Proti Trumpovi se ozval i Obama. S diskriminací lidí podle víry „zásadně nesouhlasí"

Bývalý americký prezident Barack Obama vyjádřil zásadní nesouhlas s diskriminací lidí podle jejich náboženského přesvědčení. Exprezident je podle svého mluvčího potěšen politickou aktivitou občanů po celé zemi. Někdejší šéf Bílého domu reagoval na páteční dekret svého nástupce Donalda Trumpa, který pozastavil imigrační programy a zakázal vstup do země občanům sedmi muslimských zemí.

Obama „zásadně nesouhlasí s kroky, které vedou k diskriminaci lidí kvůli jejich víře a náboženství,“ prohlásil mluvčí Kevin Lewis. Bývalý prezident je zároveň potěšen „rozsahem aktivity, která je patrná v komunitách po celé zemi“.

„Lidé využívající ústavního práva na shromažďování se organizují a prostřednictvím svých volených zástupců o sobě dávají vědět. To přesně očekáváme v okamžiku, kdy jsou americké hodnoty ohroženy,“ prohlásil s odvoláním na Obamova slova jeho mluvčí.

Vyjádření bývalého prezidenta ke krokům svého nástupce tak krátce po odchodu z úřadu je velice neobvyklé. Obama přitom avizoval, že se po odchodu z Bílého domu minimálně do konce roku stáhne z veřejného života. Hovořit do aktuálních událostí chtěl jen v případě „ohrožení demokratických zásad“.

Nahrávám video

Na Trumpovo páteční rozhodnutí zakázat vstup do USA obyvatelům sedmi muslimských zemí a přerušit přijímání uprchlíků se nabalují další a další nesouhlasné reakce.

Nevoli vůči tomuto kroku vyjádřilo také několik desítek amerických kariérních diplomatů z celého světa. Svou formální kritiku poslali vysokým úředníkům ministerstva zahraničí prostřednictvím vnitřního komunikačního kanálu.

Washington chce prezidenta žalovat

Zatímco představitelé Evropské unie či Británie se pokoušejí vyjasnit otázky kolem cest lidí mířících do USA, německá kancléřka Angela Merkelová Trumpův krok rázně odsoudila.

Stát Washington už oznámil, že kvůli kritizovanému dekretu bude prezidenta žalovat. Žalobu jsou připraveny podpořit i společnosti Amazon.com Inc. a Expedia Inc. Trumpovo nařízení vyvolalo odpor i v pověstném Silicon Valley, kde sídlí počítačoví, elektroničtí a internetoví giganti jako Apple, Microsoft, Google, Facebook, Airbnb nebo Netflix, kteří zaměstnávají tisíce zahraničních inženýrů.

Nahrávám video

Trump na 120 dní pozastavil program přijímání uprchlíků, do odvolání zakázal vstup do USA migrantům ze Sýrie a na 90 dnů zakázal vstup občanům dalších zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu, tedy Iráku, Íránu, Libye, Somálska, Súdánu a Jemenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 5 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 9 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.