Rakousko zavede celostátní lockdown pro neočkované, Nizozemsko čeká částečná uzávěra

Rakousko čeká celostátní lockdown pro lidi, kteří nejsou naočkování proti covidu-19 nebo nemoc neprodělali. Příslušná rozhodnutí budou učiněna v neděli, oznámil kancléř Alexander Schallenberg. V zemi ve čtvrtek přibylo bezmála dvanáct tisíc nově nakažených a zemřelo čtyřicet lidí. Také Slovensko hlásí nejvíc nemocných s covidem od dubna, v nemocnicích je přes dva a půl tisíce lidí a nemocnice na severu země hlásí maximální kapacity na lůžkách s plicní ventilací. Tamní parlament schválil úpravu zákona, který dovoluje zaměstnavatelům zjišťovat, zda jsou jejich pracovníci naočkovaní proti covidu-19 nebo nemoc prodělali. Nizozemsko čeká třítýdenní částečná uzávěra. Omezí se otevírací doba obchodů a restaurací i soukromé návštěvy.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.

Kvůli sílící epidemii čeká Rakousko radikální krok: lidé bez očkování nebo dokladu o prodělání nemoci covid-19 by ze svých domovů mohli vycházet jen v nejnutnějších případech. O zavedení opatření rozhodne vláda v neděli.

Schallenberg upřesnil, že neočkovaní budou moci z domova odejít do práce, na nákup nezbytně nutných věcí a na zdravotní procházky. Policie bude kontrolovat namátkově. „Nežijeme přeci v žádném policejním státě,“ podotkl.

Zpřísněná opatření pro lidi, kteří nejsou očkovaní, přitom v zemi platí už teď - nemohou navštěvovat třeba restaurace nebo některé služby. Podobná pravidla platí i v některých spolkových zemích sousedního Německa.

Zavést takto cílená opatření se doposud chystaly jen Horní Rakousy sousedící s Jihočeským krajem. Epidemická situace v této spolkové zemi je nejhorší v celém Rakousku, připadá na ni asi čtvrtina nakažených.

obrázek
Zdroj: ČT24

Rakousko nyní registruje vůbec nejvyšší přírůstky nakažených od začátku epidemie. V nemocnicích nyní leží 2294 pacientů s koronavirovou infekcí, z toho 436 na jednotkách intenzivní péče.

Za zhoršující se epidemické situace začínají ve Vídni adventní trhy, platí na nich ovšem přísná hygienická opatření. Ke stánkům s dárky a občerstvením mohou jen zákazníci, kteří jsou očkovaní nebo se nedávno z covidu-19 uzdravili. Loni se obyvatelé rakouské metropole museli kvůli pandemii bez tradičních vánočních trhů obejít.

Zaměstnavatelé na Slovensku budou moct kontrolovat očkování svých pracovníků

Slovenský parlament v pátek schválil předlohu zákona, podle které mají tamní úřady možnost nařídit firmám a jiným podnikatelům, aby vstup zaměstnanců či zákazníků do svých provozů podmínili zejména covidovým certifikátem, tedy potvrzením o očkování proti covidu-19, o prodělání této nemoci nebo o negativním testu na koronavirus. 

V případě, že takzvaný covidpass mít nebudou, tak po nich zaměstnavatel bude dvakrát týdně žádat negativní test. Pokud zaměstnanec v době nařízených opatření nepředloží covidový certifikát a ani nevyužije dodatečnou možnost bezplatně se u zaměstnavatele otestovat, nedostane se na pracoviště a zaměstnavatel mu nebude muset za toto období vyplatit mzdu. To se bude vztahovat také na policisty či vojáky.

Současně s tímto zpřísněním pravidel představitelé vlády již dříve ohlásili, že například restaurace a ubytovací zařízení v epidemií nejvíce zasažených okresech budou moci poskytovat služby jen očkovaným zákazníkům.

8 minut
SR: nejvíce hospitalizovaných s covidem od dubna
Zdroj: ČT24

Nově budou za urážky či znevažování zdravotníků hrozit pokuty do 1500 eur (v přepočtu to je zhruba 37 900 korun). Opatření sněmovna schválila poté, co zdravotníci čelili protestům či výhrůžkám od lidí, kteří nesouhlasí s podáváním vakcín proti covidu-19.

O příslušné změně zákona rozhodla Slovenská národní rada. Opatření by měla po podpisu prezidentky platit v řádu dní. Reagují tak na zvyšující se počet případů koronaviru. Už padly rekordy denních přírůstků z předchozí vlny, tento týden to bylo přes sedm tisíc případů.

