Pandemie ve světě: V Itálii a Řecku se zpřísňují opatření, Rakousko se chystá podávat třetí dávku vakcíny

Nahrávám video
Události ČT: Itálie a Řecko zpřísňují
Zdroj: ČT24

V zemích na jihu Evropy začínají platit přísnější protiepidemická opatření. V Itálii se lidé starší 12 let musejí prokázat covidovým certifikátem při vstupu do restaurací, muzeí, kin či posiloven. Řecko zavádí zákaz nočního vycházení na oblíbeném ostrově Zakynthos a ve městě Chania na Krétě. Zpřísňovat se chystá  i Finsko. Rakousko chce od podzimu podávat třetí dávku vakcíny, Německo zvažuje finanční odměny pro očkované a Kalifornie nařídila zdravotníkům, aby byli do konce září plně naočkovaní.

On-line přenos

Koronavirus – srpen

  • 22:48

    Čína chce letos poskytnout světu dvě miliardy dávek vakcín proti covidu-19, 100 milionů rozvojovým zemím, řekl prezident Si Ťin-pching na půdě OSN.

  • 18:03

    Kuba obnoví prezenční výuku na školách, až naočkuje proti covidu-19 studenty a školáky. Uvedla to dnes ministryně zdravotnictví Ena Elsa Velázquezová. 

  • 17:21
    Česko

    Liberecká střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická se jako jediná škola v Libereckém kraji zapojí do testování kombinované prezenční a on-line výuky v Česku. Zúčastní se projektu ministerstva školství, který má ověřit, zda by se žáci a studenti mohli běžně učit střídavě ve škole a on-line z domova.

V Itálii se musí lidé starší 12 let prokázat covidovým certifikátem při vstupu do restaurací, muzeí, kin či posiloven. Za bezinfekční jsou považovány osoby po první dávce očkování proti covidu, s negativním testem či lidé, kteří nedávno nemoc prodělali. Zavedení covidových certifikátů vzbudilo v zemi velkou debatu a o víkendu proti tomuto opatření demonstrovalo v italských městech na osmdesát tisíc lidí. 

Řecko od pátku zpřísňuje pravidla na oblíbeném ostrově Zakynthos a ve městě Chania na Krétě. Nejméně na jeden týden na obou místech platí zákaz nočního vycházení. Zakázána jsou veřejná i soukromá shromáždění více než 20 lidí či hudební produkce v restauracích, barech a kavárnách. Úřady hrozí v případě porušení pravidel vysokými pokutami.

Zákaz nočního vycházení na další dva týdny ve čtvrtek prodloužil soud v Barceloně a na většině území Katalánska. Nová protiepidemická opatření chystá také Finsko, oznámit je má během odpoledne.

Přísná uzávěra začíná platit také ve filipínské metropoli Manile, potrvá nejméně do 20. srpna. Oblast, kde žije přes třináct milionů lidí, je možné opustit jen se zvláštním povolením. Vycházet se smí jen pro nákup nezbytných potřeb a na cestu k lékaři.

Nahrávám video
Studio ČT24: Novinář Matúš Kostolný k protestům na Slovensku
Zdroj: ČT24

Bratislavě se na ohlášené demonstraci proti očkování sešly v pátek nakonec jen necelé tři desítky protestujících, a to před prezidentským palácem v Bratislavě; k úřadu vlády nepřišel nikdo. Uvedl to na webu slovenský list Denník N. „Víc policistů než protestujících (…) Tak toto je ta demokracie,“ poznamenala jedna z diskutujících uživatelek internetu pod záběry z protestu, zachycující jen několik postávajících a sedících lidí u improvizované tribuny.

Policie se spokojila s monitorováním situace, přes náměstí mohli chodci volně procházet a dopravní podnik nebyl nucen k žádným změnám v provozu, uvedl server Teraz.sk.

