Muž, který neusiluje o premiérský post, přesto chce mít nad vším kontrolu. V Polsku slaví mimořádný úspěch konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) v čele s jejím dlouholetým lídrem Jaroslawem Kaczyńským. Zapřisáhlý starý mládenec a milovník koček je šedou eminencí polské politiky. Cílevědomý a neústupný nepsaný vůdce Polska slibuje budovat „stát blahobytu“ a odmítá ustoupit Bruselu v otázce soudní reformy.
Úspěšná cesta dvojčat Kaczyńských k moci byla podle mnohých pozorovatelů především triumfem o 45 minut staršího Jaroslawa. Právě on byl hlavním stratégem sourozeneckého tandemu, který se proslavil už v dětství rolemi ve filmu z roku 1962 Dva, kteří ukradli měsíc.
V politice se bratři Kaczyńští, narozeni 18. června 1949 ve Varšavě, začali angažovat již za komunistického režimu. Od 70. let minulého století se podíleli na činnosti opozičních uskupení. V roce 1989 se zúčastnili jednání u kulatého stolu a v prvních polosvobodných volbách byli zvoleni do senátu, který v roce 1991 vyměnili za dolní parlamentní komoru.
Počátkem 90. let patřili k okruhu nejbližších spolupracovníků Lecha Walesy, se kterým se ale brzy rozešli ve zlém. V roce 1993 jejich Dohoda středu v parlamentních volbách propadla, konec politické kariéry to však pro bratry neznamenalo.
Do Sejmu se Jaroslaw znovu dostal už o čtyři roky později, kdy kandidoval za pravicovou koalici Volební akce Solidarita (AWS). Po jejím rozpadu pak Kazcyńští – z nichž Lech to tehdy dotáhl až na ministra spravedlnosti – stáli u zrodu nově vytvořeného Práva a spravedlnosti.
V roce 2001 se Jaroslaw dostal do parlamentu už za PiS. Šéfem strany byl v té době Lech, který se stal na podzim 2002 starostou Varšavy. Rozhodujícím obdobím na cestě k moci se stal pro bratry Kaczyńské podzim 2005, kdy jejich konzervativní strana vyhrála volby. Jaroslaw tehdy premiérskou funkci nepřevzal, zřejmě aby neohrozil bratrovu prezidentskou kandidaturu.
A zdrženlivost se vyplatila. Lech byl v říjnu 2005 skutečně zvolen hlavou státu a už jako prezident jmenoval v polovině následujícího roku Jaroslawa premiérem. V čele vlády ovšem pobyl jen rok a čtyři měsíce.
Kabinetu, který strana Právo a spravedlnost sestavila s nacionalistickou Ligou polských rodin a ultrakatolickou stranou Sebeobrana, se nevyhnuly časté personální změny, rozmíšky a aféry, za které její politici kdysi ostře kritizovali předchozí levicovou administrativu.
Když už to výš nešlo, zasáhla tragédie
V létě 2007 tak koalice PiS s oběma stranami označovanými za extremistické oficiálně skončila a v listopadu následovaly předčasné volby. Ty vyhrála liberální Občanská platforma (PO) a Kaczyńského v premiérském úřadě vystřídal Donald Tusk, který předtím prohrál prezidentské volby s Lechem Kaczyńským.
Po jeho tragické smrti při havárii vládního letadla u Smolensku v dubnu 2010 svedl Jaroslaw vyrovnaný souboj o prezidentské křeslo s Bronislawem Komorowským. Nakonec však těsně prohrál.
V Polsku mezitím vládla Tuskova Občanská platforma s lidovci. Tato sestava pokračovala i po volbách 2011. Tusk však po třech letech z funkce odstoupil, aby se stal předsedou Evropské rady. Jeho strana, vnímaná mnoha voliči jako unavená strana šedivých tváří, následně prohrála v parlamentních volbách.
Rok 2015 se vůbec nesl ve znamení návratu Práva a spravedlnosti. Z ústraní jej dirigoval Jaroslaw Kaczyński, stále truchlící za bratra. Na veřejnosti se objevoval prakticky jen v černém obleku a s černou kravatou.