V nemocnicích je víc než dva a půl tisíce lidí. Podle zdravotníků už nemocnice na severu země přesáhly maxima z druhé vlny. V Žilinském kraji jsou plná všechna lůžka s plicní ventilací.  

V uplynulých týdnech na Slovensku stoupl zájem o očkování, v němž země značně zaostává za průměrem EU. Vyplývá to z údajů národního centra zdravotnických informací. 

Alespoň první dávku některé z vakcín proti covidu-19 dostalo na Slovensku podle webu ourworldindata.org zhruba šestačtyřicet procent obyvatel, v průměru za celou Evropskou unii tento podíl činí až přibližně sedmdesát procent. Dokončené očkování má na Slovensku necelých třiačtyřicet procent obyvatelstva, průměr za celou EU je šestašedesát procent.

Německo vrací testy zdarma, odborníci chtějí návrat restrikcí

O zpřísnění uvažuje i Německo. Za čtvrtek zaznamenalo přes 48 tisíc nových případů, což je o zhruba dva tisíce méně než dosavadní maximum z předchozího dne. Vyplývá to ze statistik Institutu Roberta Kocha (RKI), podle kterého v zemi již pátý den za sebou dosáhla vrcholu takzvaná sedmidenní incidence. 

Ministr zdravotnictví Jens Spahn ve středu oznámil, že od víkendu budou znovu k dispozici testy na koronavirus zdarma. Po tom volali odborníci, podle kterých se ukázalo, že povinnost platit za testy platící od října nemotivuje lidi ve zvýšené míře k očkování. 

Institut, který je hlavním německým úřadem pro potírání infekcí, zároveň vzhledem k síle čtvrté vlny v Německu vyzývá k navrácení přísných protiepidemických opatření. Podle šéfa RKI Lothara Wielera je „pět minut po dvanácté“ a vyzval ke zrušení velkých akcí, kterým se podle něj měli kvůli nutnému omezení nezbytných kontaktů obyvatelé vyhnout. 

K razantnímu kroku už přistoupilo hlavní město Berlín, ve kterém budou od 15. listopadu mít povolen vstup do restaurací, kin, divadel, muzeí nebo galerií jen očkovaní nebo zotavení po covidu-19. V Berlíně se bez očkování nebo certifikátu o prodělání nemoci nikdo nově nedostane ani do saun, heren nebo zoologických zahrad. Výjimku z takzvaného 2G pravidla budou mít lidé mladší 18 let, kterým bude stačit prokázat se negativním testem. 

Nizozemsko zavede na tři týdny částečný lockdown

Nizozemsko o víkendu zavede první částečnou uzávěru v západní Evropě od léta. K restrikcím přistoupil kabinet premiéra Marka Rutteho kvůli novému rozmachu koronavirové nákazy.

Bary, restaurace a supermarkety budou muset zavřít nejpozději v osm večer. Obchody, které neprodávají základní zboží nebo třeba provozovny služeb jako kadeřnictví, by od soboty měly zavírat již v šest večer. Opatření by měla trvat aspoň tři týdny.

S okamžitou platností se také mají omezit soukromé návštěvy v domácnostech tak, že najednou smějí přijít nanejvýš čtyři další osoby. Vláda zároveň obyvatele vyzvala k tomu, aby co nejvíce pracovali z domova. Na sportovních utkáních bude v nadcházejících týdnech platit zákaz přítomnosti diváků.

Premiér Rutte naznačil, že po třítýdenním období restrikcí nejspíš vláda přistoupí k tomu, že zpřísní pravidla pro lidi bez očkování.

Už od minulého týdne je znovu povinné nosit roušky na veřejných místech, jako jsou obchody, knihovny, nádraží, nemocnice a univerzity. Přibylo také míst, kde je třeba se prokázat takzvaným covidpasem. Dříve byl potřeba například při návštěvě restaurací, barů, kin, divadel nebo sportovních zápasů, od 6. listopadu jde i o terasy restaurací, muzea nebo posilovny.

Přestože míra proočkovanosti dospělých v Nizozemsku činí zhruba pětaosmdesát procent, část nemocnic musela omezit běžnou péči, aby se mohla věnovat pacientům s covidem. Třetí posilující dávka vakcíny byla v zemi zpřístupněna malé skupině s oslabenou imunitou a od prosince ji budou moci dostat lidé od osmdesáti let. 

Zhruba šestapadesát procent lidí, kteří s covidem-19 leželi v nemocnici, nemělo buď žádné, nebo jen částečné očkování. Mezi pacienty na jednotkách intenzivní péče bylo toto číslo výrazně vyšší, žádnou nebo jen částečnou vakcinaci mělo sedmdesát procent z nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...