Německo a Francie podpoří sankce EU za uvěznění Navalného, tvrdí Reuters s odkazem na diplomaty

Evropská unie patrně uvalí sankce proti některým spolupracovníkům ruského prezidenta Vladimira Putina v reakci na uvěznění předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Podle agentury Reuters, která se odvolává na tři diplomatické zdroje, vyjádřily s krokem souhlas Francie a Německo. Berlín a Paříž ale nepodpoří tvrdší sankce, které požadují některé další členské státy EU.

Postih ruských představitelů, který by měl zahrnovat zákaz cestování a zmrazení majetku v EU, by mohl být první v rámci nového sankčního systému schváleného v prosinci, který bloku umožňuje trestat porušování lidských práv kdekoliv ve světě.

Berlín a Paříž nicméně nepodpoří tvrdší sankce, které požadují některé další členské státy EU. Jedním z navrhovaných opatření bylo zastavení obřího energetického projektu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře dopravovat plyn z Ruska do Německa.

Tlak na uvalení sankcí proti Rusku vzrostl poté, co Moskva při návštěvě šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella vypověděla německého, polského a švédského diplomata kvůli jejich údajné účastni na nepovolených protivládních demonstracích. Paříž a Berlín následně vzkázaly, že EU na to musí zareagovat.

Na sankce již podle Reuters nyní tlačí Česko, Polsko, pobaltské státy či Rumunsko. Souhlasné stanovisko Německa s Francií – dvou nejmocnějších států EU – podle agentury znamená, že zbylé unijní státy nebudou opatření blokovat. Definitivní rozhodnutí může padnout na jednání unijních ministrů zahraničí 22. února.

„Sankcím se už nevyhneme,“ řekl Reuters jeden z evropských diplomatů. „Ohledně sankcí panuje shoda, včetně Německa. Jiným způsobem odpovědět nemůžeme,“ dodal.

Maas: Sankce musí cílit na lidi zodpovědné za uvěznění Navalného

Německý ministr zahraničí Heiko Maas řekl ve středu zákonodárcům, že sankce musí cílit na Rusy zodpovědné za uvěznění Navalného. Ten byl po lednovém návratu do vlasti odsouzen na 3,5 roku vězení za údajné porušení pravidel podmínečného trestu. Francouzské ministerstvo zahraničí na dotaz Reuters uvedlo, že odpověď EU na situaci kolem Navalného musí být „jednotná, silná a komplexní“.

EU již uplatňuje hospodářské sankce vůči Rusku kvůli nelegální anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014. Loni vydala zákaz cestování do EU šesti ruským činitelům blízkým Putinovi v souvislosti s Navalného otravou nervově-paralytickou látkou novičok. Zmrazila jim také majetek na unijním území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu pohřbu svého otce

Nejvyšší íránský vůdce Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu šestidenních smutečních obřadů věnovaných jeho otci Alímu, napsala ve čtvrtek BBC. Bývalý nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí, zabitý 28. února při prvních izraelsko-amerických úderech na Teherán, byl nad ránem pohřben ve městě Mašhad na severovýchodě Íránu. S odvoláním na íránská státní média o tom informovaly světové tiskové agentury. Nejasnosti panují ohledně osudu Chameneího mladšího, který se od březnového jmenování do nejvyšší funkce v teokratickém režimu na veřejnosti neobjevil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí červnového zemětřesení ve Venezuele stoupl nejméně na 3889

Počet obětí dvojice zemětřesení, které v červnu zasáhly Venezuelu, stoupl nejméně na 3889, oznámila ve čtvrtek večer podle agentury AFP venezuelská vláda. Předchozí bilance ze středy uváděla 3811 mrtvých. Počet evidovaných zraněných zůstává již několik dní beze změny na 16 740, o střechu nad hlavou přišlo bezmála 18 tisíc osob.
před 5 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
před 7 hhodinami

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily nejméně 265 civilistů, řekla představitelka OSN

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily nejméně 265 civilistů a dalších 1816 lidí zranily, sdělila ve čtvrtek podle agentury Reuters Radě bezpečnosti náměstkyně generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti Rosemary di Carlová, podle níž jde o nejvyšší čísla od prvních měsíců plnohodnotné ruské invaze. Té se Ukrajina brání od února 2022.
před 8 hhodinami

Útočník z bavorského gymnázia je ve vazbě

Šestnáctiletý mladík, který ve středu v areálu gymnázia v bavorském Schongau nožem těžce zranil dvě 13leté dívky, je ve vyšetřovací vazbě. Je podezřelý mimo jiné z pokusu o vraždu ve dvou případech, sdělily ve čtvrtek dle agentury DPA policie a státní zastupitelství.
před 8 hhodinami

VideoVe Venezuele zůstávají po zemětřesení dál tisícovky lidí bez domova a prostředků

Od ničivého zemětřesení ve Venezuele uplynuly dva týdny. Oficiální počet mrtvých je víc než 3800. Skutečné číslo je pravděpodobně vyšší. Kvůli obnově zničených oblastí žádá prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová zrušení mezinárodních sankcí a uvolnění přibližně 31 tun venezuelských zlatých rezerv blokovaných v britské centrální bance. V troskách stále zůstávají těla, vláda však o – až 30 tisících – pohřešovaných nemluví. Venezuelané ji nebývale otevřeně kritizují i za absenci jakékoli pomoci. Klíčovou roli proto sehrály zahraniční týmy. Část jich stále zůstává, například japonští zdravotníci. Bez domova a většinou i bez prostředků je na osmnáct tisíc lidí. Závisejí hlavně na humanitární pomoci.
před 9 hhodinami

Počet vojáků USA v Polsku se má vrátit na deset tisíc, uvedl náměstek ministra obrany

Polsko očekává, že se počet amerických vojáků rozmístěných v zemi během příštích osmi týdnů vrátí zhruba na 10 tisíc. Ve čtvrtek to uvedl náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk s tím, že Varšava jedná s Washingtonem o zřízení trvalé americké vojenské přítomnosti.
před 12 hhodinami

EP podpořil pozměněnou výjimku pro kontrolu internetové komunikace

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.