Po neuznaných prezidentských volbách slibuje Lukašenko referendum o ústavě

O změnách běloruské ústavy rozhodne referendum, oznámil podle agentury Belta tamní vůdce Alexandr Lukašenko. Od srpnových prezidentských voleb, jejichž výsledky neuznala opozice ani Evropská unie, čelí Lukašenko nebývalým protestům. Kvůli nim připustil možnost svého odstoupení, ale teprve po schválení úpravy základního zákona.

Lukašenko před několika dny oznámil, že 11. a 12. února se uskuteční Všeběloruské lidové shromáždění, které se pravidelně schází jednou za pět let a má jednat o rozvoji různých oblastí země na další období. Očekávalo se, že předpokládaných 2700 delegátů by se mohlo zabývat i slibovanou ústavní reformou.

To však Lukašenko nyní vyloučil, když prohlásil, že v pravomoci Všeběloruského lidového shromáždění není změna základního zákona. „Bude to napsáno v návrhu (nové) ústavy a rozhodnete o tom vy (lid) v referendu,“ citovala Lukašenka agentura Belta.

Pokračují protesty po neuznaných volbách

Právě výsledek prozatím posledního hlasování běloruských voličů srpnových prezidentských voleb byl přitom podle opozice zfalšovaný. Úřady prohlásily za vítěze opět Lukašenka, a to se ziskem více než 80 procent hlasů, zatímco hlavní opoziční kandidátce Svjatlaně Cichanouské přiznaly něco přes deset procent hlasů. Dílčí výsledky na různých místech, stejně jako exit polly a jiné průzkumy zveřejněné novináři či nezávislým centrem Golos, však ukazují na opačný výsledek.

Opozice proto oficiální výsledek odmítá a stejně jako Evropská unie Lukašenka jako prezidenta neuznává. České ministerstvo zahraničí volby označilo za nesvobodné a nedemokratické, podobně jako další země. V Bělorusku se od vyhlášení oficiálního výsledku konají masové protirežimní protesty. 

Lukašenko, který zemi vládne od roku 1994, koncem listopadu ujišťoval, že po přijetí nové ústavy už nebude zastávat prezidentskou funkci. Zároveň tvrdil, že nový základní zákon je potřebný, ale o konkrétních reformách ani termínech nemluvil. I proto opozice jeho výrokům nevěří a trvá na tom, že ústavní reformě musí předcházet Lukašenkův odchod z čela státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci.
před 15 mminutami

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 27 mminutami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun).
před 40 mminutami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
před 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 2 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 3 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 5 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 6 hhodinami
Načítání...