Francie schválila zavedení očkovacího pasu. Rakousko chce od února zavést povinné očkování

Francouzský parlament v neděli schválil zákon, který znemožní neočkovaným lidem vstup do restaurací, kulturních a sportovních zařízení či dálkových dopravních spojů. Rakousko od února jako první evropská země zavede povinnost očkování proti koronaviru pro občany starší 18 let. Za nedodržení povinnosti bude hrozit pokuta až 3600 eur (asi 88 tisíc korun). Řekl to v neděli rakouský kancléř Karl Nehammer.

Dolní komora francouzského parlamentu v neděli odsouhlasila nová vládní opatření pro boj proti koronaviru poměrem 215 hlasů ku 58. Nejvýznamnější součástí opatření je zavedení očkovacího pasu, který budou muset všichni lidé starší 16 let ukázat, pokud budou chtít navštívit různá veřejná místa, jako jsou restaurace, kavárny či kina. Potvrzení o plném očkování bude zapotřebí také pro dálkové vlakové spoje a všechny vnitrostátní lety, uvádí agentura AP.

Předpokládá se, že zákon vstoupí v brzké době v platnost. Doposud mohli neočkovaní lidé ve Francii navštěvovat veřejná zařízení po předložení negativního testu na koronavirus. Plně očkováno je ve Francii téměř 78 procent populace, sdělilo v sobotu ministerstvo zdravotnictví.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který podle očekávání bude v dubnových prezidentských volbách obhajovat svůj mandát, v rozhovoru s deníkem Le Parisien začátkem tohoto měsíce prohlásil, že je odhodlaný naštvat neočkované a maximálně jim zkomplikovat život. V sobotu proti zákonu demonstrovaly v Paříži a dalších francouzských městech tisíce lidí, bylo jich ale podstatně méně než před týdnem, poznamenala agentura Reuters.

  • Francie se nyní potýká s pátou vlnou epidemie covidu, přičemž denní přírůstky opakovaně překračují 300 tisíc. Počet pacientů s vážným průběhem na jednotkách intenzivní péče je ale podstatně nižší, než byl při první vlně epidemie v březnu a dubnu 2020.

Rakousko počítá s pokutou až 88 tisíc korun

Rakousko od února jako první evropská země zavede povinnost očkování proti koronaviru pro občany starší 18 let, vynucovat ji začne po přechodné fázi v polovině března. Za nedodržení povinnosti bude hrozit pokuta až 3600 eur (asi 88 tisíc korun). Na tiskové konferenci to v neděli řekl rakouský kancléř Karl Nehammer, když představoval hotový návrh zákona, který v zemi budí značné kontroverze. Rakousko očkovací povinnost oznámilo už v listopadu.

„Vím, že je hodně lidí, kteří mají strach před očkováním,“ poznamenal Nehammer a připustil, že ani jeho slova jako člověka, který covid-19 nedávno překonal, je nemusí uklidnit. Vláda podle něj bere obavy těchto obyvatel vážně a vybízí je k dialogu. Pokud mají nedůvěru k politikům, což se podle něj nikomu nedá vyčítat, mohou se o problematice pobavit se svým lékařem, dodal.

„Je to velká výzva, před kterou stojíme,“ uvedl devětačtyřicetiletý lidovecký politik. Vláda podle něj udělá v boji proti pandemii vše, co je v jejích silách. Kritici chystaného opatření tvrdí, že lidé mají mít právo se svobodně rozhodnut, jestli očkování chtějí. Upozorňují také na podle nich nedostatečnou účinnost očkování, ale i fakt, že nyní převažující varianta omikron je mírnější než její předchůdkyně.

  • Návrh rakouského zákona počítá s tím, že očkování bude povinné pro všechny občany starší 18 let, i když se původně uvažovalo i o tom, že se povinnost bude vztahovat na všechny starší 14 let. Výjimku budou mít například těhotné ženy či lidé, u nichž k tomu jsou zdravotní důvody.
  • Dodržování zákona, k jehož návrhu vláda dostala rekordní počet 108 tisíc stanovisek a připomínek od soukromých osob a institucí, začnou úřady vymáhat v polovině března. Nejprve budou kontroly namátkové, od dubna má fungovat celostátní registr očkovaných. Neočkovaným bude hrozit pokuta 600 až 3600 eur. Každopádně by podle rakouských médií kvůli nedodržení očkovací povinnosti neměl nikdo skončit ve vězení, a to ani ti, kteří nezaplatí vyměřenou pokutu.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 3 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 22 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 31 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 39 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...