Polsko a Maďarsko zablokovaly unijní rozpočet. Vadí jim podmínka dodržování principů právního státu

Maďarsko a Polsko v pondělí zablokovaly rozpočet Evropské unie na roky 2021 až 2027. Zemím vadí návrh podmínit vyplácení peněz z evropských fondů dodržováním principů právního státu. Maďarsko už dříve pohrozilo, že pokud další unijní země nezmění svůj postoj k pravidlu vlády práva, rozpočet zablokuje. Stejným krokem jako Budapešť pohrozil minulý týden také polský premiér Mateusz Morawiecki.

Veto dvojice členských zemí se vztahuje jak na plánovaný balíček koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionů korun), tak i sedmiletý unijní rozpočet ve výši 1,1 bilionu eur (29 bilionů korun). 

Lídři Maďarska i Polska dávají dlouhodobě najevo, že jim spojení peněz a vlády práva dělá problémy. Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro už dříve prohlásil, že podmínění unijního rozpočtu je navrženo, aby „omezilo polskou svrchovanost“.

Varšava argumentovala tím, že propojení čerpání unijních financí a dodržování principů právního státu by porušilo unijní předpisy a mohlo by vést k tomu, že by země přišly o peníze z fondů kvůli subjektivním politickým důvodům.

Slovinsko bylo pro odklad hlasování

Německé předsednictví EU chtělo při pondělním jednání velvyslanců členských zemí docílit podpory pro kompromisní návrh rozpočtu a krizového fondu, dohodnutý minulý týden s Evropským parlamentem. Europoslanci stejně jako řada států zejména západní a severní Evropy trvala na tom, aby bylo vyplácení peněz provázané s respektováním demokratických zásad, jako je nezávislost soudů nebo svoboda médií.

Zástupci Budapešti a Varšavy však podle informací ČTK na jednání oznámili, že dohodu nejsou ochotni kvůli zmíněné podmíněnosti podpořit. Pro odklad hlasování se vyjádřilo Slovinsko, ostatní země neměly podle diplomatických zdrojů se schválením balíčku problémy.

Na víceletém rozpočtu se musí členské země shodnout jednomyslně. Aby mohly začít čerpat peníze z nouzového fondu, musejí zase jejich parlamenty schválit takzvané rozhodnutí o vlastních zdrojích, které zavádí nové zdroje příjmů unijní pokladny. V obou případech tedy může jakákoli země rozhodující krok zablokovat.

Pokud by se rozpočet nepovedlo schválit do konce roku, od ledna by začalo platit provizorium vycházející z letošního rozpočtu. V případě neschválení fondu by unijní země, z nichž se většina potýká s druhou vlnou pandemie, musely zapomenout na výrazné stimuly v době ekonomické krize.

Unijní instituce už několik let vedou s Maďarskem a Polskem řízení kvůli obavám z porušování evropských hodnot. Vytýkají jim, že podkopávají nezávislost soudnictví a médií a omezují nevládní organizace. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 1 hhodinou

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 8 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...