Spojené státy vyzvaly vládu kanadského premiéra Justina Trudeaua, aby využila svoje pravomoci a ukončila silniční blokády, kterými lidé protestují proti epidemickým opatřením. Kanadská provincie Ontario už kvůli blokádám vyhlásila stav nouze. Odpůrci povinného očkování a opatření protestují také před budovou parlamentu v novozélandském Wellingtonu. Na demonstrace se připravuje i Paříž, do které směřují v rámci takzvaných konvojů svobody z francouzských měst tisíce lidí.
Pandemie ve světě: Blokády na protest proti opatřením sužují USA, Kanadu i Nový Zéland. Chystají se i ve Francii
On-line přenos
Koronavirus - únor
- 7:54
Čína ohlásila přes 1500 nových případů koronaviru, což je její nejvyšší denní údaj. Zpřísňuje opatření, o místo přišel starosta postiženého Ťi-linu.
- 7:41
Testy v Česku v pátek potvrdily 8365 nových případů covidu-19, o 110 víc než ve stejný den předchozího týdne. Reprodukční číslo se blíží jedné. Mírně stoupl také počet případů podezření na opakovanou nákazu, a to o šest desítek na 1652. Ubylo přitom provedených testů.
- 7:40
SOBOTA 12. BŘEZNA
Protestující v Kanadě zastavili dopravu již na třetím velkém hraničním přechodu, tentokrát mezi americkým státem Severní Dakota a kanadskou provincií Manitoba. Úřady se připravují na podobné blokády v USA, možná již o tomto víkendu, píše agentura AP. Blokády sužují některá města a především hraniční přechody mezi oběma zeměmi, čímž zasahují do ekonomiky v pohraničních oblastech.
Kanadská provincie Ontario kvůli nim v pátek vyhlásila nouzový stav, jak oznámil premiér provincie Doug Ford. „Svolám kabinet, aby použil pravomoci k urychlenému přijetí nařízení, jež zcela jasně ukážou, že blokovat a bránit pohybu zboží, lidí a služeb po kritické infrastruktuře je nezákonné a postižitelné,“ poznamenal Ford. Zároveň uvedl, že proti protestujícím budou zavedeny nové postihy, včetně pokut a možného vězení za nedodržení vládních nařízení.
Stovky kamionů, mezi nimiž jsou i dodávky a přívěsy, již dva týdny blokují dopravu v centru kanadské metropole Ottawy, která se nachází v Ontariu. Parkují na hlavních dopravních tepnách poblíž sídel federálních institucí se zapnutými motory a troubí. Protest namířený proti koronavirovým restrikcím a povinnému očkování nazývají organizátoři konvojem svobody. Podle kanadských úřadů a bezpečnostních expertů je mezi demonstranty i řada pravicových extremistů.
Situace má ekonomické dopady
Citelné dopady na ekonomiku Kanady i USA nastaly hlavně poté, co protestující začátkem tohoto týdne zastavili dopravu na mostě Ambassador Bridge mezi Detroitem a kanadským městem Windsor, který je význačnou obchodní dopravní tepnou. Další blokády pak zastavily provoz na jednom z přechodů mezi americkým státem Montana a kanadskou provincií Alberta a ve čtvrtek pak ochromily dopravu na přechodu mezi Severní Dakotou a Manitobou.
Přerušení přeshraničního zásobování mezi Detroitem a Windsorem velmi rychle zasáhlo tamní ekonomiku, přes Ambassador Bridge totiž plyne čtvrtina veškerého zboží mezi Kanadou a USA. Automobilky koncernů Stellantis, GM, Ford, Toyota či Honda musely v regionu dočasně omezit výrobu kvůli nedostatku dílů.
Kanadská federální vláda se prozatím odmítala do řešení problému výrazněji zapojit, například povoláním armády. Trudeau nicméně po čtvrtečním jednání s opozicí a starostou Windsoru prohlásil, že narůstá ochota „zareagovat čímkoliv, co bude nutné“ k ukončení blokád.
