Moskva odmítá provést kroky, kterými americký prezident Joe Biden podmínil jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, informoval v pátek podle agentury Interfax Kreml. Biden ve čtvrtek sdělil, že by s Putinem hovořil jen tehdy, pokud by šéf Kremlu prokázal úmysl válku na Ukrajině ukončit. Ruský prezident naopak hovořil s německým kancléřem. Tomu popsal, za co všechno v jeho očích může Západ.
Putin odmítl jednání s Bidenem. V hovoru se Scholzem obvinil Západ z mnoha údajných křivd
„Co v podstatě řekl prezident Biden? Řekl, že jednání budou možná jedině poté, co Putin z Ukrajiny odejde,“ okomentoval Bidenovy podmínky ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov.
„To nepřichází v úvahu, speciální vojenská operace pokračuje,“ zdůraznil mluvčí. Jako „speciální vojenskou operaci“ Rusko označuje svou invazi na Ukrajinu.
Biden ve čtvrtek před novináři prohlásil, že s ruským prezidentem by se k jednání sešel jen po konzultacích v rámci Severoatlantické aliance ve chvíli, kdy by dal šéf Kremlu jasně najevo úmysl ruskou agresi na Ukrajině ukončit. Biden dodal, že Putin to zatím neudělal.
Putin: Podpora Ukrajiny ze strany Západu je destruktivní
Ruský vůdce rovněž prohlásil v telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem, že raketové útoky na ukrajinskou infrastrukturu jsou „vynucená a nevyhnutelná“ reakce na provokace Ukrajiny.
Šéf Kremlu dále označil západní podporu Kyjevu za „destruktivní“ a vyzval Berlín, aby přehodnotil svůj přístup. Vyplývá to z pátečního prohlášení, které k telefonátu státníků vydal Kreml. Scholz podle svého mluvčího vyzval Putina, aby co nejdříve našel diplomatické řešení války a stáhl z ukrajinského území ruské jednotky. Rusko letos vojensky napadlo Ukrajinu 24. února.
Putin si podle prohlášení Scholzovi stěžoval na „destruktivní“ linii západních států, včetně Německa, které „pumpují zbraně kyjevskému režimu“ a cvičí ukrajinskou armádu. „To vše, stejně jako rozsáhlá politická a finanční podpora Ukrajiny, vede Kyjev k tomu, že zcela odmítá myšlenku jakýchkoliv jednání,“ píše se v prohlášení k telefonátu mezi Putinem a Scholzem. Kyjev dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské invazní síly zcela stáhnou z Ukrajiny.
Útok na Kerčský most byl podle šéfa Kremlu provokací
„Kancléř odsoudil zejména ruské nálety na civilní infrastrukturu na Ukrajině a zdůraznil odhodlání Německa podpořit Ukrajinu při zajišťování její obranyschopnosti proti ruské agresi,“ uvedl podle Reuters Scholzův mluvčí k telefonátu státníků.
Vladimir Putin podle ruského prohlášení tvrdil, že ruské ozbrojené síly se dlouho „zdržovaly“ útoků na některé cíle na Ukrajině, ale ty se staly „vynucenou a nevyhnutelnou reakcí na provokativní útoky Kyjeva proti ruské civilní infrastruktuře“. Zmínil přitom Kerčský most, který spojuje ruskou pevninu s ukrajinským poloostrovem Krym, jenž Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014.
Stavbu poničil mohutný výbuch na začátku října, což ztížilo pohyb a zásobování ruských jednotek na jihu Ukrajiny. Moskva z exploze obvinila ukrajinské tajné služby a výrazně zintenzivnila vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i civilní cíle. Kyjev oficiálně zodpovědnost za čin odmítá.
Na Kerčský most se po výbuchu v omezeném množství vrátily vlaky a auta
Útoky na Nord Stream jsou dosud nevyšetřené
Podle šéfa Kremlu je zapotřebí také transparentně vyšetřit okolnosti útoků na plynovody Nord Stream, přičemž vyšetřování by se měli účastnit i Rusové. Na dvojici plynovodů spojujících po dně Baltského moře Rusko a Německo se v září objevilo několik průrev.
Švédské vyšetřování došlo k tomu, že byly výsledkem sabotáže, Dánsko zase k tomu, že je způsobily mohutné exploze. Někteří evropští politici vyjádřili přesvědčení, že za poškozením plynovodů stála Moskva. Ta to odmítla a ze sabotáže obvinila Británii.
Agentura TASS poznamenala, že Scholz s Putinem předtím hovořil naposledy 13. září. Podle Scholzova mluvčího tentokrát spolu státníci mluvili zhruba hodinu a shodli se, že zůstanou v kontaktu.