Slabší účast už byla i na čtvrtečním protestu, kde se účastníci snažili ochromit dopravu ve slovenském hlavním městě a zasáhla proti nim policie. Tady se i kvůli špatnému počasí sešlo zhruba dvě stě lidí, což bylo méně než při obdobné akci před týdnem.

Na Slovensku skončí 31. srpna očkování ruskou vakcínou Sputnik V. Bude to poslední den, kdy bude možné dostat druhou dávku tohoto přípravku. Očkování první dávkou skončilo 31. července. O ruskou vakcínu byl mezi Slováky malý zájem.

Rakousko se chystá očkovat třetí dávkou

Rakousko se od podzimu chystá očkovat třetí dávkou covidové vakcíny. Tamní vláda  uvedla, že v tomto směru zahájila přípravy a po vydání doporučení expertů a Evropské unie nabídne posilující dávku nejprve lidem v pečovatelských domech a dalším ohroženým skupinám, informovala agentura APA.

Kancléř Sebastian Kurz a ministr zdravotnictví Wolfgang Mückstein uvedli, že brzy očekávají „nové vědecké poznatky o nezbytnosti třetí dávky“. Podle nich byly v souvislosti s přeočkováváním již zahájeny přípravy na celostátní i zemské úrovni. „Nejvyšší prioritu má ochrana starších a zranitelných osob. Očekáváme proto brzkou informaci od EMA (Evropské agentury pro léčivé přípravky) o nezbytnosti třetího očkování proti koronaviru,“ sdělil Kurz. Dodal, že požádá předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby se toto téma co nejdříve otevřelo na evropské úrovni.

Podle dosavadních zjištění bude přeočkování zapotřebí nejdříve devět měsíců od podání druhé dávky, uvedl Mückstein. Zkušenosti chce Rakousko získat i od států, kde se třetí dávkou již očkuje, například v Německu nebo Izraeli.

Kurz dále vyzval k očkování proti covidu ty mladé lidi, kteří tak dosud neučinili. Podle něj se v posledních týdnech věková skupina pod 35 let podílí v Rakousku na nových nákazách koronavirem ze sedmdesáti procent. 

Němci za vakcinaci mohou využívat slevy, zvažuje se i finanční odměna

Německé úřady se zatím snaží zatraktivnit svým občanům očkování. Němci za něj mohou získat například klobásu zdarma, pětinovou slevu na soukromý koncert, levnější nákup sportovního zboží či elektroniky, výhodnější cenu zájezdu a další výhody.  

Nabídka bezplatné klobásy se nejprve na internetu stala terčem vtipů a zřejmě jen málokdo z diskutérů očekával, že kvůli grilované uzenině bude ve vakcinačním středisku nával. Ale opak se stal pravdou. Před týdnem v pátek se akce zúčastnilo 434 lidí. „Běžně máme zhruba 150 a v nejlepších dnech do 180 lidí,“ řekla Luisa Ihleová z durynského svazu lékařů se smlouvami se zdravotními pojišťovnami (KVT), který imunizaci spoluorganizuje. 

Spokojené je také durynské ministerstvo zdravotnictví, protože díky medializaci takových akcí se zájem zvyšuje a do této spolkové země za vakcínou jezdí lidé i z jiných částí Německa. 

Durynskem se v sousedním Sasku inspirovalo podkrušnohorské město Aue-Bad Schlema, což otevřeně přiznává jeho starosta Heinrich Kohl, který se sám postavil za gril. Ve čtvrtek si do místního kulturního domu pro očkování a klobásu přišlo zhruba 150 lidí a dalších 70 se předem nahlásilo na pátek. Termín ale potřebný není.

