První mobilizované Rusy už odvezly autobusy do středisek vojenské správy před tím, než je armáda vyšle na výcvik a na frontu na Ukrajinu, píše zpravodajský portál Meduza. V Burjatsku na ruském Dálném východě obcházeli náboráři podle Meduzy byty už v noci na čtvrtek a rovnou z nich odváděli muže. Podle serveru Tajga.info odjížděli první odvedenci hromadně také z Jakutska, další republiky ve východní části Ruska. Částečnou mobilizaci ohlásil ve středu ruský prezident Vladimir Putin.
Mobilizované Rusy svážejí do vojenských středisek. Jejich ženy organizují sbírky čepic a cigaret
Mobilizované muže z Burjatska svážejí od rána autobusy do metropole Ulan-Ude, kde se nachází shromažďovací středisko vojenského komisariátu pro Burjatskou republiku. Před ním čekají ženy na své příbuzné, aby jim předaly například cigarety, popisuje Meduza. Další prostřednictvím skupin na sociálních sítích organizují sbírky cigaret nebo teplých čepic.
„Je mi 45 let, sloužil jsem asi tak tisíc let zpátky. V žádných oblastech bojů jsem nebyl. Ale co už, zastřílíme si,“ sdělil Meduze v Ulan-Ude jeden z mobilizovaných.
Další odvedenec, devětačtyřicetiletý Sergej, serveru řekl, že v armádě sloužil před velmi dlouhou dobou. Tvrdí, že smrti se nebojí. „I když s manželkou jsem se rozloučil, i s dcerami. No nic, tak jedu na frontu,“ dodal se slzami v očích.
Armáda mobilizované obyvatele Burjatska podle informací Meduzy pošle na výcvik do Čity nebo Blagoveščensku ve východní části Ruska. Odtud poputují na frontu.
Na demonstracích bylo zadrženo přes třináct set lidí
Proti vyhlášení částečné mobilizace se ve středu konaly v ruských městech demonstrace, policie při nich zadržela 1323 lidí, z toho nejméně 549 v Petrohradě a 509 v Moskvě, uvádí web OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy.
Někteří ze zadržených mužů podle serveru dostali přímo na policejní stanici předvolání, ze kterého pro ně plyne povinnost hlásit se vojenské správě. Taková informace podle OVD-Info přišla ze čtyř moskevských policejních oddělení. Jednomu ze zadržených pak policisté a úředníci vyhrožovali desetiletým odnětím svobody, pokud dokument nepřevezme.
Proti některým protestujícím v ulicích zasahovali policejní těžkooděnci velmi tvrdě, smýkali s nimi po zemi nebo je násilím odnášeli do přistavených antonů. Jedna mladá žena v Moskvě ztratila při zatýkání vědomí. V některých případech byli podle OVD-Info lidé zadrženi preventivně s využitím systému rozpoznávaní obličeje v metru.
Rusko podle středečního oznámení ministra obrany Sergeje Šojgua povolá do armády 300 tisíc rezervistů s vojenskou zkušeností. Jak ale podotkl představitel lidskoprávní organizace Agora Pavel Čikov, Putinovo nařízení umožňuje mobilizovat v podstatě neomezený počet lidí.
Ruský generální štáb informoval, že se už do války na Ukrajině dobrovolně přihlásilo asi deset tisíc mužů, aniž by čekali na oficiální povolávací rozkaz.
Na sociálních sítích se ale také objevily informace o tom, že se některá sídla vojenských komisariátů stala terčem žhářských útoků. Tak tomu podle zpravodajského kanálu Nexta bylo ve městě Lomonosovo u Finského zálivu. Podobný incident potvrdily úřady ve městě Nižnyj Novgorod, kde hořelo v ordinaci zubního lékaře, která je součástí odvodového střediska. Někdo tam hodil Molotovův koktejl.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak prostřednictvím Twitteru vzkázal „násilím zmobilizovaným občanům Ruska, kteří nechtějí neslavně umírat v cizí zemi“, aby se vzdali. Uvedl, že Ukrajina jim garantuje život a důstojné zacházení a že na základě ženevských konvencí nebudou vydáni Rusku, pokud si to nebudou přát.
O udělení azylu má rozhodnout každá země EU sama
Jen několik hodin po vyhlášení částečné mobilizace se rozhodlo mnoho Rusů odjet ze země, rychle mizely letenky do států, které mají s Ruskem bezvízový styk. Nejbližší přímé lety z Moskvy do Istanbulu, Jerevanu nebo Baku byly zcela vyprodány. Navíc prudce vzrostly ceny pozdějších letů. Ve středu stála letenka na nejbližší (páteční) let do Istanbulu 85 tisíc rublů (35 370 korun) a na let do Jerevanu dokonce 103 tisíc rublů (42 860 korun), uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
„Udělám cokoli, ale na frontu nepůjdu,“ řekl BBC jeden z mužů oslovených v Moskvě. Doplnil, že se raději nechá zavřít do vězení, než aby se smířil s vysokou pravděpodobností smrti ve válce.
Například hlavní vojenský komisař Kurské oblasti Vladimir Rodionov uvedl, že od středy je zakázán odjezd z regionu těm obyvatelům, kteří jsou vedeni na seznamech vojenské správy jako záložníci. Také Pavel Čikov upozornil, že vojákům různých hodností v záloze se zakazuje odjezd z jejich domovských regionů.
Události: Rusové se brání mobilizaci protesty i úprkem za hranice (zdroj: ČT24)
V reakci na počty Rusů snažících se prchnout před mobilizací mluvčí Evropské komise uvedla, že je na jednotlivých státech EU, zda je na své území vpustí. Unijní státy by měly vždy zaručit vstup lidem žádajícím v EU o azyl a jejich žádosti pak individuálně posoudit, dodala mluvčí Komise.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtek uvedl, že Rusové, kteří ze země kvůli mobilizaci utíkají, nesplňují v České republice podmínky pro udělení humanitárního víza. „Rozumím, že Rusové prchají před čím dál zoufalejšími rozhodnutími Putina. Ale ti, kteří ze země utíkají proto, že nechtějí plnit povinnost uloženou jejich vlastním státem, nesplňují podmínky pro udělení humanitárního víza,“ sdělil šéf české diplomacie.
Také pobaltské země vyhlásily, že Rusům prchajícím před mobilizací poskytovat útočiště nebudou.
Finsko dokonce uvažuje o zákazu vstupu do země pro většinu Rusů, včetně turistů. Premiérka Sanna Marinová řekla, že vláda vyhodnocuje rizika, která představují jednotlivci cestující přes Finsko, a přemýšlí o způsobech, jak Rusům výrazně omezit možnosti tranzitu. „Vůle vlády je velmi jasná, domníváme se, že ruská turistika musí být zastavena, stejně jako tranzit,“ řekla. „Myslím, že situace musí být přehodnocena po včerejší zprávě,“ dodala Marinová s odkazem na ohlášení částečné mobilizace v Rusku.
Kolony aut na rusko-finském hraničním přechodu v obci Brusničnoe
Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová naopak uvedla, že její země je připravena přijímat dezertéry z ruské armády. „Ten, kdo se odvážně staví proti Putinovi, a vystavuje se tak velkému nebezpečí, může v Německu žádat o politický azyl,“ ujistila Faeserová v rozhovoru, který má v neděli otisknout deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Zdůraznila přitom, že poskytnutí politického azylu není ničím automatickým a děje se na základě individuálních rozhodnutí doprovázených bezpečnostní prověrkou.
Německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann na Twitteru následně potvrdil, že Rusové prchající ze své země jsou v Německu vítáni.