavovaly Maďarsko, dokázala vláda v téměř každé obci udělalat něco dobrého. Lepší chodník, lepší silnici, fontánu… A to Orbánovi hodně pomohlo,“ podotýká novinář Gergely.
Výhody z Investiční iniciativy pro reakci na koronavirus (CRII)
„Koronavirový zákon je zatím nepoužitá zbraň“
Podle Gála jde nyní Orbánovi o všechno. „Myslím si, že to už je vlastně ten stav, kdy si to nemůže dovolit, že by padl,“ domnívá se bývalý ředitel Českého centra v Budapešti.
„Koronavirový zákon je pouhá zbraň, kterou si sestavili, ale ještě nepoužili. Pokud přijde čas, kdy by maďarská vláda potřebovala zvláštní moc, už má zákon, který může v případě takového vývoje použít,“ uzavírá Gergely z nezávislého týdeníku HVG.