Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, kterým zrušil zákaz dodat Íránu moderní systém protivzdušné obrany S-300. Írán v roce 2007 uzavřel s Ruskem kontrakt na dodávku několika baterií S-300PMU-1, v roce 2010 ale prezident Dmitrij Medvěděv pod tlakem Západu vývoz raket zakázal. Putin nyní podle analytiků otevřel dveře vývozu zbraní, které by výrazně zlepšily íránskou obranyschopnost. Dodávku protiraketového systému Íránu už kritizovaly Spojené státy i Izrael.
Západní společenství v minulosti zavedlo proti Teheránu sankce v obavě z vývoje jaderné zbraně. Nedávno však světové velmoci a Írán dospěly k prozatímní dohodě o omezení íránského jaderného programu.
Lavrov: Teherán potřebuje S-300 na svou obranu; nikoho neohrozí
Vzhledem k tomuto pokroku není podle šéfa ruské diplomacie už zákazu zapotřebí. „V dané etapě nezbytnost takového embarga, a to dobrovolného ruského embarga, úplně odpadla,“ prohlásil Sergej Lavrov. Prý žádná rezoluce OSN vývoz protileteckých zbraní do Íránu neomezuje. „S-300 je čistě obranná zbraň, která neohrožuje žádnou zemi v regionu, samozřejmě včetně Izraele,“ ujistil ruský ministr. Podle něj je pořízení si moderní protivzdušné obrany pro Írán velice aktuální, jak tomu svědčí vývoj v Jemenu, kde jsou tamní šíitští povstalci terčem náletů koalice sunnitských států.
„Tato zakázka ukazuje politickou vůli představitelů obou zemí rozvíjet a podporovat spolupráci ve všech oblastech,“ reagoval íránský ministr obrany Hosejn Dehkán s důrazem na regionální stabilitu a bezpečnost.
O situaci v regionu dnes Lavrov telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Johnem Kerrym. Podle mluvčího Bílého domu Josha Earnesta dal Kerry v rozhovoru najevo nesouhlas USA s vývozem protivzdušného systému. Earnest naznačil, že krok Moskvy by mohl ohrozit plány na zrušení sankcí vůči Íránu v rámci konečného ujednání o jeho jaderném programu. Jednota a součinnost se zeměmi, jako je Rusko, jsou podle mluvčího zásadní pro úspěch jednání.
Putinovo rozhodnutí okamžitě kritizoval Izrael. Izraelský ministr mezinárodních vztahů Juval Steinic označil chystanou dodávku za „přímý výsledek legitimity dané Íránu připravovanou dohodou“ o jeho jaderném programu a „důkazem toho, že hospodářský růst navazující na zrušení (mezinárodních) sankcí využije Írán k tomu, aby se ozbrojil, a ne pro blaho íránského lidu“.
Írán by se mohl dočkat systému až za rok a půl
Podle agentury Interfax je prý možné, že S-300 budou dodány Íránu v jiné variantě, protože předchozí kontrakt nebyl jen pozastaven, ale zrušen: zákazníkovi byly vráceny předem zaplacené peníze a samy zbraně rozebrány.
Splnění nového kontraktu by prý mohlo trvat i rok a půl. Armádní generál Jurij Jakubov ale již prohlásil, že „ministerstvo obrany operativně splní prezidentův pokyn, bude-li přijato politické rozhodnutí dodat Íránu S-300 z výzbroje ruských ozbrojených sil“.
V ruském tisku se již dříve objevily zprávy, že Moskva prý nabízí Teheránu namísto S-300 obdobný protiletecký raketový systém Antej-2500. Tyto rakety mají ve srovnání s S-300 kratší dolet a nižší rychlost, ale jsou považovány za účinnou zbraň proti nepřátelským letadlům a řízeným střelám. Tyto zprávy ale Kreml popíral.
Podle dostupných údajů je systém S-300PMU1 vybaven modernějším radiolokátorem PN64, který je schopen zjistit i malé cíle. Dálkový dosah raket je 150 kilometrů a výškový 27 kilometrů. Raketa je také schopna zasáhnout cíle pohybující se v nízkých výškách na vzdálenost až 30 kilometrů.