Kanadští činitelé se mezitím snaží protestující „vyhladovět“, hrozí zatčením všem, kteří je v ulicích měst a na hraničních přechodech zásobují jídlem či palivem, a zasahují rovněž proti internetovým sbírkám na jejich podporu, na nichž se sešly miliony kanadských dolarů.
Kvůli hrozbě podobných blokád podnikla preventivní kroky například Francie či Belgie, s narušením dopravy a protesty se potýkala také Austrálie. Na podobné protesty se nyní chystají také v USA. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost podle AP poslalo upozornění místním a státním policejním sborům, jelikož zachytilo zprávy o „možných silničních blokádách ve velkých metropolích“, jež budou součástí protestů proti povinné vakcinaci vybraných skupin proti covidu-19.
Odpůrci protikoronavirových opatření a očkování proti covidu-19 se chystají také na víkendové demonstrace v Paříži. Inspirovali se právě protesty řidičů kamionů v Kanadě. Francouzská policie ale akce zakázala a blokádu ulic nechce dovolit. Stejné rozhodnutí padlo také v Bruselu a Vídni, kam se měly z Paříže kolony aut po víkendu přesunout.
V USA dál prudce klesají počty nakažených
Ve Spojených státech nadále prudce klesají denní počty nově potvrzených nákaz koronavirem, které se nyní nachází asi na čtvrtině rekordů z poloviny ledna. Infekce se nicméně stále potvrzuje u více než dvou set tisíc lidí denně. V podstatě všechny nové nákazy má na svědomí varianta omikron, která podle řady studií způsobuje mírnější průběh nemoci než předchozí verze viru. Školy v USA se tak chystají rušit řadu restrikcí, které postupně zaváděly v posledních dvou letech, a vyhlíží návrat k normálnímu výukovému režimu, píše list The Wall Street Journal.
V důsledku šíření nakažlivějšího omikronu začaly ke konci loňského roku v USA strmě růst počty nových případů, které pak v polovině ledna více než trojnásobně překonaly dosavadní rekordy z předchozích vln. Velký počet infikovaných osob vytvořil i přes obecně menší vážnost onemocnění rekordní tlak na americké nemocnice. Počty hospitalizovaných osob za poslední tři týdny sice klesly o více než 50 procent, stále se však nachází na podobné úrovni jako při vrcholu vlny způsobené variantou delta z přelomu loňského léta a podzimu.
Školy napříč USA nicméně pomalu ruší distanční výuku, zbavují se povinností nosit roušky či uvolňují pravidelné testovaní žáků a učitelů. V některých případech pak nahrazují tato opatření zpřísňováním požadavků na očkování.
Protesty na Novém Zélandu
Protesty proti opatřením pokračují také na Novém Zélandu. K manifestu ve Wellingtonu se i přes policejní zásahy přidali další lidé, napsala agentura Reuters. Tisíce protestujících se inspirovaly obdobným hnutím v Kanadě a do novozélandské metropole přijely s obytnými či nákladními vozy, aby zablokovaly tamní ulice. Další se utábořili na veřejném prostranství před parlamentem. Protest je nyní mírumilovný a doprovází ho zpěv a tanec, píše Reuters.
Novozélandská policie se ve čtvrtek pokusila demonstranty vystěhovat a na 120 lidí zadržela. V noci na pátek na rozdíl od předchozích dnů nedošlo k žádným střetům, uvedly bezpečnostní složky. Zatčeni byli dva lidé v souvislosti s požitím alkoholu. V solidaritě s wellingtonskými demonstranty se menší skupinky lidí sešly i v dalších novozélandských městech, jako je Nelson nebo Christchurch na Jižním ostrově.
Nový Zéland vsadil během pandemie na tvrdá opatření, díky čemuž má v porovnání například s evropskými státy podstatně menší počet nakažených a zemřelých. Nepolevující restrikce ale některým obyvatelům vadí, píše Reuters, a zvyšují politický tlak na premiérku Jacindu Ardernovou, která u Novozélanďanů v posledních průzkumech veřejného mínění klesla na popularitě.
