Škodit životnímu prostřední znamená škodit lidstvu, i životní prostředí má totiž svá práva a lidé nemají právo je porušovat, prohlásil v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN papež František. Odsoudil rovněž nerovnost ve světě a „ideologickou kolonizaci" ze strany bohatých zemí, které prý chudým státům vnucují své vzorce chování, například v oblasti práv homosexuálů či užívání antikoncepce.
V části proslovu týkajícího se životního prostředí papež vyzval k přijetí účinné dohody pro boj se změnami klimatu na nadcházející konferenci v Paříži. Podle něj totiž existuje „skutečné právo životního prostředí“, které lidé nesmějí porušovat. Ekologická krize a ničení biodiverzity prý navíc představuje ohrožení „samotné existence lidského druhu“.
Organizace spojených národů v uplynulých 70 letech své existence přispěla k ustálení a rozvoji mezinárodního práva a pomohla vyřešit bezpočet konfliktů, přesto však zůstává nevyřešena řada problémů, uvedl dále papež. Za jednu z otevřených kapitol označil rovnoprávnost členů světového společenství, neboť několik málo zemí u sebe soustředilo přílišnou moc.
„Reformy a přizpůsobování se době jsou neustále potřebné, aby byl sledován cíl zajistit všem zemím bez výjimky podíl na skutečném a spravedlivém vlivu na rozhodovací proces,“ řekl a zdůraznil, že nerovnost je obzvláště viditelná v Radě bezpečnosti a v mezinárodních finančních agenturách, kde několik málo zemí soustředilo velkou moc.
Bohaté země navíc podle Františka ideologicky kolonizují chudé země a vnucují jim své „nenormální a nezodpovědné“ představy o životním stylu, a to hlavně v oblasti práv homosexuálů, rovnosti pohlaví, užívání antikoncepce či potratů. Život je podle papeže posvátný ve všech svých stádiích.
František rovněž pranýřoval konzumní společnost či lichvářství. „Sobecká a neomezená touha po moci a materiálním blahobytu vede jak ke zneužívání dostupných materiálních prostředků, tak k vyřazování slabých a méně zdatných lidí – ať už postižených, anebo těch, kdo postrádají náležité poznatky a technické vybavení, nebo nemají dostatečnou kapacitu politického rozhodování. Ekonomická a sociální exkluze je totálním popřením lidského bratrství a závažným útokem na práva lidí i životního prostředí,“ prohlásil.
František odsoudil konflikty a vyslovil se pro zákaz jaderných zbraní
Ve své řeči papež rovněž odsoudil konflikty ve světě. „Válka je negací všech práv a dramatickým útokem na životní prostředí,“ uvedl. V jasném odkazu na Islámský stát pranýřoval František pronásledování náboženských menšin a ničení kulturních památek. Obrovským problémem je podle něj i obchod s drogami, který „v tichosti“ způsobuje smrt milionů lidí. Naopak papež přivítal uzavření jaderné dohody světových mocností s Íránem a vyjádřil naději, že dohoda je účinná a trvalá. Vyslovil se rovněž pro úplný zákaz jaderných zbraní.
Před projevem k Valnému shromáždění promluvil papež k zaměstnancům OSN, jmenovitě se obrátil nejen na vysoké úředníky, ale i uklízeče či ostrahu. Všem poděkoval za jejich práci. V závěru pak spolu se zhruba 400 posluchači uctil mrtvé pracovníky OSN minutou ticha.
Ve Valném shromáždění OSN dosud vystoupili tři papežové. Prvním byl v roce 1965 Pavel VI., papež Jan Pavel II. zde promluvil dokonce dvakrát, v letech 1979 a 1995. Benedikt XVI. pak do newyorského sídla OSN zavítal v roce 2008.
Po projevu papež František navštívil památník teroristických útoků z 11. září 2001. Na místě se v tichosti pomodlil a na jednu ze stél popsaných jmény téměř 3000 lidí, kteří zahynuli při útocích v USA, položil bílou růži. Setkal se také s rodinnými příslušníky deseti obětí.
Následně se zúčastnil ekumenického setkání a společné modlitby s představiteli několika různých náboženství obyvatel New Yorku, včetně judaismu, islámu či hinduismu. Také zde vyzvala hlava římskokatolické církve k překonání rozdílů a vytvoření světové jednoty.
Po páteční večerní mši v Madison Square Garden odcestuje František v sobotu do Filadelfie, kde se zúčastní světového setkání rodin. To bylo původně hlavním cílem jeho americké cesty.
Víra a politika jsou pro papeže Františka dvě strany jedné mince
Témata ochrany klimatu a rostoucí propasti mezi bohatými a chudými má František společná s prezidentem Barackem Obamou. Napomohl i jeho sblížení s Kubou. Američanům ale také vytkl postoj k imigrantům nebo trestu smrti. Kromě potlesku si vysloužil označení ‚politický papež' a kritiku některých republikánů. „Myslím, že papež se mýlí. Faktem je, že je neomylný v otázkách víry. Nikoliv v politice,“ říká guvernér New Jersey a republikánský prezidentský kandidát Chris Christie.
U jiného papeže ale stejné zaujetí politikou republikánům nevadilo. Jan Pavel II. navštívil USA pětkrát, s republikánským prezidentem Reaganem měl stejný cíl – pád komunismu. Změnu, kterou pomohl dát do pohybu historickou návštěvou rodného Polska v roce 1979.
