Lausanne – Dílčí cíl je v Lausanne hotov, hlásí vrcholní diplomaté, kteří už tři dny nepřetržitě domlouvají budoucí podobu íránského jaderného programu. Cílem je zamezit, aby tamní výzkum nebyl zneužit k výrobě jaderné bomby. Podle aktuálních zdrojů jednání Íránu a dalších šesti mocností „dospělo k řešení“. To v praxi znamená pokračování rozhovorů do konce června, a to v mnohem slibnější atmosféře než před několika týdny.
Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf průlom v rozhovorech oznámil na Twitteru. O hodinu později v doprovodu dalších diplomatů už mluvil před novináři. „Zavázali jsme se, že naše úsilí dokončíme do 30. června,“ zmínila unijní ministryně zahraničí Federica Mogheriniová.
Mocnosti tak nyní mají ještě čtvrt roku na sepsání konkrétní písemné dohody, dnešek je ale příslibem, že ji budou rýsovat společným perem. Základní obrysy íránského jádra v příštích letech má lemovat jednoduché pravidlo: Írán sníží zásoby uranu a umožní Západu přísné kontroly výměnou za postupné rušení hospodářských sankcí.
Západ bude především zajímat to, zda Írán udrží jaderný výzkum výhradně pro účely energetiky či vědy, nikoliv vojenství. Opakovaně totiž čelí kritice za snahu vytvořit atomové zbraně. Přelomová dohoda má – podle představ světa – udržet tyto choutky na uzdě. Samotný Írán nařčení o vývoji jaderných pum odmítá.
I když politici v Lausanne zatím hovoří o shodě velmi obecně, média už nyní získala od diplomatických zdrojů některé další podrobnosti: Írán se například musí zavázat, že sníží současné zásoby obohaceného uranu o dvě třetiny. Zbylá část by měla být rozředěna nebo odvezena do zahraničí. Na respektování tohoto pravidla chce přitom Západ dohlížet minimálně deset let.
Kromě samotné suroviny by šíitská země měla omezit také jaderné technologie – konkrétně nestavět žádná nová zařízení na obohacování uranu po dobu 15 let. Z počtu stávajících 19 tisíc instalovaných centrifug, které se k obohacování uranu používají, jich pro příště nechá v provozu 6104. Na základní pravidla má po dobu 25 let také přihlížet Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
- Právě na tajné íránské obohacování uranu, což je klíčový proces pro výrobu jaderné zbraně, upozornila mezinárodní inspekce v roce 2003.
To vše zřejmě bude Írán ochoten podstoupit kvůli jedinému – zbavit zemi ekonomických a obchodních pout ze strany Západu. Například do EU aktuálně Írán nemůže dovážet zemní plyn a dveře má přivřené také v oblasti obchodu a financí. Už v předchozích sankcích Unie zacílila hlavně na ropný export a přístup k mezinárodní bankovní síti.
Na sankční listině jsou aktuálně desítky íránských společností včetně íránské centrální banky, ministerstev energetiky a ropného průmyslu nebo íránské ropné společnosti Nioc a jejích poboček.
S Íránem dlouhodobě vyjednává šest zemí - USA, Rusko, Francie, Británie, Čína a Německo. „Dosáhli jsme historického porozumění s Íránem, které, pokud se zcela naplní, Íránu zabrání získat jadernou zbraň. Pokud toto rámcové ujednání povede ke konečné dohodě, stane se naše země, naši spojenci a svět bezpečnějším. Je to dobrá dohoda,“ řekl americký prezident Barack Obama v úvodu pětadvacetiminutového vystoupení před Bílým domem. Pokud Írán své závazky ukončí, se znovuzavedením sankcí prý Západ nebude váhat.
Íránský jaderný program je předmětem diskusí už od roku 2005, kdy se případem začala zabývat Rada bezpečnosti OSN. Postupně na Írán uvalila řadu sankcí a rezolucí vyžadujících zastavení jaderného programu. Rozhovory s Teheránem, v nichž se Washington výrazně angažuje, nyní vrcholí. Výměnou za omezení jaderného programu nabízí Západ zmírnění či dokonce zrušení protiíránských sankcí, které v kombinaci s cenou ropy výrazně poškozují tamní ekonomiku.
