Podpora Ukrajině neustane, ujistila vysoká americká diplomatka v rozhovoru pro ČT

9 minut
Rozhovor s náměstkyní amerického ministra zahraničních věcí Wendy Shermanovou
Zdroj: ČT24

Prezident Joe Biden se sejde s ruským diktátorem Vladimirem Putinem ve chvíli, kdy bude přesvědčen, že to má smysl. V exkluzivním rozhovoru to České televizi řekla náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová, která o uplynulém víkendu navštívila Prahu. Zároveň ujistila veřejnost, že Spojené státy nepřestanou podporovat Ukrajinu. Shermanová mimo jiné zavzpomínala i na bývalou americkou ministryni zahraničí s českými kořeny Madeleine Albrightovou.

Washingtonu se i za současné složité situace podařilo s Ruskem vyjednat výměnu vězňů. Americkou basketbalistku Brittney Grinerovou, která byla v srpnu odsouzena k devítiletému vězení za pašování drog, směnil za Viktora Buta – bývalého poručíka sovětské armády známého pod přezdívkou „obchodník se smrtí“. Rus si odpykával pětadvacetiletý trest za přípravu prodeje zbraní v hodnotě desítek milionů dolarů.

Další Američan, který je v Rusku podle Washingtonu neoprávněně vězněn, je bývalý voják Paul Whelan. O propuštění muže odsouzeného k šestnáctiletému trestu odnětí svobody za údajné zapojení do špionáže, ale Moskva v minulosti odmítla jednat.

„Skutečně věřím, že se nám ho podaří dostat domů. Nepřestaneme na tom pracovat, dokud neuspějeme,“ řekla Shermanová a dodala: „Je to naše odpovědnost kdekoliv na světě. Musím zmínit, že Elizabeth Whelanová, Paulova sestra, projevila mimořádné pochopení, když řekla, že je ráda za každého Američana, který se vrátí domů. Ona ví, že usilovně pracujeme i na návratu jejího bratra. Velmi si cením její laskavosti.“

Putin není člověk, který by rozuměl situaci

Podle náměstkyně nadále trvá situace, kdy Ukrajina, čelící ruské agresi na svém území, bojuje o přežití. „Sám Putin přednedávnem prohlásil, že invaze bude pokračovat. Hrozí jadernými zbraněmi a mluví o odstrašení i o tom, že by je Rusko použilo jako první. Zmínil změnu doktríny. Tohle není člověk, který rozumí situaci. Pokud dnes Putin stáhne svá vojska, skončí válka. Když Ukrajina přestane bojovat, skončí Ukrajina.“

Shermanová také ocenila solidaritu v české společnosti, která se po ruské invazi na Ukrajinu mobilizovala a nabídla zemi pomocnou ruku. „Teď jsem zde v České republice, která odvedla obrovský kus práce. Nejenže přivítala přes 400 tisíc uprchlíků, ale lidé tu také vybrali 48 milionů dolarů, aby Ukrajina nakoupila, co potřebuje. Česká vláda poskytla těžké zbraně a silnou podporu. Česko chápe důležitost demokracie, svobody, lidských práv a proč Ukrajinci bojují tak statečně. My je musíme podpořit.“

Si Ťin-pching usiluje o změnu pravidel

Úkolem západních zemí je podle ní projevit postoj, který odradí další, kteří by chtěli Putina v jeho konání napodobit. Velkou výzvu, tvrdí náměstkyně, pak představuje Čína. „Jako dvě největší světové velmoci spolu musíme mluvit o ekonomice i jejich rostoucí armádě. Z politického pohledu musíme vybudovat nějaké základy. My nestojíme o žádný konflikt. Nechceme oddělovat naše ekonomiky. Je to ale skutečně velká výzva,“ připomněla.

Velkou roli v současné situaci hraje dle náměstkyně čínský prezident Si Ťin-pching. „On má teď po posledním sjezdu komunistické strany totální kontrolu a opravdu chce změnit pravidla hry. Ta mezinárodní pravidla umožnila jeho zemi obrovský rozvoj a vzestup. Rád by je změnil, aby ještě víc vyhovovala jemu, ale už ne mnoha dalším.“

Albrightová by byla hrdá na poslední volby

Za riziko Shermanová považuje i sílící spolupráci Íránu s Moskvou. Připomněla, že íránský režim prodává drony a rakety ruské armádě, která je používá proti civilistům, což je válečný zločin.

„Také uvěznil americké občany, které se pořád pokoušíme dostat domů. Je toho daleko víc, co Írán dělá, aby ohrozil mír a bezpečnost ve světě,“ podotkla žena, která za Obamovy administrativy radila i Johnu Kerrymu – předchůdci současného ministra zahraničí Antonyho Blinkena.

Radost Shermanové naopak udělaly nedávné volby do Kongresu. „Nesmírně hrdá“ by na ně byla i bývalá šéfka americké diplomacie a pražská rodačka Madeleine Albrightová, tvrdí. „Celý svůj život zasvětila demokracii. V jedné ze svých posledních knih se věnovala fašismu. Ona rozuměla tomu, jak důležité jsou volby. Jak je důležité vysvětlovat občanům, že ten složitý demokratický systém je tu pro jejich dobro.“

Velmi hrdá byla Albrightová podle Shermanové i na vývoj v jejím původním domově, v České republice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Tchaj-wan není Venezuela.“ Čína se řídí vlastní logikou, míní experti

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.
před 1 hhodinou

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině

Spojené státy v pondělí před Radou bezpečnosti OSN odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině jako nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci konfliktu. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja veškerou kritiku odmítl, uvedla AFP.
před 3 hhodinami

Teherán svolal prorežimní manifestace, internet blokuje už přes tři dny

Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump se ve čtvrtek sejde s lídryní venezuelské opozice Machadovou, píše Reuters

Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek setká s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou, informovala v pondělí s odvoláním na představitele Bílého domu agentura Reuters. Americké speciální síly přitom 3. ledna unesly z jihoamerické země tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří nyní před soudem v New Yorku čelí obvinění z narkoterorismu.
před 11 hhodinami

Frankfurtské letiště kvůli sněhu a mrazu zrušilo stovku letů. I spojení s Prahou

Mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem zrušilo v pondělí kvůli sněžení a mrazu stovku letů. Dotklo se to i spojení s Prahou. Také na německé železnici je podle společnosti Deutsche Bahn (DB) třeba počítat kvůli zimnímu počasí s omezeními. Školy v některých spolkových zemích zrušily prezenční výuku. Velmi nízké teploty hlásí také Finsko.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Loni bylo na Ukrajině zabito nejméně 2514 civilistů, tvrdí OSN

V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech – s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to v pondělí uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská agrese proti sousední zemi dle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých dle mise utrpělo zranění.
před 13 hhodinami
Načítání...