Téma zvýšení zájmu o očkování je pro saské úřady aktuální, protože tato spolková země se čtyřmi miliony obyvatel vykazuje nejmenší proočkovanost v Německu. Institut Roberta Kocha uvádí, že k pátku nejméně jednu dávku dostalo 52,5 procenta tamní populace. Na západě Německa je přitom podíl okolo 65 procent a v Brémách 71 procent. Německý červený kříž proto v Sasku tento měsíc spustil portál, přes který očkovaní získají slevy na oblečení, techniku, sportovní zařízení, potraviny nebo zájezdy.

S novinkou je spokojená také saská ministryně sociálních věcí Petra Köppingová, která má na starosti resort zdravotnictví a boj s pandemií. „Je to poděkování všem, kteří se nechali očkovat a kteří prokázali solidaritu,“ řekla. „Akce přichází v pravý čas, protože je důležité, aby se nechalo naočkovat co nejvíce lidí, a co nejvíce se tak zabránilo vzestupu čtvrté vlny na podzim,“ dodala.

K získání kolektivní imunity je potřeba mezi 83 miliony obyvatel Německa dosáhnout proočkovanosti populace ve výši 85 procent, jak prohlašuje kancléřka Angela Merkelová. Aktuálně dostalo nejméně jednu dávku 62 procent lidí.  

Podobné výhody jako v Sasku jsou k mání i v jiných spolkových zemích. Například v Hesensku si očkovaní zájemci mohou objednat kytarové duo, které pro ně uspořádá soukromý domácí koncert. Za 90minutové vystoupení, které by stálo 500 euro (12 700 korun), dostanou očkovaní pětinovou slevu.

V Německu se rovněž vedou debaty, zda by více než slevy či klobásy zdarma nepomohlo vyplácení hotovosti očkovaným. Ekonomka technologického institutu KIT v Karlsruhe Nora Szechová vypracovala studii, podle které by odměna 500 eur (12 700 korun) zajistila Německu až 90procentní proočkovanost. „Náš výzkum ukázal, že ochota nechat se očkovat se pohybuje bez bonusu těsně na 70 procentech a s odměnou 100 eur (2540 korun) na 80 procentech. Za 500 eur by dosáhla takřka 90 procent,“ uvedla Szechová. 

Szechová a také další zastánci odměn za očkování se odkazují na ekonomický institut Ifo, který v lednu vypočítal, že každá dávka očkování má v letošním roce přínos pro společnost v hodnotě 1500 eur (38 100 korun).

Ne všichni se ale k finančním odměnám staví pozitivně. Zdravotní expertka sociální demokracie Sabine Dittmarová řekla, že zdraví není loterie a že stát musí spíše lépe vysvětlovat přínosy imunizace. Také z Křesťanskodemokratické unie kancléřky Angely Merkelové se ozývají hlasy, že pro očkování se lidé musí rozhodnout dobrovolně, a ne pod vidinou finančních výhod.

Wales po Anglii a Skotsku uvolní většinu opatření

Rozvolňovat covidová opatření se o víkendu naopak chystá Wales. Tamní první ministr Mark Drakeford oznámil, že se v této části Spojeného království v sobotu otevřou noční kluby a skončí povinnost scházet se ve vnitřních prostorech v omezeném počtu. Na rozdíl od Anglie však v platnosti zůstává nutnost nosit v obchodech a veřejné dopravě roušky, napsal zpravodajský server BBC.

Bez zakrytého nosu a úst se však Velšané mohou scházet v barech a restauracích. První ministr své spoluobčany vyzval, aby roušky přesto nosili v případech, kdy je to „praktické“. „Díky vaší snaze počet nakažených ve Walesu zůstává relativně nízký a každý den je plně naočkováno více a více lidí,“ napsal na Twitteru Drakeford.

V Anglii, kde zdravotní politiku řídí centrální vláda, se většina restrikcí uvolnila 19. července, ve stejný den se část opatření zmírnila i ve Skotsku. To společně s Walesem a Severním Irskem přijímá ohledně epidemických opatření vlastní rozhodnutí.

