Pandemie ve světě: Itálie a Francie zavádějí lockdown, USA uvolnily doporučení pro cestování

Itálie i Francie zavádějí plošné lockdowny kvůli rostoucím denním přírůstkům, respektive hrozbě přetížení jednotek intenzivní péče. Britské úřady evidují třicet případů krevních sraženin v době po očkování vakcínou AstraZeneca, kterou dostalo 18 milionů Britů. Spojené státy díky rychlé vakcinaci uvolňují doporučení pro cestování.

On-line přenos

Koronavirus – duben

  • 20:43

    Tanzanie zahájila výrobu kyslíku pro zdravotnické účely v největších nemocnicích v zemi. Kyslíkové láhve využije při léčbě pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče. Denní produkce bude přibližně 200 láhví, napsala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení tanzanského ministerstva zdravotnictví.

  • 19:46
    Česko

    Hygienici na jihu Čech evidují 233 nových případů covidu. Počet aktuálně pozitivních stoupl o 151 na 4451 lidí. Záchyty ve školách jsou minimální.

  • 19:19

    Jedna dávka vakcíny proti covidu-19 Pfizer/BioNTech možná nevyvolává dostatečnou imunitní reakci, aby ochránila před nákazou mutacemi koronaviru, které v současnosti převládají. Vyplývá to z britské studie, která byla zveřejněna v časopise Science.

Třídenní velikonoční karanténa začala v sobotu v celé Itálii. Lockdownem chce Řím předejít nárůstu počtu nových případů během svátků. Z celého Apeninského poloostrova se stala takzvaná červená zóna a platí tedy nejpřísnější opatření.

Italové mohou své domovy opustit jen v nezbytných případech, nicméně ve svém regionu se mohou setkat u velikonoční tabule s dvěma dalšími dospělými, ať už se jedná o rodinu, nebo přátele. Kostely zůstaly otevřené, ale věřící mají bohoslužby navštěvovat jen ve svém regionu.

Papež František už podruhé za sebou přednese tradiční poselství Urbi et orbi (Městu a světu) ve svatopetrské bazilice bez účasti věřících na náměstí. Italská vláda na dodržování opatření po celé zemi vyčlenila posilu sedmdesát tisíc policistů.

Po Velikonocích zůstanou jednotlivé italské regiony do konce měsíce v červeném nebo mírnějším oranžovém režimu. Země se podobně jako zbytek Evropy potýká s třetí vlnou pandemie, denní přírůstky se pohybují kolem dvaceti tisíc případů.

V sobotu začíná třetí lockdown rovněž ve Francii, která v pátek zaznamenala téměř 47 tisíc případů, co je největší mezitýdenní nárůst od listopadu. Z obavy, že jednotky intenzivní péče se přetíží a nebudou zvládat další nápor, ohlásil celostátní uzávěru prezident Emmanuel Macron.

Nové restrikce, včetně přísného omezení pohybu všech obyvatel, uzavření škol a obchodů bez nezbytného zboží, potrvají měsíc. Francouzské nemocnice zároveň navýší počet lůžek na JIP z nynějších sedmi na deset tisíc.

Podle tamního ministerstva zdravotnictví vakcínu proti covidu-19 dostalo více než dvanáct milionů Francouzů, tedy přes osm procent populace. Tři miliony lidí mají za sebou obě dávky.

Epidemie sílí i v Rakousku. Nejvíce postižené jsou Dolní Rakousy, Vídeň a Burgenland. Do 11. dubna tam proto platí lockdown. Zavřené jsou obchody a služby, ve školách funguje distanční výuka. Jinak prožívají svátky na opačném konci Rakouska. Ve Vorarlbersku je možné zajít si s testem i do restaurace. Díky dobré situaci má tato spolková země sloužit jako model pro uvolňování.

Nejtěžší období za 50 let

Třetí vlna epidemie tvrdě udeřila v Maďarsku. Podle tamních lékařů je to nejtěžší období za půl století. V nemocnicích leží 12 tisíc covidových pacientů. Průběh epidemie se strmě zhoršil v březnu. „Prudký nárůst nových případů je dán rozšířením nových variant,“ podotkl maďarský lékař a specialista na intenzivní péči Péter Ádám. Počet obětí v zemi dosud dosáhl 21 tisíc. Už měsíc platí dosud nejtvrdší opatření. Vůbec poprvé uzavřela vláda obchody, poprvé od září základní školy.

Kritici tvrdí, že veřejnost nemá o vážnosti situace dost informací. Zdravotnický personál smí mluvit jen se státními médii, která zdůrazňují hlavně úspěchy v očkování. Ostatní žurnalisté musejí zůstat za zdmi nemocnic. Redakce vyzvaly vládu ke změně. „Ať se doktoři a sestry z první linie mohou vyjádřit veřejně pod svým jménem a naše reportáže se nemusejí odvolávat na anonymní zdroje,“ vyzývá 28 redakcí ve společném prohlášení.

