Moskva odmítá provést kroky, kterými americký prezident Joe Biden podmínil jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, informoval v pátek podle agentury Interfax Kreml. Biden ve čtvrtek sdělil, že by s Putinem hovořil jen tehdy, pokud by šéf Kremlu prokázal úmysl válku na Ukrajině ukončit. Ruský prezident naopak hovořil s německým kancléřem. Tomu popsal, za co všechno v jeho očích může Západ.
„Co v podstatě řekl prezident Biden? Řekl, že jednání budou možná jedině poté, co Putin z Ukrajiny odejde,“ okomentoval Bidenovy podmínky ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov.
„To nepřichází v úvahu, speciální vojenská operace pokračuje,“ zdůraznil mluvčí. Jako „speciální vojenskou operaci“ Rusko označuje svou invazi na Ukrajinu.
Biden ve čtvrtek před novináři prohlásil, že s ruským prezidentem by se k jednání sešel jen po konzultacích v rámci Severoatlantické aliance ve chvíli, kdy by dal šéf Kremlu jasně najevo úmysl ruskou agresi na Ukrajině ukončit. Biden dodal, že Putin to zatím neudělal.
Putin: Podpora Ukrajiny ze strany Západu je destruktivní
Ruský vůdce rovněž prohlásil v telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem, že raketové útoky na ukrajinskou infrastrukturu jsou „vynucená a nevyhnutelná“ reakce na provokace Ukrajiny.
Šéf Kremlu dále označil západní podporu Kyjevu za „destruktivní“ a vyzval Berlín, aby přehodnotil svůj přístup. Vyplývá to z pátečního prohlášení, které k telefonátu státníků vydal Kreml. Scholz podle svého mluvčího vyzval Putina, aby co nejdříve našel diplomatické řešení války a stáhl z ukrajinského území ruské jednotky. Rusko letos vojensky napadlo Ukrajinu 24. února.
Putin si podle prohlášení Scholzovi stěžoval na „destruktivní“ linii západních států, včetně Německa, které „pumpují zbraně kyjevskému režimu“ a cvičí ukrajinskou armádu. „To vše, stejně jako rozsáhlá politická a finanční podpora Ukrajiny, vede Kyjev k tomu, že zcela odmítá myšlenku jakýchkoliv jednání,“ píše se v prohlášení k telefonátu mezi Putinem a Scholzem. Kyjev dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské invazní síly zcela stáhnou z Ukrajiny.
Útok na Kerčský most byl podle šéfa Kremlu provokací
„Kancléř odsoudil zejména ruské nálety na civilní infrastrukturu na Ukrajině a zdůraznil odhodlání Německa podpořit Ukrajinu při zajišťování její obranyschopnosti proti ruské agresi,“ uvedl podle Reuters Scholzův mluvčí k telefonátu státníků.
Vladimir Putin podle ruského prohlášení tvrdil, že ruské ozbrojené síly se dlouho „zdržovaly“ útoků na některé cíle na Ukrajině, ale ty se staly „vynucenou a nevyhnutelnou reakcí na provokativní útoky Kyjeva proti ruské civilní infrastruktuře“. Zmínil přitom Kerčský most, který spojuje ruskou pevninu s ukrajinským poloostrovem Krym, jenž Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014.
Stavbu poničil mohutný výbuch na začátku října, což ztížilo pohyb a zásobování ruských jednotek na jihu Ukrajiny. Moskva z exploze obvinila ukrajinské tajné služby a výrazně zintenzivnila vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i civilní cíle. Kyjev oficiálně zodpovědnost za čin odmítá.
Útoky na Nord Stream jsou dosud nevyšetřené
Podle šéfa Kremlu je zapotřebí také transparentně vyšetřit okolnosti útoků na plynovody Nord Stream, přičemž vyšetřování by se měli účastnit i Rusové. Na dvojici plynovodů spojujících po dně Baltského moře Rusko a Německo se v září objevilo několik průrev.
Švédské vyšetřování došlo k tomu, že byly výsledkem sabotáže, Dánsko zase k tomu, že je způsobily mohutné exploze. Někteří evropští politici vyjádřili přesvědčení, že za poškozením plynovodů stála Moskva. Ta to odmítla a ze sabotáže obvinila Británii.
Agentura TASS poznamenala, že Scholz s Putinem předtím hovořil naposledy 13. září. Podle Scholzova mluvčího tentokrát spolu státníci mluvili zhruba hodinu a shodli se, že zůstanou v kontaktu.