Kalifornští zdravotníci se musí nechat naočkovat

Pracovníci nemocnic, pečovatelských domů a dalších zdravotnických zařízení v americkém státě Kalifornie musí do 30. září dokončit svou vakcinaci proti covidu-19, nařizuje jim to čtvrteční vyhláška regionálního úřadu pro veřejné zdraví. Podle agentury AP se vztahuje přibližně na 2,2 milionu lidí.

Nové pravidlo zachází o krok dál než režim ohlášený na konci července kalifornským guvernérem Gavinem Newsomem. Podle toho by měli neočkovaní zdravotníci, stejně jako zaměstnanci státu, povinnost chodit na pravidelné testy na koronavirus. Čtvrteční nařízení ale pro zdravotníky nejlidnatějšího amerického státu možnost volby mezi očkováním a testy ruší.

Povinnost absolvovat vakcinaci do konce příštího měsíce se přitom kromě pracovníků nemocnic vztahuje na různé menší kliniky, ordinace praktických lékařů, psychiatrické léčebny a další zařízení poskytující dlouhodobou péči. Výjimku dostanou ti, kdo očkování odmítají z náboženských důvodů, nebo předloží potvrzení o tom, že ze zdravotních důvodů nemohou být očkovaní.

Kalifornie nové opatření přijala v době rychlého růstu denních počtů nákaz, který už se promítl i do bilance hospitalizací spojených s covidem. Plně očkovaných je v západním státě na 64 procent dospělých.

„Nadále pozorujeme rostoucí počet nákaz a hospitalizací způsobený delta variantou covidu-19 a je důležité, abychom ochránili zranitelné pacienty v těchto prostředích,“ řekl k vakcinačnímu nařízení šéf úřadu pro veřejné zdraví Tomás Aragón. Mezi nově nakaženými v Kalifornii je podle něj čím dál víc lidí pracujících ve zdravotnictví. „Nedávná ohniska nákazy ve zdravotnickém prostředí byla často zpětně spojena s neočkovanými členy personálu,“ uvedl Aragón.

Podle deníku Los Angeles Times kalifornští činitelé prezentovali svůj plán zavést povinné očkování ve zdravotnickém sektoru jako první opatření svého druhu v USA. AP uvádí, že podobná pravidla v jiných státech obsahují výjimku s pravidelným testováním nebo nemají tak široký záběr a vztahují se pouze na zdravotníky ve státních zařízeních. 

Povinné očkování mezitím svým pracovníkům nařizují jednotlivé nemocnice nebo sítě zdravotnických zařízení, podobně jako mnohé vysoké školy nebo velké společnosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požadujeúplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
01:52Aktualizovánopřed 26 mminutami

Kubu postihl další celostátní výpadek sítě

Kubu postihl v sobotu večer druhý celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě za necelý týden. Bez elektřiny se ocitlo na deset milionů lidí. V noci na neděli o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na kubánské ministerstvo energetiky. Země se s výpadky energie, způsobenými mimo jiné aktuální americkou ropnou blokádou, potýká opakovaně. První celostátní „blackout“ za současné blokády zažila v pondělí a úterý, trval přes 24 hodin.
před 1 hhodinou

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Tusk se snaží obejít veto prezidenta a zbrojit s Evropou. Spor trvá už týden

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.
před 6 hhodinami

Úředně mrtvý ukrajinský voják se vrátil domů ze zajetí. Na seznamu padlých zůstává

Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
před 6 hhodinami

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 9 hhodinami

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, Černihiv skončil bez proudu

Ruský sobotní útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, zranění utrpělo šest lidí včetně dvou dívek, uvedla Ukrajinska pravda. V důsledku útoků agresora na energetickou infrastrukturu zůstala bez proudu ukrajinská Černihivská oblast. Moskva v noci na sobotu zaútočila na Ukrajinu 154 drony. Rusko tvrdí, že Kyjev v noci vyslal na jeho území 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku rusko-ukrajinské války, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...