Po neuznaných prezidentských volbách slibuje Lukašenko referendum o ústavě

O změnách běloruské ústavy rozhodne referendum, oznámil podle agentury Belta tamní vůdce Alexandr Lukašenko. Od srpnových prezidentských voleb, jejichž výsledky neuznala opozice ani Evropská unie, čelí Lukašenko nebývalým protestům. Kvůli nim připustil možnost svého odstoupení, ale teprve po schválení úpravy základního zákona.

Lukašenko před několika dny oznámil, že 11. a 12. února se uskuteční Všeběloruské lidové shromáždění, které se pravidelně schází jednou za pět let a má jednat o rozvoji různých oblastí země na další období. Očekávalo se, že předpokládaných 2700 delegátů by se mohlo zabývat i slibovanou ústavní reformou.

To však Lukašenko nyní vyloučil, když prohlásil, že v pravomoci Všeběloruského lidového shromáždění není změna základního zákona. „Bude to napsáno v návrhu (nové) ústavy a rozhodnete o tom vy (lid) v referendu,“ citovala Lukašenka agentura Belta.

Pokračují protesty po neuznaných volbách

Právě výsledek prozatím posledního hlasování běloruských voličů srpnových prezidentských voleb byl přitom podle opozice zfalšovaný. Úřady prohlásily za vítěze opět Lukašenka, a to se ziskem více než 80 procent hlasů, zatímco hlavní opoziční kandidátce Svjatlaně Cichanouské přiznaly něco přes deset procent hlasů. Dílčí výsledky na různých místech, stejně jako exit polly a jiné průzkumy zveřejněné novináři či nezávislým centrem Golos, však ukazují na opačný výsledek.

Opozice proto oficiální výsledek odmítá a stejně jako Evropská unie Lukašenka jako prezidenta neuznává. České ministerstvo zahraničí volby označilo za nesvobodné a nedemokratické, podobně jako další země. V Bělorusku se od vyhlášení oficiálního výsledku konají masové protirežimní protesty. 

Lukašenko, který zemi vládne od roku 1994, koncem listopadu ujišťoval, že po přijetí nové ústavy už nebude zastávat prezidentskou funkci. Zároveň tvrdil, že nový základní zákon je potřebný, ale o konkrétních reformách ani termínech nemluvil. I proto opozice jeho výrokům nevěří a trvá na tom, že ústavní reformě musí předcházet Lukašenkův odchod z čela státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěTrump přijal libanonského prezidenta

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkává se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 2 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 18 mminutami

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 58 mminutami

Většina Poláků je proti obnovení povinné vojenské služby, ukázal průzkum

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.
před 1 hhodinou

Rumunští záchranáři evakuovali zasaženou loď

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku.
před 1 hhodinou

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 2 hhodinami

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění na sto amerických vojáků, tvrdí Pentagon

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění bezmála sto amerických vojáků, oznámil v pondělí mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X. Popřel zprávu listu The New York Times, že neinformoval o desítkách zraněných po íránských úderech na americké cíle v Jordánsku. Do služby se podle Parnella už vrátilo 96 procent z nich. Údaj přesto znázorňuje dopad íránských úderů na americké vojenské základny v regionu od začátku nejnovější eskalace 7. července, píše deník The Washington Post.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.