Premiér Viktor Orbán chce přitom po Velikonocích začít rozvolňovat. „Jakmile počet naočkovaných dosáhne 2,5 milionu, v tu chvíli můžeme začít zmírňovat opatření,“ uvedl. Alespoň první dávku dostaly v Maďarsku víc než dva miliony lidí, přes 20 procent populace. To je nejvíc v Evropské unii. Země zatím jako jediná v Unii používá neregistrované látky z Ruska a Číny. Ke zrychlení očkovací kampaně přispěl především čínský Sinopharm.

3 minuty
Události: V Maďarsku udeřila třetí vlna, epidemie sílí i v Rakousku
Zdroj: ČT24

Nejpilněji v Evropě očkuje Británie, kde vakcínu obdrželo šestačtyřicet procent tamní populace. Celkově Spojené království vyočkovalo přes šestatřicet milionů dávek. Osmnáct milionů Britů bylo očkováno přípravkem AstraZeneca, potvrdil britský úřad pro kontrolu léčiv (MHRA).

S touto vakcínou jsou spojovány případy krevních sraženin vzniklých v době po očkování. Vyšetřování, zda látka velmi vzácné krevní sraženiny skutečně způsobuje, stále pokračuje. Evropská léková agentura oznámila, že příčinnou souvislost nelze prokázat, byť ji nelze zcela vyloučit. MHRA zdůraznil, že klady očkování převažují nad riziky.

Podle zprávy MHRA se v Británii v době po očkování s krevními sraženinami potýkalo třicet lidí. V dvaadvaceti případech šlo o trombózu mozkových žil a splavů, dalších osm případů tvoří jiné typy trombóz u lidí s nízkým počtem krevních destiček. Sedm lidí v důsledku sraženin zemřelo.

Turecko hlásí přírůstky přes 40 tisíc

Turecké ministerstvo zdravotnictví v sobotu znovu ohlásilo nejvyšší denní počet nákaz koronavirem od začátku pandemie. Po pátečních zhruba 42 tisících případech infekce přibylo za dalších 24 hodin 44 756 nových, informovala agentura Reuters.

V Turecku pokračuje nárůst denních přírůstků infekce, který začal po uvolnění protiepidemických opatření ze začátku března. Denní bilance nákaz nyní třikrát za sebou převýšila 40 tisíc, což se dosud stalo jen jednou. Podle Reuters je Turecko na pátém místě v pořadí zemí s nejvyššími denními počty infekcí. Prudce stoupají také počty úmrtí, kterých nyní země s více než 80 miliony obyvatel hlásí přes 32 tisíc. Nejnovější bilance za 24hodin činí 186 mrtvých, což je nejvíce od 8. ledna.

Prezident Recep Tayyip Erdogan za nepříznivého vývoje v pondělí ohlásil zpřísňování opatření včetně návratu víkendových „lockdownů“ s omezením volného pohybu obyvatel. Kromě toho má od 13. dubna platit zákaz provozu kaváren a restaurací.

Uvolňování za Atlantikem

Necelou třetinu populace alespoň jednou dávkou naočkovaly Spojené státy, které spotřebovaly 157 milionů dávek. Tamní Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) aktualizovalo svá bezpečnostní doporučení a plně naočkovaní lidé už se před cestou do zahraničí ani po ní nemusí uchylovat do karantény.

Podle šéfky CDC Rochelle Wallenské je nyní plně naočkován každý pátý dospělý Američan. Poznamenala nicméně, že navzdory nižšímu riziku občanům nadále nedoporučuje příliš cestovat kvůli postupnému nárůstu denního počtu pozitivních testů.

Přesto je podle Reuters uvolnění doporučení CDC vzpruhou pro americký turistický sektor, který je nyní stále pouze na 43 procentech své úrovně proti období před pandemií. Změna postoje amerických úřadů je rovněž podle odborníků nevyřčeným potvrzením účinnosti vakcín a mohla by k naočkování přesvědčit i některé Američany, kteří dosud s injekcí váhali.

V platnosti však stále zůstává zákaz pro vstup do USA všem osobám, které v posledních 14 dnech pobývaly na území států schengenského prostoru včetně České republiky, a dále Británie, Irska, Brazílie, Číny a Jihoafrické republiky. Podle nejmenovaného vládního zdroje nyní v administrativě prezidenta Joea Bidena začínají rozhovory o tom, kdy tato mezinárodní omezení uvolnit, píše Reuters. V blízké době se ale zřejmě žádné změny stávajících opatření nechystají.

V platnosti rovněž zůstává omezení cest přes pozemní hranici s Mexikem a Kanadou. Nemění se ani pravidla ohledně nošení roušek v prostředích hromadné dopravy, která zavedl Biden hned po lednovém nástupu do úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 6 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 29 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 38 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...