Převrat v Burkině Faso: Moci se ujala prezidentská stráž

Elitní Prezidentská speciální jednotka (RPS) podporující svrženého autoritářského prezidenta Blaise Compaorého ve středu v Burkině Faso zajala prozatímní vůdce země - prezidenta Michela Kafanda a premiéra Isaaca Zidu - a dva ministry. Novým prozatímním vůdcem země se v televizním projevu prohlásil generál Gilbert Diendéré. RPS vyhlásila zákaz nočního vycházení, zavřela hranice a oznámila, že rozpouští státní instituce a připraví volby. V hlavním městě vypukly nepokoje, které si vyžádaly tři mrtvé a nejméně 60 zraněných. Svět situaci v zemi sleduje se znepokojením.

Burkina Faso procházela od loňské rezignace Compaorého přechodným obdobím a měla dočasně ustavené instituce. Úkolem Kafanda a dočasné vlády bylo přivést zemi k volbám a stabilizovat ji. Volby se měly konat 11. října. Dočasná vláda před třemi dny ohlásila, že hodlá elitní jednotku, která byla oporou Compaorého vlády, rozpustit. Compaoré za nynějším pučem prý ale nestojí, sdělil Diendéré zahraničním sdělovacím prostředkům.

„Národní rada demokracie ukončila přechodný režim, jehož prezident odstoupil ze své funkce. Přechodná vláda i přechodná národní rada jsou rozpuštěny. Sestavuje se vláda, která zorganizuje celonárodní volby, jež situaci uklidní,“ prohlásil v televizi podplukovník Mamadou Bamba. Kritizoval také nový volební systém, který nedovoluje straně bývalého prezidenta zúčastnit se voleb.

Compaorého elitní jednotka zajala vůdce země, protože nesouhlasila s jejich politikou. Kromě jiného prosadili právě zákon, který vylučoval z voleb Compaorého stoupence. Diendéré, který stanul v čele národní rady pro demokracii, byl za Compaorého vlády náčelníkem generálního štábu armády. Rada uzavřela až do odvolání pozemní a vzdušnou hranici a vyhlásila zákaz vycházení od 19:00 do 6:00 hodin. Kolem prezidentského paláce se objevily zátarasy. Vojáci střelbou do vzduchu rozehnali asi 100 lidí, kteří se shromáždili na hlavním náměstí metropole Ouagadougou. Diendéré řekl, že se jeho jednotka rozhodla jednat, protože se v zemi začala před volbami zhoršovat bezpečnostní situace. Politici, kteří jsou zadržováni ve střeženém domě, budou prý brzo propuštěni.

Předseda národní rady (dočasného parlamentu) Cheriff Sy řekl rozhlasové stanici RFI, že jde zjevně o puč. Vyzval národ, aby se proti této svévoli zmobilizoval. „Přechodné instituce byly jmenovány z vůle lidu a ten určil jejich poslání i dobu trvání. Žádná malá skupinka na tom nic nezmění. V případě nepřítomnosti prezidenta Kafandoa přebírám vedení státu já," řekl Sy.

Svět proti převratu protestuje

Občané vyšli do ulic už ve středu večer a požadovali vydání zajatých politiků. K jejich propuštění vyzvala Africká unie, OSN i Spojené státy. Francie vydala prohlášení, v němž se uvádí, že prezident Hollande „převrat, který se odehrál v Burkině Faso, rozhodně odsuzuje“. „Vyzývá k okamžitému osvobození zadržených osob, k obnově přechodných institucí a volebního procesu,“ stojí v prohlášení. „Spojené státy ostře odsuzují jakýkoli pokus převzít moc neústavními způsoby či řešit vnitřní politické neshody s použitím síly,“ uvedl mluvčí americké diplomacie John Kirby.

Demonstrace v Ouagadougou
Zdroj: Joe Penney/Reuters

Compaoré loni rezignoval pod tlakem nepokojů, které vyvolala jeho snaha zajistit si úřad na další funkční období. Hlavou západoafrické země byl od roku 1987, kdy se k moci dostal během převratu. Násilnosti si před rokem vyžádaly desítky mrtvých. V ulicích hlavního města tehdy zavládl chaos, když dav demonstrantů vnikl do budovy parlamentu a zapálil ji. Vyraboval také státní televizi.

Bývalý prezident je od loňska v exilu v sousedním Pobřeží Slonoviny. Za jeho vlády byla země spolehlivým spojencem Francie a USA v boji proti islámským radikálům. Působí tam 220 francouzských vojenských specialistů, kteří do nejnovějších událostí nijak nezasáhli.

Burkina Faso byla v minulosti francouzskou kolonií a pak také francouzským zámořským územím. Nezávislost získala ještě jako Hornovoltská republika v roce 1960 a od roku 1966 se tam vlády vystřídaly několikrát po převratech. Název Burkina Faso má země od roku 1984.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 14 mminutami

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy, a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
před 14 mminutami

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktorija Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 20 mminutami

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 2 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.