Nejprve v květnu porazil nepříliš známý právník a europoslanec Andrzej Duda kandidující za PiS dosavadního prezidenta Bronislawa Komorowského a v říjnu PiS dominovalo parlamentním volbám. Kaczyński ovšem zůstal řadovým poslancem, do premiérského křesla vyslal jiné.
Osobní spor s Walesou i Tuskem, boj PiS s Unií
Jaroslaw Kaczyński je v Polsku kontroverzní postavou, která nenechá nikoho chladným. Nedávno se dostal do soudního sporu s exprezidentem Walesou, po kterém požadoval omluvu za výroky, které Kaczyńskému připisovaly odpovědnost za katastrofu u Smolensku.
Letos v červenci odvolací soud v Gdaňsku ponechal v platnosti rozsudek prvoinstančního soudu z loňského prosince a rozhodl, že se Walesa se musí omluvit. Bývalá hlava polského státu se ale hodlá znovu odvolat.
Dlouhodobá averze panuje také mezi Tuskem a Kaczyńskym. Ten připisuje Tuskovi část viny za nehodu u Smolensku. Expremiér musel v dubnu 2017 podstoupit osmihodinový výslech ve Varšavě poté, co byl předvolán jako svědek v kauze údajné neschválené spolupráce polské kontrarozvědky s ruskou tajnou službou FSB, k níž mělo údajně dojít v roce 2010 krátce po nehodě polského vládního letadla.
Tusk o ní podle prokuratury věděl. Expremiér to odmítá a tvrdí, že jde o zpolitizovanou kauzu. Začátkem srpna téhož roku musel Tusk do Polska znovu, tentokrát kvůli záměně těl v rakvích. Tusk měl vysvětlit, proč nebyli polští experti při ukládání ostatků těl do rakví v Moskvě.
Kaczyńského PiS, která drtivě vyhrála víkendové parlamentní volby, má podporu vlivné katolické církve v Polsku a venkova. „Každý dobrý Polák musí vědět, jaká je role církve, a musí vědět, že mimo církev je jen nihilismus, který nic nebuduje, ale všechno ničí,“ zdůrazňuje Kaczyński.
Jeho strana prosazuje konzervativní hodnoty, je proti legalizaci potratů, eutanazie či registrovanému partnerství. „V drtivé většině případů se lidé rodí ženami či muži – a ať to tak zůstane,“ říká Kaczyński.
Čtyřleté vládnutí PiS se neslo ve znamení kontroverzních soudních reforem a sporů s Evropskou komisí, která varuje před ohrožením unijních hodnot včetně právního státu v Polsku. Polská opozice, obhájci práv i unijní představitelé tvrdí, že PiS oslabuje polskou demokracii, a to zejména tím, že se snaží dostat soudy, ale i média pod přímou státní kontrolu.
Budování polského „státu blahobytu“
Konzervativní strana těží z dobrých ekonomických výsledků v zemi, díky nimž mohla plnit své předvolební závazky, zaměstnané do 26 let osvobodila od daně z příjmu, zavedla plošné dávky na děti, vyplatila jednorázový třináctý důchod. V dalších čtyřech letech slibuje například navýšení minimální mzdy a další štědré sociální programy, které mají podpořit rodiny s dětmi i starší polskou populaci.
„Musíme v tomto volebním období a i v dalších, pokud nás společnost podpoří, vsadit především na růst platů a příjmů,“ prohlásil nedávno Kaczyński podle televize TVN 24. Penzisté by v roce 2021 měli obdržet dva měsíční důchody navíc: „Ne jednu třináctou penzi, ale dva třinácté důchody,“ řekl. Šéf vládní strany také slíbil polským rolníkům, že dostanou stejné dotace jako západoevropští farmáři.
Zároveň zdůrazňuje, že bude pokračovat ve změnách soudnictví, kvůli kterým je ve sporu s Bruselem.
