Parlamentní volby v Polsku jasně vyhrála vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Po sečtení 99,5 procenta volebních obvodů získali konzervativci ve volbách do Sejmu 43,8 procenta hlasů. Opoziční Občanská koalice (KO) dostala 27,2 procenta hlasů. PiS tak zřejmě ještě vylepší svůj výsledek z předchozích voleb v roce 2015 a bude moci dál vládnout sama. Podle médií však ztratí většinu v Senátu. Volby podle dosavadních údajů provázela rekordní účast, nejvyšší od roku 1989.
Na třetím místě skončila podle předběžných výsledků koalice Levice s 12,5 procenta hlasů a čtvrtá je koalice lidovců (PSL) s protisystémovým hnutím Kukiz '15 s 8,6 procenty. Do Sejmu by se měla dostat ještě pátá ultrapravicová Konfederace s 6,8 procenta hlasů.
PiS by podle serveru Onet.pl měla získat 239 z 460 poslaneckých křesel v Sejmu, dolní komoře parlamentu, Občanská koalice 131, Levice 46, PSL/Kukiz 30, Konfederace 13 – a jednoho poslance získá německá menšina.
Kromě poslanců vybírali Poláci také senátory. Po sečtení 99,5 procenta volebních obvodů má PiS získat 44,71 procenta hlasů, KO 35,46 procenta, PSL 5,74 procenta a Levice 2,3 procenta.
PiS tak zřejmě ztratí svou dosavadní většinu, protože podle těchto údajů by jí ve stočlenném Senátu náleželo 48 křesel. Počítat může ještě s hlasem jedné nezávislé kandidátky, kterou vládnoucí strana podporovala. Opozice má už nyní jistých 50 mandátů. Zbývá dopočítat hlasy v jediném volebním obvodu, kde prozatím vede kandidát opoziční KO.
Nejvyšší volební účast od roku 1989
K urnám přišlo podle dosavadních údajů 61,1 procenta oprávněných voličů, což je nejvíce od polosvobodných voleb v červnu 1989. Tehdejších voleb se účastnilo 62,7 procenta voličů. K posledním parlamentním volbám v roce 2015 přišlo 50,92 procenta voličů.
V minulých volbách v roce 2015 získala vládní strana 37,6 procenta hlasů, zatímco opoziční Občanská platforma (PO), která letos kandiduje v rámci KO, 24 procent hlasů. PiS tak v posledních čtyřech letech vládla sama, protože měla v 460členném Sejmu převahu 235 mandátů. Nyní by se měl počet mandátů ještě navýšit.
Horní parlamentní komora, která se volí jednokolovým většinovým systémem v jednomandátových obvodech, má slabší pravomoci než Sejm. Její pozice je srovnatelná s českým Senátem. I ve stočlenném Senátu byla v posledním volebním období nejsilnější stranou PiS s 61 mandáty.
Agentura AP napsala, že podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) parlamentní volby byly dobře zorganizované, nicméně byly poznamenány „zjevným straněním médií a netolerantní rétorikou“ politiků.
Kaczyński: Stála proti nám „totální opozice“
„Dokázali jsme vyhrát i přes tu silnou frontu proti nám,“ řekl předseda PiS Jaroslaw Kaczyński svým spolustraníkům ve volebním štábu. Ti nadšeně tleskali a volali „Jaroslaw, Jaroslaw!“ a „Děkujeme, děkujeme“. Proti PiS podle jejího předsedy stála „totální opozice“.
Kaczyński, který platí za nejmocnějšího polského politika, upozornil, že „před námi jsou další čtyři roky těžké práce, protože Polsko se musí dále měnit k lepšímu … musíme být dále důvěryhodní a dodržovat slovo“.
Vláda sbírá body štědrými dávkami
Vláda premiéra Mateusze Morawieckého si získala podporu Poláků zejména díky štědrým sociálním dávkám, jako je přídavek na děti ve výši 500 zlotých (asi tři tisíce korun) měsíčně nebo třináctý důchod. Snížila také věk odchodu do důchodu.
Konzervativně orientované voliče PiS oslovuje důrazem na katolickou víru, vlastenectví či ochranu tradiční rodiny, kterou podle ní ohrožuje hnutí za práva gayů, leseb, bisexuálních a transgenderových osob.
„Jsem přesvědčený, že tentokrát bude účast velmi vysoká. To bude znamenat, že polská demokracie dělá pokroky. Protože po mnoho let byla účast skutečně velmi nízká,“ řekl během volební neděle Kaczyński.
Po čtyřech letech vlády PiS je Polsko hluboce rozdělené, mezi lidmi kvůli různým politickým názorům panuje až nevraživost. K ní přispívá i ostrá rétorika zejména politiků PiS. Její šéf před volbami mluvil o „cejchování těch, kdo pracují ve prospěch nepřátel“.
Schetyna: Tohle nebyl vyrovnaný souboj
„Ve Varšavě Budapešť nebude,“ prohlásil Grzegorz Schetyna, předseda Občanské platformy, nejsilnějšího uskupení opoziční KO. Narážel tak na vládu maďarského pravicového premiéra Viktora Orbána, která má v parlamentu ústavní většinu a čelí kritice kvůli porušování demokracie a principů právního státu.
„Byly to těžké čtyři roky. Tohle nebyl vyrovnaný souboj. … Neměli jsme pocit, že startujeme ve spravedlivém souboji,“ uvedl také Schetyna.
Jeho strana několik týdnů před volbami vyslala do boje o post premiéra umírněnou místopředsedkyni Sejmu Malgorzatu Kidawovou-Blońskou. „Od zítřka začínáme pracovat na tom, aby mizely příkopy mezi Poláky,“ slíbila tato politička.
Opozice: Obnovíme demokratický stát
KO slibovala, že kdyby se dostala k moci, obnovila by v Polsku principy demokratického státu, které podle ní PiS porušuje.
Současná vláda ve Varšavě se stala terčem kritiky ze strany domácí opozice i Bruselu kvůli reformám soudnictví, v jejichž důsledku se zvýšil vliv politiků na justiční systém. Také vedení důležitých státních firem a veřejnoprávních médií obsadili stoupenci národně-konzervativní strany.
PiS chce navíc v novém volebním období dokončit reorganizaci justice a na obecných soudech provede takové změny, které podle oponentů povedou k personálním čistkám. Politici PiS se netají ani plány převést média se zahraničními majiteli do polských rukou a vytvořit profesní sdružení novinářů, které by regulovalo jejich práci.
„Myslím na Polsko. A to je nejdůležitější, aby Poláci, jak už jsem říkala, šli k volbám a vzkázali, jaké Polsko chtějí. A pak bude třeba dál pracovat, protože Poláci rozhodují, jaké má být Polsko. Politici je mohou jen přesvědčovat, povzbuzovat. Ale každý z Poláků se rozhoduje sám,“ podotkla během voleb Kidawowá-Blońská.
Do Sejmu se po pěti letech pravděpodobně vrací Svaz demokratické levice (SLD), který kandidoval v rámci uskupení Levice. Jeho součástí je i strana Jaro, v jejímž čele stojí Robert Biedroń, první politik, jenž se v silně katolickém Polsku otevřeně hlásí ke své homosexuální orientaci.