Hongkongské nemocnice jsou přetížené
Snaha o nulovou toleranci vůči covidu vede v Hongkongu k přetížení nemocnic. Podle Reuters jsou hospitalizováni i lidé s pouhým škrábáním v krku, nemocnice jsou naplněny z 90 procent. Hongkong ohlásil dosud nejvyšší denní přírůstek nákazy, a to 1325 případů.
Hongkong se snaží o důslednou izolaci nakažených na rozdíl od mnoha zemí, které se začínají učit s covidem-19 žít, píše Reuters.
Čína v pátek oznámila, že podpoří hongkongský přístup nulové tolerance. V sobotu se mají sejít v čínském Šen-čenu zástupci hongkongského zdravotnictví k jednání o situaci. Podle Reuters mohou vzhledem k přetíženosti nemocnic rozhodnout o změně podmínek pro hospitalizace a izolace. Mezi těmi, kteří jsou nyní v nemocnicích, je ve vážném stavu jenom několik lidí.
„Je třeba pragmaticky přizpůsobit kritéria o propouštění z nemocnic, aby lidé bez symptomů nezabírali lůžka,“ řekl profesor mikrobiologie na univerzitě v Hongkongu Siddharth Sridhar.
Do přísného testování v Hongkongu jsou zahrnuta i domácí zvířata, do nemocnic se přijímali lidé s nákazou nebo po blízkém kontaktu s nakaženým. Stejně jako nemocnice jsou nyní na hranici kapacity i místa určená k izolaci. Tento týden úřady oznámily, že vládní karanténní centra budou sloužit nakaženým bez symptomů a že ti po kontaktu s infikovaným budou moci být v izolaci doma.
Evropské země postupně opatření rozvolňují
Řada zemí v Evropě uvolňuje protiepidemická opatření. V Itálii přestala platit povinnost nosit roušku ve veřejných venkovních prostorách. Lidé ji ale stále musí nosit uvnitř. Podobně už ve čtvrtek zmírnilo opatření proti šíření covidu-19 i Španělsko. Podle médií ale mají mnozí Španělé v ulicích stále roušky nasazené. Povinnou ochranu úst a nosu vláda zrušila skoro po dvou měsících. Krok odůvodnila poklesem případů koronavirové nákazy. Lidé ale dál ochranu dýchacích cest musí nosit ve vnitřních prostorách.
Ve Velké Británii pak skončila povinnost testování nejpozději dva dny po příjezdu do země. Nošení roušek a pravidla pro setkávání lidí zrušila vláda už dřív. Britský premiér Boris Johnson chce navíc zrušit povinnost izolace po pozitivním testu. Zatím naznačil, že by jedno z posledních protiepidemických omezení v Anglii mohlo skončit 23. února.
Po Anglii se také sousední Wales chystá výrazně omezit protikoronavirová opatření. Od 18. února se lidé nebudou muset prokazovat dokladem o očkování a testu, jak tomu dosud je v kinech, divadlech a na velkých akcích, oznámila regionální vláda. Na konci února má být omezena také povinnost nosit respirátor.
Na rozdíl od Anglie povinnost zakrývat nos a ústa zůstane v prostředcích veřejné dopravy nebo v obchodech, školy o ní mají rozhodovat samy. Wales zatím nebude následovat Anglii ani ve zrušení povinnosti izolace pro neočkované.
Dánsko nevidí důvod k dalšímu očkování
Dánský zdravotnický úřad zvažuje, že na jaře utlumí program očkování proti covidu-19. Podle něj teď není důvod, aby byla dětem podávána posilovací dávka vakcíny či aby dostaly čtvrtou dávku další ohrožené skupiny obyvatel.
Minulý měsíc dánská vláda oznámila, že nabízí čtvrtou dávku vakcíny starším a dalším zranitelným občanům vzhledem ke zhoršení pandemické situace.
Nyní ale zdravotnický úřad ve svém zhodnocení situace dospěl k názoru, že tři dávky očkování k ochraně obyvatel pečovatelských domů a lidí nad 85 let stačí. Představitelka úřadu Bolette Söborgová uvedla, že dalším důvodem k odložení čtvrté dávky je blížící se konec zimy, během níž lidé trávili hodně času v uzavřených prostorách, což přispívalo ke snazšímu šíření viru.