Maďarsko a Polsko v pondělí zablokovaly rozpočet Evropské unie na roky 2021 až 2027. Zemím vadí návrh podmínit vyplácení peněz z evropských fondů dodržováním principů právního státu. Maďarsko už dříve pohrozilo, že pokud další unijní země nezmění svůj postoj k pravidlu vlády práva, rozpočet zablokuje. Stejným krokem jako Budapešť pohrozil minulý týden také polský premiér Mateusz Morawiecki.
Polsko a Maďarsko zablokovaly unijní rozpočet. Vadí jim podmínka dodržování principů právního státu
Veto dvojice členských zemí se vztahuje jak na plánovaný balíček koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionů korun), tak i sedmiletý unijní rozpočet ve výši 1,1 bilionu eur (29 bilionů korun).
Lídři Maďarska i Polska dávají dlouhodobě najevo, že jim spojení peněz a vlády práva dělá problémy. Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro už dříve prohlásil, že podmínění unijního rozpočtu je navrženo, aby „omezilo polskou svrchovanost“.
Varšava argumentovala tím, že propojení čerpání unijních financí a dodržování principů právního státu by porušilo unijní předpisy a mohlo by vést k tomu, že by země přišly o peníze z fondů kvůli subjektivním politickým důvodům.
Slovinsko bylo pro odklad hlasování
Německé předsednictví EU chtělo při pondělním jednání velvyslanců členských zemí docílit podpory pro kompromisní návrh rozpočtu a krizového fondu, dohodnutý minulý týden s Evropským parlamentem. Europoslanci stejně jako řada států zejména západní a severní Evropy trvala na tom, aby bylo vyplácení peněz provázané s respektováním demokratických zásad, jako je nezávislost soudů nebo svoboda médií.
Zástupci Budapešti a Varšavy však podle informací ČTK na jednání oznámili, že dohodu nejsou ochotni kvůli zmíněné podmíněnosti podpořit. Pro odklad hlasování se vyjádřilo Slovinsko, ostatní země neměly podle diplomatických zdrojů se schválením balíčku problémy.
Na víceletém rozpočtu se musí členské země shodnout jednomyslně. Aby mohly začít čerpat peníze z nouzového fondu, musejí zase jejich parlamenty schválit takzvané rozhodnutí o vlastních zdrojích, které zavádí nové zdroje příjmů unijní pokladny. V obou případech tedy může jakákoli země rozhodující krok zablokovat.
Pokud by se rozpočet nepovedlo schválit do konce roku, od ledna by začalo platit provizorium vycházející z letošního rozpočtu. V případě neschválení fondu by unijní země, z nichž se většina potýká s druhou vlnou pandemie, musely zapomenout na výrazné stimuly v době ekonomické krize.
Unijní instituce už několik let vedou s Maďarskem a Polskem řízení kvůli obavám z porušování evropských hodnot. Vytýkají jim, že podkopávají nezávislost soudnictví a médií a omezují nevládní organizace.