Po neuznaných prezidentských volbách slibuje Lukašenko referendum o ústavě

O změnách běloruské ústavy rozhodne referendum, oznámil podle agentury Belta tamní vůdce Alexandr Lukašenko. Od srpnových prezidentských voleb, jejichž výsledky neuznala opozice ani Evropská unie, čelí Lukašenko nebývalým protestům. Kvůli nim připustil možnost svého odstoupení, ale teprve po schválení úpravy základního zákona.

Lukašenko před několika dny oznámil, že 11. a 12. února se uskuteční Všeběloruské lidové shromáždění, které se pravidelně schází jednou za pět let a má jednat o rozvoji různých oblastí země na další období. Očekávalo se, že předpokládaných 2700 delegátů by se mohlo zabývat i slibovanou ústavní reformou.

To však Lukašenko nyní vyloučil, když prohlásil, že v pravomoci Všeběloruského lidového shromáždění není změna základního zákona. „Bude to napsáno v návrhu (nové) ústavy a rozhodnete o tom vy (lid) v referendu,“ citovala Lukašenka agentura Belta.

Pokračují protesty po neuznaných volbách

Právě výsledek prozatím posledního hlasování běloruských voličů srpnových prezidentských voleb byl přitom podle opozice zfalšovaný. Úřady prohlásily za vítěze opět Lukašenka, a to se ziskem více než 80 procent hlasů, zatímco hlavní opoziční kandidátce Svjatlaně Cichanouské přiznaly něco přes deset procent hlasů. Dílčí výsledky na různých místech, stejně jako exit polly a jiné průzkumy zveřejněné novináři či nezávislým centrem Golos, však ukazují na opačný výsledek.

Opozice proto oficiální výsledek odmítá a stejně jako Evropská unie Lukašenka jako prezidenta neuznává. České ministerstvo zahraničí volby označilo za nesvobodné a nedemokratické, podobně jako další země. V Bělorusku se od vyhlášení oficiálního výsledku konají masové protirežimní protesty. 

Lukašenko, který zemi vládne od roku 1994, koncem listopadu ujišťoval, že po přijetí nové ústavy už nebude zastávat prezidentskou funkci. Zároveň tvrdil, že nový základní zákon je potřebný, ale o konkrétních reformách ani termínech nemluvil. I proto opozice jeho výrokům nevěří a trvá na tom, že ústavní reformě musí předcházet Lukašenkův odchod z čela státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
20:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 3 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 3 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 4 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 10 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 12 hhodinami
Načítání...