Polsko opět vyslýchalo Tuska kvůli Smolensku. Má se čeho bát, tvrdí jeho odvěký rival Kaczyński

Nahrávám video
Polská prokuratura opět předvolala Tuska k výslechu
Zdroj: ČT24

Polský expremiér Donald Tusk opět vypovídal ve Varšavě jako svědek ohledně tragédie u Smolenska, kde v dubnu 2010 zahynul tehdejší prezident Lech Kaczyński a 95 dalších lidí. „Má se čeho bát,“ prohlásil na adresu současného šéfa Evropské rady lídr polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Výslech se týkal záměny těl v rakvích a trval 8 hodin.

Polské zákony se na Tuska vztahují jako na každého občana, zdůraznil bratr zesnulé hlavy státu. Někdejší lídr opoziční Občanské platformy Donald Tusk stál v čele polských vlád v letech 2007 až 2014.

„Loajálně jsem řekl (německé kancléřce Angele) Merkelové, že s Donaldem Tuskem to může dopadnout různě – aby na to brala zřetel, pokud ho podporuje (jako kandidáta) na předsedu Evropské rady. Nevzala to na vědomí,“ prohlásil Kaczyński.

Tuskův odpůrce
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Nebojím se, vzkázal Tusk do Varšavy

Tuskův příjezd sledovali jeho odpůrci i příznivci. Jedni ho vítali jako evropského prezidenta, druzí jako nepřítele Polska. „Je to to zrádce Polska a pohůnek Merkelové,“ prohlásil jeden z obyvatel Varšavy Wojciech.

Při odchodu ze sídla prokuratury čekal na Tuska podle televize TVN 24 dav, který skandoval „Donald Tusk!“ a přál politikovi „Sto let!“. Tusk poděkoval za podporu a ujistil, že má čisté svědomí: „Nemám se čeho bát a Kaczyński mě nezastraší.“

Prokurátorům podle svých slov nic nevyčítá, ale nepochybuje, že justice má nynějším polským vládcům posloužit „jako nástroj proti soupeřům, opozici či lidem, které nemají rádi, – a obávám se, že do této skupiny patřím“.

Nahrávám video
Události, komentáře ke kauze Smolensk a výslechům Tuska
Zdroj: ČT24

Jiná těla v rakvích

Tentokrát se výslech týkal pochybení při pitvách obětí smolenské katastrofy. Tusk měl vysvětlit, proč nebyli polští experti při ukládání ostatků těl do rakví v Moskvě. Celkem 33 exhumací, které dosud proběhly, odhalilo, že ve třinácti rakvích byly ostatky jiných osob, v jedné z nich dokonce z pěti různých těl.

Tusk i jeho lidé velmi často opakují, že v Moskvě, kam byla těla převezena, panoval chaos, bylo málo času, byla velmi napjatá atmosféra. Byla to událost, kterou nikdo neočekával. Tusk ale tvrdí, že tam byli i polští experti, kteří na to dohlíželi, ale že patrně nemohli zajistit, aby byly části těl vždy uloženy do správné rakve.
Miroslav Karas
zpravodaj ČT

„Rodinám zakázali otvírat rakve a k tomu musely být nějaké důvody. A důvodem bylo, že se báli skandálu, protože by zatížil polsko-ruské vztahy. Udržování dobrých vztahů za každou cenu – navzdory tak strašlivé události – mělo posloužit k tomu, aby se Donald Tusk stal někým velmi důležitým v EU,“ tvrdí Kaczyński.

Případný konflikt s Ruskem by Tuskovi zmařil šance na získání nejdůležitějšího křesla v Unii, ze kterého ovšem „Polsko naprosto nic nemá“, a tak jde jen o „projev úplné privatizace politiky“, uvedl lídr PiS.

Bratr zesnulého prezidenta Tuskově vládě připisuje část viny za katastrofu. „Pokud tento člověk říká o Občanské platformě, Donaldu Tuskovi a nás všech, že jsme vrazi, znamená to , že má jistý úmysl. Proto musíme bojovat za nezávislé soudy v Polsku,“ řekl k tomu poslanec Občanské platformy Cezary Tomczyk.

Kaczyńského blízký spojenec, ministr vnitra Antoni Macierewicz, podal na expremiéra v březnu trestní oznámení kvůli „diplomatické zradě“, neboť údajně uzavřel v souvislosti s tragédií s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tajnou dohodu v neprospěch Polska. 

Podle Tuska je kauza zpolitizovaná

Značná část polské společnosti ale označuje tato tvrzení za konspirační teorie motivované odvěkou rivalitou mezi Tuskem a Kaczyńským. Expremiér podstoupil osmihodinový výslech již 19. dubna, kdy zdůraznil, že „celá záležitost má mimořádně politický charakter“.

Tehdy byl předvolán jako svědek v kauze údajné neschválené spolupráce polské kontrarozvědky s ruskou tajnou službou FSB, k níž mělo údajně dojít v roce 2010 krátce po nehodě polského vládního letadla u Smolensku a Tusk o ní dle prokuratury věděl.

Rozkol mezi Varšavou a Bruselem se prohlubuje

Mnozí jeho dubnové předvolání považovali za součást očividné snahy polské vlády zdiskreditovat Tuska jako politického soupeře spojováním s různými skandály. Prokuratura je v Polsku podřízena ministru spravedlnosti, který plní i roli generálního prokurátora.

Předvolání k výslechu přišlo záhy po zvolení Tuska šéfem Evropské rady, kterému se Kaczyński prostřednictvím premiérky Beaty Szydlowé snažil marně zabránit.

Chystané Tuskovo potupení předvoláním k výslechu se ale podle opozičních médií zvrtlo v demonstraci, když na varšavském nádraží Tuska vítaly stovky stoupenců mávající vlajkami EU.

„Jsem velmi kritický k tomu, co se dnes děje v naší zemi, ale všechno je v rukou lidí,“ řekl šéf Evropské rady krátce po příjezdu ve zjevné narážce na kroky konzervativní vlády PiS, která se snaží o silnější kontrolu některých demokratických institucí včetně médií a soudů.

Unie už dříve zahájila s Polskem řízení, jež může skončit i odebráním jeho hlasovacích práv, Varšava ale kritiku odmítá s tím, že jde o vměšování do záležitostí suverénní země. Unii se nelíbila již rošáda na ústavním soudu, v poslední době vzrostlo napětí kvůli snahám polské vlády dostat pod větší kontrolu nejvyšší soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 9 hhodinami
Načítání...