Francie schválila zavedení očkovacího pasu. Rakousko chce od února zavést povinné očkování

Francouzský parlament v neděli schválil zákon, který znemožní neočkovaným lidem vstup do restaurací, kulturních a sportovních zařízení či dálkových dopravních spojů. Rakousko od února jako první evropská země zavede povinnost očkování proti koronaviru pro občany starší 18 let. Za nedodržení povinnosti bude hrozit pokuta až 3600 eur (asi 88 tisíc korun). Řekl to v neděli rakouský kancléř Karl Nehammer.

Dolní komora francouzského parlamentu v neděli odsouhlasila nová vládní opatření pro boj proti koronaviru poměrem 215 hlasů ku 58. Nejvýznamnější součástí opatření je zavedení očkovacího pasu, který budou muset všichni lidé starší 16 let ukázat, pokud budou chtít navštívit různá veřejná místa, jako jsou restaurace, kavárny či kina. Potvrzení o plném očkování bude zapotřebí také pro dálkové vlakové spoje a všechny vnitrostátní lety, uvádí agentura AP.

Předpokládá se, že zákon vstoupí v brzké době v platnost. Doposud mohli neočkovaní lidé ve Francii navštěvovat veřejná zařízení po předložení negativního testu na koronavirus. Plně očkováno je ve Francii téměř 78 procent populace, sdělilo v sobotu ministerstvo zdravotnictví.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který podle očekávání bude v dubnových prezidentských volbách obhajovat svůj mandát, v rozhovoru s deníkem Le Parisien začátkem tohoto měsíce prohlásil, že je odhodlaný naštvat neočkované a maximálně jim zkomplikovat život. V sobotu proti zákonu demonstrovaly v Paříži a dalších francouzských městech tisíce lidí, bylo jich ale podstatně méně než před týdnem, poznamenala agentura Reuters.

  • Francie se nyní potýká s pátou vlnou epidemie covidu, přičemž denní přírůstky opakovaně překračují 300 tisíc. Počet pacientů s vážným průběhem na jednotkách intenzivní péče je ale podstatně nižší, než byl při první vlně epidemie v březnu a dubnu 2020.

Rakousko počítá s pokutou až 88 tisíc korun

Rakousko od února jako první evropská země zavede povinnost očkování proti koronaviru pro občany starší 18 let, vynucovat ji začne po přechodné fázi v polovině března. Za nedodržení povinnosti bude hrozit pokuta až 3600 eur (asi 88 tisíc korun). Na tiskové konferenci to v neděli řekl rakouský kancléř Karl Nehammer, když představoval hotový návrh zákona, který v zemi budí značné kontroverze. Rakousko očkovací povinnost oznámilo už v listopadu.

„Vím, že je hodně lidí, kteří mají strach před očkováním,“ poznamenal Nehammer a připustil, že ani jeho slova jako člověka, který covid-19 nedávno překonal, je nemusí uklidnit. Vláda podle něj bere obavy těchto obyvatel vážně a vybízí je k dialogu. Pokud mají nedůvěru k politikům, což se podle něj nikomu nedá vyčítat, mohou se o problematice pobavit se svým lékařem, dodal.

„Je to velká výzva, před kterou stojíme,“ uvedl devětačtyřicetiletý lidovecký politik. Vláda podle něj udělá v boji proti pandemii vše, co je v jejích silách. Kritici chystaného opatření tvrdí, že lidé mají mít právo se svobodně rozhodnut, jestli očkování chtějí. Upozorňují také na podle nich nedostatečnou účinnost očkování, ale i fakt, že nyní převažující varianta omikron je mírnější než její předchůdkyně.

  • Návrh rakouského zákona počítá s tím, že očkování bude povinné pro všechny občany starší 18 let, i když se původně uvažovalo i o tom, že se povinnost bude vztahovat na všechny starší 14 let. Výjimku budou mít například těhotné ženy či lidé, u nichž k tomu jsou zdravotní důvody.
  • Dodržování zákona, k jehož návrhu vláda dostala rekordní počet 108 tisíc stanovisek a připomínek od soukromých osob a institucí, začnou úřady vymáhat v polovině března. Nejprve budou kontroly namátkové, od dubna má fungovat celostátní registr očkovaných. Neočkovaným bude hrozit pokuta 600 až 3600 eur. Každopádně by podle rakouských médií kvůli nedodržení očkovací povinnosti neměl nikdo skončit ve vězení, a to ani ti, kteří nezaplatí vyměřenou pokutu.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 11 mminutami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 13 mminutami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 35 mminutami

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 8 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 9 hhodinami
Načítání...