Protestující v Bejrútu zaútočili na několik ministerstev. Na útěku před demonstranty zemřel policista

Demonstranti v libanonském hlavním městě Bejrútu v sobotu vzali útokem budovy ministerstev a poškodili kanceláře Sdružení libanonských bank. Na bejrútském náměstí Mučedníků se podle agentury Reuters shromáždil dav čítající asi deset tisíc lidí. Policie proti nespokojencům použila slzný plyn. Podle sdělení mluvčího policie přišel o život jeden strážce zákona. Libanonský Červený kříž uvedl, že 55 lidí skončilo v nemocnici. Premiér Hasan Dijáb oznámil, že jedinou cestou z nynější krize je vyhlásit předčasné volby. Libanonci v metropoli demonstrují po úterním ničivém výbuchu v tamním přístavu.

Neštěstí v přístavu si vyžádalo životy nejméně 158 lidí a dalších šest tisíc bylo zraněno. Kolem 300 tisíc lidí přišlo o domov. Mnozí Libanonci tvrdí, že výbuch a jeho okolnosti odrážejí neschopnost a rozsáhlou korupci vládnoucích elit.

O život během protestů přišel policista poté, co spadl do výtahové šachty, když utíkal před demonstranty, uvedl podle Reuters jeho kolega. Desítky demonstrantů pronikly do budovy ministerstva zahraničí, kde zapálili portrét prezidenta Michela Aúna.

„Zůstaneme tu. Vyzýváme všechny Libanonce, aby okupovali ministerstva,“ řekl jeden demonstrant do megafonu. Mezi demonstranty byli i veteráni. Jedna žena sdělila britskému kanálu BBC, že proniknout do ministerstva bylo snadné, jelikož bylo poškozeno při výbuchu. 

Na náměstí Mučedníků někteří z tisíců demonstrantů házeli kameny. Policie použila slzný plyn proti skupině, která se pokusila překonat zátarasy v ulici vedoucí k budově parlamentu. Policie také patrně použila gumové projektily a Reuters sdělila, že někdo na místě střílel ostrými náboji.

Podle televizních záběrů demonstranti vzali útokem také ministerstva energetiky a ekonomiky. Na protest dohlíželi i vojáci se samopaly. Vláda totiž po výbuchu vyhlásila v hlavním městě dvoutýdenní výjimečný stav. 

Část společnosti si přeje mezinárodní vyšetřování

Demonstranti tvrdí, že politici by měli být potrestáni za nedbalost, která podle nich byla příčinou mohutného výbuchu, a vyzvali vládu k demisi. Dosud se uvádělo, že výbuch byl pravděpodobně následek požáru, jenž vznikl v blízkosti skladu s 2750 tunami dusičnanu amonného, který tam byl neprofesionálně uskladněn šest let od zabavení z lodi ruského podnikatele.

Prezident Aún v pátek řekl, že se musí zjistit, zda šlo o nehodu, nebo zda výbuch nemohl způsobit vnější zásah. Odmítl ovšem výzvy k mezinárodnímu vyšetřování. Současné protesty jsou největší od loňského října, kdy tisíce lidí vyšly do ulic na protest proti korupci a špatné ekonomické situaci a přiměly tehdejšího premiéra Saada Harírího rezignovat.

Premiér Hasan Dijáb v sobotu večer oznámil, že požádá o uspořádání předčasných parlamentních voleb. „Z této krize se bez předčasných parlamentních voleb nemůžeme dostat,“ uvedl a doplnil, že on sám za hluboké ekonomické a politické problémy země nemůže. Také řekl, že je připraven ve funkci zůstat další dva měsíce, aby umožnil politikům spolupracovat v zavádění strukturálních reforem.

Střet protestujících s libanonskou policií
Zdroj: Hassan Ammar/ČTK

 Ve čtvrtek Bejrút navštívil francouzský prezident Emmanuel Macron. Řada lidí sdělila, že je nepřekvapilo, že Macron šel i do zdevastovaných částí města, zatímco libanonští politici se tam neodvážili. „Doufám, že kontrolu nad námi prostě převezme jiná země. Naši lídři jsou zkorumpovaná banda,“ uvedla psycholožka Maryse Hayeková, jejíž rodiče při výbuchu přišli o dům.

Macron při své návštěvě Bejrútu slíbil rozzlobeným davům, že se peníze na pomoc Libanonu nedostanou do zkorumpovaných rukou. Francie spolu s OSN v neděli uspořádá online dárcovskou konferenci pro Libanon. Účast již přislíbil mimo jiné americký prezident Donald Trump.

Česko a ostatní státy přispěchaly na pomoc

Podle dosavadních odhadů libanonských úřadů mohl výbuch způsobit škody za až patnáct miliard dolarů. Hluboce zadlužený Libanon, který byl již před výbuchem a koronavirem v hluboké ekonomické krizi, by však takovou částku sám zaplatit nemohl. Francie a další státy včetně ČR bezprostředně po explozi přispěchaly Libanonu na pomoc, do země vyslaly letouny s potravinovou pomocí, lékařským vybavením čí pátrací týmy.

Z České republiky do Libanonu ve středu přiletěly čtyři desítky specialistů z týmu USAR, kteří jsou cvičení na vyprošťování lidí z trosek. Ve skupině jsou také kynologové se psy, statik či lékař. V sobotu český tým stejně jako další na pokyn libanonské armády pátrání přerušil kvůli zhoršené bezpečnostní situaci. Ta patrně souvisela s již dříve avizovanou demonstrací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 51 mminutami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 3 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 5 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 12 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 13 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 19 hhodinami
Načítání...